Některé další poznatky k činění prohlášení o pravosti podpisů a vyplňování knihy o prohlášeních - JUDr. Krym, tajemník ČAK
Vážené kolegyně, vážení kolegové!
Od doby, kdy Česká advokátní komora začala vydávat knihy o prohlášeních o pravosti podpisů ve smyslu ustanovení § 25a zákona o advokacii, uplynula doba přes dva měsíce. S tím, jak advokáti začali využívat svého oprávnění, začaly se objevovat i některé problémy při vyplňování prohlášení a při vedení knihy. Většina těchto problémů plyne spíše z nepozornosti při čtení textu zákona a příslušného stavovského předpisu, v některých případech se jedná o výkladové potíže, nicméně se pokusím dále uvést některá vysvětlení, která by měla napomoci problémy odstranit.
-
Již v předchozích sděleních k této problematice jsem upozorňoval, že zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem v platném znění, nevyžaduje na smlouvách o převodu nemovitostí úředně ověřené podpisy účastníků smlouvy a že podle § 34 odst. 7 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí výše citovaný zákon, se projev vůle účastníků smlouvy považuje za zjištěný mimo jiné i tehdy, když smlouva byla sepsána advokátem, který na ní výslovně potvrdil, že smluvní strany, jejichž totožnost zjistil, před ním tuto smlouvu podepsaly. I když si některé katastrální úřady na základě dotazů advokátů začaly vykládat příslušné ustanovení vyhlášky tak, že na smlouvách o převodech nemovitostí sepisovaných advokáty je třeba činit prohlášení podle § 25a zákona o advokacii, pokládali jsme tento výklad za nesprávný s tím, že u smluv o převodech nemovitostí lze postupovat dosavadním způsobem. V tomto směru Komora kontaktovala Český úřad zeměměřičský a katastrální a bylo jí potvrzeno, že Úřad písemně vyrozuměl katastrální úřady o tom, že mají u listin sepsaných advokáty postupovat dosavadním způsobem, přičemž nevyloučil, že při příští novelizaci této vyhlášky může být provedena taková úprava, že bude vycházeno z § 25a zákona o advokacii. O přípravě novelizace vyhlášky by ČAK byla s předstihem vyrozuměna.
-
Na základě upozornění advokátů a vlastní kontrolou knih bylo zjištěno, že některé knihy obsahují chybu při číslování řádku č. 22, kdy místo číslice 22 je uvedena číslice 23 (následují tak za sebou dva řádky označené číslicí 23, přičemž číslice 22 chybí). Prosíme advokáty, aby v knize první z číslic 23 úhledně přeškrtli a nově nadepsali tento řádek číslicí 22. Chyba vznikla až po korektuře v tiskárně.
-
Časté dotazy směřují k technice vyplňování prohlášení, pokud je vyhotovováno na listině v počítači, zejména pokud jde o ruční vyplňování proměnných údajů. Pozorný čtenář usnesení představenstva ČAK č. 9/2004 Věstníku, zejména jeho článku 3 zjistí, že prohlášení se provede na listině podle vzoru buď tiskem nebo otiskem razítka a ručním vyplněním. Z tohoto znění nelze dovodit nic jiného než to, že pokud je prohlášení pořizováno tiskem (např. pomocí počítače), lze tak tiskem vyplnit veškeré údaje a advokát takové prohlášení toliko vlastnoručně podepíše. Pokud je prohlášení činěno pomocí otisku razítka, které nemůže předem obsahovat proměnné údaje, je tyto proměnné údaje nutné ručně vyplnit a advokát takto vyplněné prohlášení vlastnoručně podepisuje.
-
Při vyplňování knihy o prohlášeních je nutné pro každou podepisující osobu a pro každou listinu rozdílného obsahu vyplnit samostatný řádek. Podepisuje-li jedna osoba dvě listiny různého obsahu, je nutné v knize vyplnit dva řádky. Podepisuje-li jedna osoba více vyhotovení jedné listiny, vyplní se v knize pouze jeden řádek s tím, že ve sloupci 5 knihy se uvede počet vyhotovení listiny. Pokud více osob podepisuje jednu listinu, je třeba pro každou osobu vyplnit v knize samostatný řádek. Na každém řádku je třeba vyplňovat všechny předepsané údaje, podepisující osoba se podepisuje v každém řádku, který se jí týká.
-
Podle § 25a zákona o advokacii jsou advokáti oprávněni v případě, kdy právní předpis vyžaduje úřední ověření podpisu jednajícího, nahradit takové ověření na listině, kterou sami sepsali, svým prohlášením o pravosti podpisu. Pokud advokát opatří svým prohlášením o pravosti podpisu listinu, kterou sám sepsal a u níž právní předpis úřední ověření podpisu nevyžaduje, pak na jedné straně nic nenahradil (jeho prohlášení nemá účinky úředně ověřeného podpisu), na druhé straně nelze z jeho počinu dovozovat porušení povinností s nějakými následky, pokud je učiněné prohlášení pravdivé. Advokáti i dříve připojovali na listiny různá svá prohlášení, např. za účelem prokázání, že listina byla jimi vyhotovena a kdy. V tomto směru by měli být klienti poučeni.
-
Pojmově je nutné vyloučit situaci, kdy by advokát měl činit prohlášení o pravosti vlastního podpisu připojeného na listině jím sepsané (sám před sebou nemůže nic prohlašovat). Na druhé straně nelze vyloučit prohlášení o pravosti podpisu klienta na plné moci sepsané advokátem, kterou klient pověřuje advokáta provedením právních úkonů, i když z hlediska potřebné míry opatrnosti by mělo jít spíše o výjimku.
-
Advokáti by měli vzít na vědomí, že úřední ověření podpisu notářem nebo obecním úřadem má povahu veřejné listiny. Z toho je nutné dovodit, že i prohlášení advokáta, které ze zákona nahrazuje úřední ověření podpisu, musí mít nutně charakter veřejné listiny, neboť zákon s prohlášením spojuje stejné účinky. S prohlášením je tedy nutné i patřičně nakládat, a to pod hrozbou sankcí, včetně sankcí trestněprávních.
-
Další otázkou je, jak pohlížet na prohlášení advokátů z hlediska Haagské úmluvy. I když Haagská úmluva o prohlášeních advokátů přímo nehovoří, je nutné pohlížet na prohlášení advokátů z hlediska účinků, které jim naše vnitrostátní úprava přisuzuje. S ohledem na závěry uvedené v předchozím odstavci, bude nutné i prohlášení advokátů pod Haagskou úmluvu podřadit s tím, že i k prohlášení advokátů bude možné připojovat apostilu.
JUDr. Ladislav Krym
tajemník ČAK
