K problematice poskytování právních služeb prostřednictvím Internetu
Podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, se poskytováním právních služeb rozumí zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech, udělování právních porad, sepisování listin, zpracovávání právních rozborů a další formy právní pomoci, jsou-li vykonávány soustavně a za úplatu.
A. úprava elektronické komunikace se soudy a správními orgány v procesních předpisech (k zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, obhajobě v trestních věcech)
-
Pokud se týká zastupování v řízení před soudy a jinými orgány v občanském soudním řízení, je potřeba vzít v úvahu především ustanovení § 42 občanského soudního řádu, podle kterého podání soudu je možno učinit též v elektronické podobě (§ 42 odst. 1 o.s.ř.); jedná-li se však o podání v elektronické podobě obsahující návrh ve věci samé, je potřeba nejpozději do tří dnů jej doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění, jinak k podání učiněnému v elektronické podobě soud nepřihlíží (§ 42 odst. 3 o.s.ř.). I když tedy občanský soudní řád podání v elektronické podobě obecně umožňuje (a to v jakékoli formě, tedy případně i bez elektronického podpisu), návrh ve věci samé musí být vždy soudu doručen alespoň dodatečně v listinné podobě. Elektronická forma podání proto může mít pouze význam např. z hlediska dodržení procesních lhůt, není však ve stanovených případech rovnocenná listinné formě. Na druhé straně podle nového ustanovení § 45f o.s.ř. soud sám může prostřednictvím veřejné datové sítě písemnosti doručovat (včetně písemností určených do vlastních rukou adresáta), jestliže adresát soudu sdělil svou elektronickou adresu, jestliže soud o doručení písemnosti tímto způsobem požádal nebo s ním vyslovil souhlas a jestliže uvedl akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb, který vydal jeho kvalifikovaný certifikát a vede jeho evidenci, nebo předložil svůj platný kvalifikovaný certifikát. Doručení písemnosti soudu prostřednictvím veřejné datové sítě je však neúčinné, jestliže se písemnost zaslaná na elektronickou adresu vrátila soudu jako nedoručitelná nebo jestliže adresát do 3 dnů od odeslání písemnosti nepotvrdil soudu její přijetí vlastní datovou zprávou. Datová zpráva adresáta, opatřená jeho zaručeným elektronickým podpisem, kterou potvrdil přijetí písemnosti se považuje za průkaz doručení (§ 50e odst. 3 o.s.ř.). Z textu ustanovení § 45f o.s.ř. lze dovozovat, že doručovat písemnosti prostřednictvím veřejné datové sítě může pouze přímo soud, nikoliv tedy doručující orgány, určené k doručování písemností podle § 45a o.s.ř. S ohledem na to, že o způsobu doručení rozhoduje předseda senátu (§ 45 odst. 2 o.s.ř. - předseda senátu nařídí, aby byla doručena prostřednictvím doručujícího orgánu nebo prostřednictvím veřejné datové sítě), nelze patrně vyloučit použití možnosti doručovat písemnosti prostřednictvím veřejné datové sítě za stanovených podmínek i ve vztahu k advokátům, a to i přes zvláštní úpravu doručování advokátům v § 48 o.s.ř.
-
V trestním řízení má naopak podání v elektronické podobě rovnocenný význam a důsledky jako podání písemné, pokud je elektronicky podepsáno a pokud ten, kdo jej činí, uvede současně poskytovatele certifikačních služeb, který jeho certifikát vydal a vede jeho evidenci, nebo certifikát připojí k podání. Ve věcech doručování písemností soudu trestní řád v ustanovení § 63 odst. 1 odkazuje na úpravu v občanském soudním řádu tak, že nestanoví-li tento zákon jinak (t.j. trestní řád), užijí se pro způsob doručování fyzickým osobám, právnickým osobám, státním orgánům, státu, advokátům, notářům, obcím a vyšším územně samosprávným celkům přiměřeně předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení. Přiměřeně okolnostem tedy soud může i v trestním řízení doručovat písemnosti prostřednictvím veřejné datové sítě za podmínek, upravených občanským soudním řádem.
