Bradáčová napomíná Babiše i Zemana
1.2.2018, Právo, str. 1, Radim Vaculík
Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která je považovaná za spojence premiéra Andreje Babiše (ANO), včera v rozhovoru pro Právo řekla, že ostré výroky premiéra i prezidenta Miloše Zemana o možnosti objednat si v Česku trestní stíhání jsou neodpovědné. Označila je za nebezpečné gesto, které ohrožuje důvěryhodnost justice.
* Prezident Miloš Zeman minulý týden podpořil dřívější ostrý výrok premiéra Babiše o tom, že si lze v Česku objednat trestní stíhání. Zatímco Babiš mluvil o vyšetřovateli Čapího hnízda, kde je stíhaný, prezident zmiňoval případ bývalé šéfky Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové, podle které si její stíhání objednala solární mafie. Skutečně tomu tak je?
Takové poznatky, které by ty výroky podpořily, nemám. A pokud je kdokoli má, a teď mluvím o ověřitelných informacích, a nikoli o nějakých subjektivních pocitech, tak by je měl oznámit státnímu zastupitelství nebo policii. Tato země má mechanismy pro to, aby mohla takové informace řádně ověřit. V opačném případě, pokud takové ověřitelné poznatky k dispozici nejsou, tak je to skutečně pouze nebezpečné gesto a výrazně narušuje nejen důvěryhodnost justice, ale zpochybňuje institucionální fungování státu. Pokud někdo vnímá trestní oznámení i v anonymní podobě jakožto akt msty, což se samozřejmě stává, tak když ty informace v něm jsou pravdivé, což je pro nás to podstatné, tak pak i anonym je pro trestní právo relevantní (například kauzu Čapí hnízdo rozvířilo právě anonymní trestní oznámení – pozn. red.).
* Jak tedy vnímáte, že dva nejvyšší ústavní činitelé v zemi otevřeně a kriticky hovoří o možném objednání trestního stíhání lidí?
Beru to jako neodpovědný akt ve vztahu k institucím státu. Obecně to, že trestní oznámení může být prostředkem msty na odstranění politického či ekonomického soupeře, není výjimečné. Například po každých volbách do obecních zastupitelstev, pokud se zastupitelstvo vymění a opozice střídá ty, kteří tam vládli před ní, následuje bezpočet trestních oznámení na to, co se tam odehrávalo předtím. Tady se už delší dobu trestní oznámení používá jako nástroj soupeření mezi různými skupinami. Já si k tomu ale pořád nemohu dát rovnítko, že každé takovéto oznámení je objednáním si trestního řízení. Je to podnět, který je někdy šikanózní, chce někomu uškodit, někdy jsou ale ty informace i přesto, že jde o anonymní podání, věrohodné. Můžeme polemizovat mravní rozměr.
(Pokračování na str. 7)
Bradáčová napomíná Babiše i Zemana
(Pokračování ze str. 1)
* Zdá se mi, že v poslední době jsou ostré výroky ze strany ústavních činitelů a politiků intenzivnější a vy v kauze Čapí hnízdo děláte tzv. dohled.
Dohledová prověrka proběhla loni v červnu na základě podnětu vnějšího subjektu. V té době ve stadiu prověřování jsme neshledali pochybení na straně státního zástupce, co se týká kvality výkonu jeho dozoru. Od té doby jsme v té věci činní nebyli. Dohled je ad hoc záležitost a musíme si uvědomit, že je to kontrola nad postupem státního zástupce, nikoli policie. Takže v tuto chvíli naše státní zastupitelství dohled nevykonává, ale do budoucna tomu tak býti může.
* Zpět ke slovním atakům vůči policii a státnímu zastupitelství. Zazněly z úst samotného premiéra. Jak to vnímáte? Zpochybňuje to justici?
