Stanovisko P ČAK k určování advokátů pro řízení před ESLP
Podle ustanovení § 18 odst. 2 zákona o advokacii má ten, kdo nesplňuje podmínky pro ustanovení advokáta soudem podle příslušných procesních předpisů, a ani se nemůže domoci poskytnutí právních služeb podle zákona o advokacii, právo, aby mu Česká advokátní komora (dále jen „Komora“) na základě jeho včasného návrhu advokáta určila. Komora přitom stanoví věc, rozsah a podmínky poskytnutí právních služeb určeným advokátem, včetně případné povinnosti poskytnout právní služby bezplatně nebo za sníženou odměnu.
Řízení o žádosti o určení advokáta (bez ohledu na to, o jaký druh poskytnutí právních služeb je žádáno) je řízením podle správního řádu ve smyslu § 55 odst. 1 v návaznosti na § 45 odst. 2 písm. a) zákona o advokacii. Vzhledem k tomu, že se podle § 55 odst. 6 zákona o advokacii jedná o řízení jednoinstanční, lze proti rozhodnutí ČAK, které nabývá právní moci doručením, podat žalobu podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.
Pokud se týká určení advokáta k poskytnutí právních služeb v řízení před Evropským soudem pro lidská práva (ESLP), je potřeba vycházet z následujících specifických skutečností, které jsou dány Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (vyhlášena pod č. 209/1992 Sb., dále jen „Úmluva“) a Jednacím řádem Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „Jednací řád“):
- je potřeba odlišovat právní pomoc při podání stížnosti k ESLP (čl. 45 a 47 Jednacího řádu) a zastupování v samotném řízení, pokud stížnost byla přijata a doručena smluvní straně (čl. 36 odst. 2 a čl. 54 odst. 3 písm. b) Jednacího řádu);
- při podání stížnosti ESLP není ani Úmluvou, ani Jednacím řádem, vyžadováno právní zastoupení, a pokud si stěžovatel přesto zástupce zvolí, případný zástupce nemusí být advokát; ESLP sám v tomto stadiu žádnou právní pomoc neposkytuje. Podle čl. 36 odst. 1 Jednacího řádu mohou individuální stížnosti podávat fyzické osoby, nevládní organizace nebo skupiny osob buď samy nebo prostřednictvím zástupce;
- pokud stěžovatel již ve fázi podání stížnosti k ESLP (která je podávána zpravidla formou formuláře, který stěžovatel od ESLP obdrží v českém jazyce, vyplní jej a s připojenými vyžadovanými dokumenty zašle ve lhůtě ESLP) chce být zastoupen advokátem, může se na advokáta sám obrátit se žádostí o poskytnutí právních služeb v dané věci. Pokud požadované právní služby mají spočívat přímo v podání stížnosti ESLP v zastoupení stěžovatele, je potřeba mít na zřeteli, že ESLP vyžaduje, aby zástupce byl právníkem oprávněným vykonávat činnost v některé ze smluvních stran Úmluvy, měl na jejím území trvalé bydliště (čl. 36 odst. 4 Jednacího řádu) a měl (pokud se týká případného dalšího zastupování stěžovatele po přijetí stížnosti) dostatečnou znalost jednoho z oficiálních jazyků ESLP, tedy angličtiny nebo francouzštiny (čl. 36 odst. 5 Jednacího řádu);
- pokud se stěžovatel ve věci podání stížnosti k ESLP nedomůže poskytnutí právních služeb domoci u advokátů, na které se sám obrátil, a požádá v této věci Komoru o určení advokáta podle § 18 odst. 2 zákona o advokacii k poskytnutí právních služeb, Komora mu advokáta určí pouze za předpokladu, že pro určení advokáta splňuje podmínky, stanovené zákonem o advokacii; to se týká i případného poskytnutí takových právních služeb bezplatně nebo za sníženou odměnu: V případě, že podmínky pro určení advokáta nejsou splněny, Komora žádost zamítne;
- právní služby advokáta, určeného Komorou žadateli ve věci podání stížnosti k ESLP, nemusí spočívat ve vlastním sepsání stížnosti a jejím případném podání ESLP v zastoupení stěžovatele, ale i např. i v právní konzultaci oprávněnosti, předpokládané úspěšnosti a odůvodnění podání takové stížnosti; rozsah právních služeb stanoví Komora v rozhodnutí o určení advokáta. Advokát není povinen právní služby stěžovateli poskytnout, jde-li o zjevně bezdůvodné uplatňování nebo bránění práva (§ 18 odst. 2 věta předposlední zákona o advokacii);
- určení advokáta podle § 18 zákona o advokacii nenahrazuje plnou moc ani pro zastupování v řízení před ESLP. Vzhledem k tomu, že ESLP v případě, kdy je stížnost podávána prostřednictvím zástupce, plnou moc vyžaduje, musí jí stěžovatel advokátovi udělit a připojit ke stížnosti (čl. 45 odst. 3 Jednacího řádu);
- pokud ESLP rozhodne o přijatelnosti stížnosti a poté, co žalovaná strana se k přijatelnosti stížnosti vyjádří anebo uplyne lhůta k vyjádření, může být stěžovateli ze strany ESLP poskytnuta právní pomoc (spočívající v úhradě výše odměny stěžovatelem vybraného advokáta a jeho vynaložených nákladů – ESLP sám advokáta neustanovuje) za předpokladu, že žadatel nemá dostatek prostředků na úhradu advokáta, a že poskytnutí právní pomoci bude považováno za potřebné v zájmu zabezpečení řádného řízení. Pokud žadatel, kterému byla právní pomoc ze strany ESLP takto poskytnuta, se nemůže přesto právních služeb domoci (zastupování mu bylo nejméně dvěma advokáty odmítnuto), může požádat ČAK o určení advokáta, ovšem nikoli k poskytnutí právních služeb bezplatně nebo za sníženou odměnu, neboť odměnu za tuto právní pomoc hradí ESLP;
- v případě, že Komora stěžovateli advokáta již určila k podání stížnosti k ESLP, postupuje v případě, že stěžovateli byla poskytnuta právní pomoc ze strany ESLP, podle § 18 odst. 4 a 5 zákona o advokacii; to se týká zejména zrušení určení k poskytnutí právních služeb bezplatně nebo za sníženou odměnu.
Stanovisko bylo přijato na 23. schůzi představenstva České advokátní komory konané dne 12. listopadu 2007.