-
Ve správním řízení podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, lze s účinností od 1. ledna 2006 ve správním řízení podání učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití zaručeného elektronického podpisu. Ten, kdo činí podání v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem, uvede současně poskytovatele certifikačních služeb, který jeho certifikát vydal a vede jeho evidenci, nebo certifikát připojí k podání (§ 37 odst. 4 a 5 s.ř.). Pokud se týká doručování písemností správních orgánů, nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, na požádání účastníka řízení správní orgán doručuje na adresu pro doručování nebo elektronickou adresu, kterou mu účastník řízení sdělí, zejména může-li to přispět k urychlení řízení; taková adresa může být sdělena i pro řízení, která mohou být u téhož správního orgánu zahájena v budoucnu (§ 19 odst. 3 s.ř.).
B. Zachování písemné formy úkonu při použití elektronických prostředků (k sepisování listin, zpracovávání právních rozborů a dalším formám právní pomoci)
-
Podle ustanovení § 40 odst. 4 občanského zákoníku je písemná forma právního úkonu zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Podle § 40 odst. 3 je k platnosti právního úkonu nezbytný podpis jednajících osob; je-li právní úkon učiněn elektronickými prostředky, může být podepsán elektronicky podle zvláštních předpisů (zákon o elektronickém podpisu - č. 227/2000, ve znění pozdějších předpisů). Tato úprava se vztahuje jak na právní úkony činěné podle občanského zákoníku, tak, s ohledem na jeho subsidiární použití pro obchodní vztahy ve věcech, které neřeší obchodní zákoník, i na právní úkony vyžadující písemnou formu podle obchodního zákoníku (např. § 272 obchodního zákoníku). Podle důvodové zprávy k návrhu zákona o elektronickém podpisu se v tomto zákoně obsaženou novelizací ustanovení § 40 občanského zákoníku zrovnoprávňuje písemný právní úkon prováděný klasickým způsobem, tj. na papíře a jeho elektronická forma. Podstatou je umožnění, aby datové zprávy (tj. elektronické dokumenty) byly podepisovány elektronicky podle zvláštních předpisů, což umožní zaručenému elektronickému podpisu přiznat charakter vlastnoručního podpisu.
-
Lze tedy dovozovat, že pokud je pro listiny, sepisované advokátem, popřípadě pro jiné jím činěné právní úkony, požadována právními předpisy písemná forma, je tento požadavek splněn i tím, že listina bude sepsána nebo jiný právní úkon učiněn pomocí elektronických prostředků, pokud budou zachovány i další podmínky vyžadované právními předpisy (např. elektronický podpis, případně zaručený elektronický podpis).
C. Závěr
Na základě shora uvedeného je možno konstatovat, že platná právní úprava v zásadě umožňuje poskytování právních služeb pomocí elektronických prostředků, tedy i internetu, resp. elektronické pošty, pokud se jedná o služby, které advokát činí písemnou formou. Je však potřeba přihlédnout ke skutečnosti, že současná právní úprava je dosti roztříštěná, a to jak po věcné stránce (např. odchylná úprava možnosti činit podání soudu v elektronické podobě v civilním a trestním řízení), tak po terminologické stránce (např. pojmy elektronická podoba, elektronické prostředky, veřejná datová síť); je proto potřeba postupovat vždy podle konkrétní úpravy jednotlivých předpisů. Rovněž je potřeba vzít v úvahu povinnost advokáta vést o poskytování právních služeb přiměřenou dokumentaci (§ 25 odst. 1 zákona o advokacii, usnesení č. 9/1999 Věstníku, kterým se stanoví některé podrobnosti o dokumentaci advokáta vedené při poskytování právních služeb), a to včetně povinnosti předložit dokumentaci nebo klientský spis, případě jejich příslušnou součást, požádá-li ho o to člen kontrolní rady České advokátní komory nebo advokát, který byl pověřen předsedou kontrolní rady podle § 33 odst. 3 zákona o advokacii, v rámci prověřování, zda došlo ke kárnému provinění.
JUDr. Krym, JUDr. Patera