Tato rétorika není nová. Byla bych ráda, aby se nestala promyšlenou strategií, jak vzbudit pocit špatného fungování a potřeby silné ruky. Nalézání spravedlnosti v demokratickém právním státě je náročné, a to i ekonomicky, je dlouhé, spravedlnost se hledá těžko, ale je to pořád ten nejlepší model, který má velkou cenu. V autoritativních nedemokratických systémech to jde snadno, rychle, možná i počet zprošťujících rozhodnutí bude nula. Ale počet nespravedlivě odsouzených bude vysoký. A nerada bych, aby veřejnost právě kvůli některým neuváženým výrokům najednou začala mít pocit, že nefungují všechny mechanismy tak, jak mají, a bude vládnout silná ruka, tak bude i v justici. To je naivní a nebezpečná představa.
* Jaký je současný stav vámi vedeného Vrchního státního zastupitelství v Praze a jemu podřízených zastupitelství v Čechách?
Měli bychom vycházet z tvrdých dat. Když to obecně shrnu, myslím si, že státní zastupitelství je v dobré kondici. Svědčí tomu délka trestního řízení i počty zprošťujících rozhodnutí. V roce 2016 jich v mém obvodu bylo něco málo přes tři procenta, loni 2,5 procenta, což je jedno z historických minim. Kdybych vám položila otázku, kolik budete tipovat, že bude zprošťujících rozhodnutí, tak si dovolím tvrdit, že laik odhadne daleko větší číslo. A to v roce 2017 poslala státní zastupitelství spadající pod obvod Vrchního státního zastupitelství v Praze celkem 42 tisíc trestních věcí k soudu. A v tom loňském roce ty rozhodnuté věci vykazovaly 2,5 procenta zprošťujících verdiktů.
* Slyšel jsem kritiku, že státní zastupitelství někdy zbytečně protahuje a tím i prodražuje soudní řízení v okamžiku, kdy u prvoinstačního soudu padne zprošťující rozsudek. Žalobci ale raději z opatrnosti podávají odvolání, přestože podle soudu důkazy svědčí o zproštění.
Jenže oni jsou často úspěšní, ve velkém procentu případů. Řeknu jeden případ za všechny. V kauze pražského protonového centra jsme podali obžalobu a soud poprvé tu věc zprostil. Poté ale nadřízený soud vyhověl našemu odvolání. Při druhém jednání před nalézacím soudem došlo k zastavení toho řízení. Z naší strany byla podána stížnost. A ve třetím řízení před nalézacím soudem došlo k rozhodnutí o odsouzení, které odvolací soud pravomocně potvrdil. Takže vidíte, že kdybychom se vzdali, tak bychom se nedobrali spravedlivého výsledku v této věci.
* Jste spokojená s podřízenými státními zastupitelstvími, nebo to někde více skřípe?
Je nutné říct, že v posledních šesti letech došlo k obměně u čtyř krajských státních zastupitelství, kde se vyměnilo celé vedení. U pátého, v Ústí nad Labem, změna právě probíhá, protože se tamní krajský státní zástupce rozhodl rezignovat na svou funkci. A ke změně za tu dobu došlo i na zhruba jedné třetině okresních státních zastupitelství. Co tedy mohu říci teď, tak považuji práci všech šesti mně podřízených krajských státních zastupitelství za velice efektivní. To ale neznamená, že jsem spokojená se vším. Například u hospodářských trestných činů by měla být daleko větší angažovanost státních zástupců v průběhu dozoru, protože personální úroveň a kvalita policistů na okresních i někdy krajských úrovních prostě tu aktivní účast státního zástupce vyžaduje.
* Zmínila jste řadu personálních změn. Omlazuje se státní zastupitelství?
Určitě, v některých krajích velmi výrazně. Například v obvodu zmíněného Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem je velká část státních zástupců ve výkonu funkce do pěti let.
* A přímo na Vrchním státním zastupitelství v Praze?
Za pět let je tu polovina nových státních zástupců a u dalšího personálu se vyměnily dvě třetiny. Takže ten úřad je z valné většiny úplně nový. Viditelný je náš odbor závažné hospodářské a finanční kriminality, který se velmi významně proměnil z pohledu obsahu, protože vrchní státní zastupitelství jsou nově výlučně příslušnými k řešení teroristických trestných činů. To samozřejmě s sebou přineslo novou, velmi závažnou agendu. Posílila jsem ho proto o jednoho dalšího kolegu, s jehož prací jsem také velmi spokojena. Zavedla jsem nový styl, který se v posledních letech snažíme naplňovat, a tím je spolupráce mezi jednotlivými odbory, analytika, která připravuje podklady pro státní zástupce, a úzká specializace jednotlivých lidí. Musí to být trend do budoucna. Představa univerzálního vojáka nefunguje.
