Daniela Kovářová: Advokátky jsou na tom mnohem lépe než ostatní ženy, ČAK je nediskriminuje
22.2.2017, ceska-justice.cz, Eva Paseková
Česká advokátní komora podle Kláry Samkové diskriminuje své členky. A to podreprezentací žen ve svých orgánech a diskriminací advokátek v době jejich mateřské. Podala kvůli tomu dokonce stížnost k veřejné ochránkyni práv. S názory Samkové na diskriminaci žen nesouhlasí odbornice na rodinné právo a exministryně spravedlnosti Daniela Kovářová.
Čtěte více: Klára Samková si stěžuje ombudsmance: Česká advokátní komora diskriminuje ženy
Advokátka Klára Samková tvrdí, že Česká advokátní komora diskriminuje ženy. Vy jste advokátkou takřka stejně dlouho jako ona. Cítila jste se v tomto povolání někdy diskriminována?
Být ženou bylo, je a bude vždycky těžké. Žena-advokátka je však na tom mnohem lépe než ostatní ženy. Jen málo prostředí je totiž tak rovnostářských, jako je advokacie. Klienty, specializaci, pracovní nasazení i honoráře si totiž vybíráme samy. Nemáme šéfy, jimž bychom musely být po vůli kvůli vyšším odměnám. Netrpíme bossingem, mobbingem ani jinou šikanou na pracovišti, protože si práci řídíme samy. Otěhotníme-li, dětskou postýlku umístíme do kanceláře, a když přijde objednaný klient, pošleme sekretářku trajdat s dítětem po náměstí.
Podle Kláry Samkové ale ČAK diskriminuje velmi výrazně právě ženy na mateřské dovolené.
V seznamu České advokátní komory je zapsáno asi 13.000 advokátů, přibližně polovina z tohoto počtu jsou ženy. Na rozdíl od jiných povolání umožňuje advokacie práci na čtvrtinový či poloviční úvazek, čímž je vlastně velmi přívětivá pro ty ženy, které chtějí po narození dítěte zůstat v kontaktu s profesí, anebo pokud naopak touží pozvolna se zapojovat do práce. Řada kolegyň (mimochodem podobně jako mnoho kolegů vyššího věku) pracuje jen několik dní v týdnu, práce z domova je běžným standardem. Advokacie tedy už dávno realizovala všechny nápady, které dnes v jiných oborech těžce prosazuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Advokátky ale musí na mateřské platit poplatky Komoře nebo musí přijímat obhajobu ex-offo. Poplatky v řádu tisíců vám nefér nepřipadají?
Zákon o advokacii rozlišuje advokáta aktivního a s pozastaveným výkonem advokacie. Aktivní advokát platí příspěvky v plné výši (ročně 8000 Kč + 500 Kč do sociálního fondu + pojištění profesní odpovědnosti ve výši 6.700 Kč = 15.200 Kč). Součástí výkonu advokacie je i činnost pro bono a bezplatná činnost pro sociálně potřebné, kterou Komora zajišťuje. Na každého advokáta vyjde řada přibližně jednou za pět let, což nepovažuji za nijak kritické ani život či zdraví advokáta ohrožující. Advokát s pozastaveným výkonem advokacii nevykonává a platí pouze příspěvek na činnost ČAK ve výši 3000 Kč. Kdo nemůže ani tuto částku hradit, může požádat o vyškrtnutí a později o nový zápis. Vyškrtnutý ani pozastavený advokát nemá povinnost ujmout se ustanovení ex offo ani určení Českou advokátní komorou.
V orgánech Komory objektivně chybí ženy, předsedkyní byly dosud pouze muži. proč?
Souhlasím a potvrzuji. A taky neznám žádnou ženu – advokátku, která by o tuto funkci usilovala. Jde o množství administrativně-personální nevděčné a neplacené práce, za kterou vás nikdo nepochválí. V dalších orgánech Komory činí zastoupení žen přibližně dvacet procent. Vlastně je to pro ženy výborná výchozí situace – protože neexistují nominační sjezdy, každá žena, jež má o aktivitu na Komoře zájem, se do ní může bez omezení zapojit. Pokud dokáže zaujmout, má přitažlivý volební program a zalíbí se advokátům, sněm ji přece demokraticky zvolí. Stačí například zaktivizovat dostatečný počet žen a přimět je k účasti na sněmu. Vedle volených orgánů jsou k dispozici poradní orgány (výbory a sekce), tištěný i internetový Bulletin advokacie a řada dalších aktivit a koneckonců celý veřejný prostor, v němž lze prezentovat svou užitečnost pro otázky advokacie.
Proč tedy mají o funkci v orgánech ČAK zájem jen muži. Není to právě proto, že volební pravidla jsou vstřícnější spíše k mužům?
Nikoliv. Ženy jsou rozumnější polovinou lidstva, a tak je sezení na schůzích a plané řečnění mužů obvykle nezajímá. Většina činností, jimž se ve svém volném čase věnují, je totiž mnohem užitečnější, proto je funkce nijak zvlášť nepřitahují. Možnost kandidovat do všech orgánů Komory je však otevřená stejně ženám jako mužům a na rozdíl od politických stran nikdo neomezuje počet kandidátů ani nesestavuje pořadí na kandidátních listinách. Rozhodují pouze hlasy, které odevzdají v tajné volbě advokáti přítomní na sněmu, a kandidáti jsou seřazeni abecedně. Ani si nedovedu představit, že by to mělo fungovat jinak. Kvóty nefungovaly v žádné demokratické volbě, a vlastně nefungují nikdy v ničem.
Klára Samková chce stížností k ombudsmance mimo jiné rozproudit diskuzi o zastoupení žen v orgánech ČAK. Vy podání stížnosti neschvalujete?
Mezi advokáty je veřejně známo, že se Klára Samková opět letos v září na sněmu pokusí uspět s kandidaturou do představenstva. Mám svou prostořekou kolegyni vlastně ráda, i když považuji její kroky za kontraproduktivní. Diskriminace je dnes velmi často zástěrkou pro nespokojenost s vlastní prohrou. Ovšem budou-li schopni kolegové tuto zástěrku na sněmu podpořit, to se teprve ukáže.