* Na jaké obory máte své analytiky?
Jsou tam specialisté na ekonomiku, účetnictví, daně, počítače. Ale ti už nejsou právníci, nýbrž lidé z těchto oborů, které potřebujeme, mimo jiné i bývalí policisté, kteří umějí zpracovat spisy a analyzovat informace.
* Kromě terorismu se v poslední době stále častěji hovoří o hrozbě v oblasti kybernetické kriminality. Zaměřujete se i na ni?
Taková specializace už u nás několik let funguje. Důležité je, aby policie měla dostatek odborníků a uměla v prostředí internetu trestné činy vyhledat a kvalitativně zajistit důkazy tak, abychom obstáli v dalším řízení. Abychom nezůstali jen u těch sexuálně motivovaných trestných činů. Ničím novým nejsou ani trestné činy majetkové povahy, novým fenoménem jsou pak kryptoměny. Co ale považuji za velmi závažné, a tady působím velmi důrazně směrem na podřízená státní zastupitelství, aby jednala s policií o efektivnějším vyšetřování a vyhledávání pachatelů trestných činů dopouštějících se etnické a jiné rasové nenávisti svými projevy právě v internetovém prostředí. Protože agrese, která v tomto prostoru stoupá, bude průvodním jevem pro jiné typy trestných činů, které se tam budou odehrávat. Tady pořád máme hendikep. Jestliže policie tento typ trestných činů vyhledává a stíhá v reálném prostoru, v každodenním životě, tak potom neshledávám omluvu, proč by stejný typ trestných činů měl být tolerován v prostředí internetu.
* V souvislosti se zmínkou o terorismu je nyní aktuální trestní kauza, kde je jako uprchlý stíhán český imám a jeho bratr s českou manželkou. Myslíte si, že jde o výjimku, anebo těchto případů v ČR v souvislosti s radikalizací muslimů přibývá?
Nerada bych zatím tu scénu hodnotila, protože poznatků nemáme tolik, abychom mohli dát nějakou relevantní informaci. Agendu terorismu fakticky řešíme od roku 2016. V tuto chvíli mohu říci, že to vyžaduje určitou připravenost na krizové situace, které mohou nastat a na které státní zastupitelství musí být připraveno stejně jako policie. Kvůli tomu tady proběhlo i simulované cvičení, jak by reagovala policie a státní zastupitelství v případě vyšetřování nějakého zásadnějšího teroristického útoku na území České republiky. A i přes drobné chyby si myslím, že obecně jsou policie a státní zastupitelství připraveny. A co se týká samotného trestního stíhání ve zmíněné kauze, dá se říci, že je to ojedinělý, spíše výjimečný případ.
* Je tu ale ještě jedna věc, kdy český občan z Plzeňska vyhrožoval v e-mailu Pákistánu teroristickým útokem, pokud nepropustí Češku, kterou tam zadrželi kvůli převozu drog.
Zatím tady tu věc ještě nemáme, ale budeme ji dozorovat, protože k tomu máme příslušnost.
* Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) chce vrátit do hry nový zákon o státním zastupitelství. Co si o tom myslíte?
Oproti předloze, která byla původně v Poslanecké sněmovně projednávána, dnes stojíme v jiné realitě. Máme před sebou od roku 2020 evropského prokurátora, který přinese zcela zásadní změny procesu uvnitř státního zastupitelství. Pro mě bylo klíčové změnit čtyřstupňovou soustavu státních zastupitelství na třístupňovou. Proto se také počítalo se zrušením vrchních státních zastupitelství, z toho důvodu zde měl vzniknout speciální úřad, který by převzal specializované odbory.
* Na tom trváte?
Je na uváženou, zda zrušit vrchní státní zastupitelství, anebo podřídit okresy pod kraje. Od významných soudních funkcionářů zaznívají úvahy o tom, zda skutečně není na čase přeskupit síly v justici, zvolit jinou územní organizaci. Co další mě ještě vede k tomu, abych o tom hodně přemýšlela, je, aby nakonec nevznikla norma, která by omezila nestrannost státního zastupitelství a jeho procesní nezávislost. Norma takového typu, prostřednictvím níž by se státní zástupci dostali pod tlak, to rozhodně ne.
* Je tedy potřeba ten návrh přepracovat?
Určitě přepracovat.
* Ministr spravedlnosti Pelikán by chtěl tzv. přesoutěžit všechny vedoucí státní zástupce. Také hovořil o vyšší kontrole státního zastupitelství ze strany ministerstva. Neznamenalo by to snížení vaší nezávislosti?
To je to, o čem jsem mluvila, že bych byla nerada, aby ten zákon vznikl jako norma, která omezí nestrannost či procesní nezávislost. Moc se k vizím pana ministra nemohu vyjádřit, protože je neznám a nevím, jakou formou chce svých představ docílit. Na druhou stranu u obsazování pozic k tomu řeknu jedno. Zásadní ne způsobu, který by vyvolal veřejný pocit, že ti, co zůstali, museli něco slíbit právě proto, aby mohli zůstat. A ti, kteří museli odejít a byli čestní, by byli nahrazeni těmi, o nichž by se veřejnost domnívala, že jsou loajální. To by zmařilo letité úsilí o důvěryhodnost státního zastupitelství, že by zase trvalo mnoho let, než bychom přesvědčili veřejnost, že k něčemu takovému nedošlo.
* Co říkáte na loňské rozhodnutí prezidenta Zemana udělit milost doživotně odsouzenému vrahovi Jiřímu Kajínkovi?
V této věci nemám pochybnost o vině a výrocích soudů. Vůbec nelze zpochybňovat právo prezidenta rozhodovat o amnestii a milostech, je jeho výlučné, nemusí se s nikým radit. V této věci to vnímám jako projev nějaké humanity ve vztahu k osobě, která vykonala určitou část trestu. Ale o zpochybňování výroků soudů tady nemůže být řeč.
* Když jsme zmiňovali délku trestních řízení, musím připomenout kauzu bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha, kde jsme po šesti letech od obvinění opět na začátku soudního líčení. A to může ještě trvat i roky.
To řízení má svá specifika. Způsob obhajoby a některé její metody jsou unikátní. A aktivita směrem ke zpochybnění všech orgánů činných v trestním řízení je enormní, což se odráží v celé kvalitě toho procesu. Chci věřit, že ta kauza dopadne ve prospěch nezpochybnitelných důkazů, které od počátku v té věci jsou.
* Změnila jste kritický názor na vznik a fungování Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ)?
Mé hodnocení je skutečně konstantní. Pro mě nemá vznik NCOZ žádnou přidanou hodnotu ani po zhruba půldruhého roku fungování. Na obranu těch, kteří stojí v čele, řídit takové množství policistů s tak různou specializací je složité. Ale společná analytika stále nefunguje, přitom to byl důvod, proč došlo k tomu sloučení (protikorupční policie a ÚOOZ – pozn. red.), aby se sdílely informace a prolínalo se všechno. A co to přineslo? Odchod řady zkušených policistů, a to nemusíme mluvit ve stovkách. Pokud vám odejde dvacet či třicet zkušených policistů, kteří buď vedou kauzy, anebo byli ještě nadřízenými a vlastně koordinovali všechny ty činnosti, tak je to problém. Jejich zkušenosti se ztratily, tu historickou znalost prostředí a osob nikde nenahradíte. A to vnímám jako problém. U hospodářské trestné činnosti ti, kteří byli výborní, jsou stále výborní, ale také stále zcela neúměrně zatížení. Proto také trestní řízení trvá delší dobu, než bych si já představovala. Věřím, že mezilidské vztahy se nakonec spraví, ale určitá stagnace a odchody policistů jsou pro mne minusem. A na straně plusů prozatím nic nemám.
