Česká advokacie v éře internetu: Přístupu do soudního spisu on-line
6.2.2017, ceska-justice.cz, Dušan Šrámek
Českou advokátní komoru a s ní i celý advokátní stav čekají v blízké budoucnosti významné změny. A to v souvislosti s překotným rozvojem internetových služeb a sociálních sítí, na něž se snaží ČAK reagovat. Například nedávno si třídila účet na twitteru. O budování advokátní on-line infrastruktury a o zahraničních zkušenostech ze světa pojednává stať „Budoucnost advokátních služeb již potřetí a nadále jako téma č. 1 v Evropě a ve světě“ od autorů Antonina Mokrého a Evy Indruchové v prosincovém čísle Bulletinu advokacie.
„Rozvoj platforem na internetu, jak všichni již nyní zažíváme, se dotýká poměrně velkého okruhu služeb včetně těch, o nichž jsme si dříve vůbec nedokázali představit, že by mohly být nabízeny. Pro tento fenomén se nyní již vžilo označení „collaborative economy“ nebo „shared economy“. V naprosté většině případů jde o propojení tři činitelů – 1) poskytovatelů služby, tedy těch, kdo disponují nějakým majetkem, zdroji, časem, znalostmi nebo dovednostmi, bez ohledu na to, zda je poskytují příležitostně (ad hoc), nebo jako součást své profesionální praxe, 2) příjemců služby a 3) zprostředkovatelů služby, kteří propojují (např. formou online platforem) poskytovatele a příjemce tak, aby mezi nimi došlo k transakci poskytnutí služby. Ne vždy se musí jednat o služby za účelem dosažení zisku,“ píší autoři úvodem.
Reakce EK
Z důvodu potřeby rozumným způsobem naložit s tímto rychle se rozvíjejícím a v zásadě nijak neregulovaným fenoménem publikovala Evropská komise již v červnu tohoto roku Zprávu pro Radu, Parlament a pro výbory (Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů) označený jako „Evropská agenda pro ekonomiku sdílení“, v němž analyzuje danou problematiku a předkládá podněty, případně určitá doporučení pro další postup.
Podotýká se zde např., že pokud by členské státy hodlaly stanovit nějaká pravidla pro přístup do sféry sdílených služeb, eventuálně stanovit pravidla samotného jejich poskytování, měly by vždy brát zřetel na specifické znaky těchto tržních modelů tak, aby činitele daných procesů nezatěžovaly nadbytečnou regulatorní zátěží, mj. i proto, aby nedocházelo k fragmentaci jednotného trhu EU. Na druhé straně však Komise uvádí, že v souladu se spotřebitelskou a marketingovou politikou EU hodlá podporovat úsilí členských zemí o zajištění vysokého stupně ochrany zejména před nekalými obchodními praktikami. Opatření takto zavedená členskými státy by však neměla představovat nepřiměřenou administrativní zátěž či informační povinnosti zejména pro příležitostné poskytovatele. Podpora by se měla věnovat zejména tzv. online mechanismům důvěry (známky kvality).
„Souběžně s agendou sdílené ekonomiky zahájila Evropská komise v polovině tohoto roku též agendu související s regulovanými profesemi. Ta se dotýká advokátů, stejně jako šesti dalších regulovaných profesí, přičemž z mnoha aspektů jsou právní služby pro Komisi nejzajímavější. Komise hodlá provést ve spolupráci s příslušnými národními orgány zhodnocení přiměřenosti některých profesních regulací se zaměřením na to, do jaké míry tyto regulace ovlivňují kvalitu služeb, eventuálně jejich dostupnost,“ uvádí dále článek. Za hlavní indikátory kvality služeb komise považuje: spokojenost spotřebitele, nakládání se stížnostmi, kárné procedury, žaloby z odpovědnosti za vadně poskytnutou službu, nápravu nedbalého provedení služby a úroveň zákonného pojištění odpovědnosti. CCBE v tomto směru úzce z Komisí spolupracuje, vědoma si svého postavení reprezentanta evropských advokátů i toho, že pravidla dotýkající se základních principů advokacie musejí zůstat nadále nedotknutelná, když diskuse může být vedena o proporcionalitě některých speciálních regulací, jakými je např. propagace a inzerce právních služeb, která stále zůstává v některých zemích EU nepřiměřeně striktní nebo téměř vyloučená. « Vedení České advokátní komory aktuální dění pečlivě monitoruje včetně veškerých aktivit, které na tomto poli aktivně činí CCBE ve vztahu k evropským orgánům a institucím. S ohledem na mimořádnou rychlost a závažnost změn tržního prostředí, ke kterým dochází mj. právě v souvislosti se vzestupem platforem na internetu a možnostem, které přinašejí nové high-tech softwarové systémy (včetně tzv. umělé inteligence), zřídilo představenstvo ČAK zvláštní pracovní skupinu, která se zabývá problematikou výkonu advokacie prostřednictvím internetu a zaváděním online platforem,“ konstatuje se dále v článku.
Strategie České advokátní komory
Autoři poznamenávají, že uvedené cíle nepředstavují oficiální seznam priorit ČAK pro nejbližší období, nicméně jsou zde vyjmenovány okruhy, které se stále častěji zmiňují na nejrůznějších diskusních fórech či na jednáních představenstva. Domnívají s proto, že představenstvo, případně následný sněm České advokátní komory, který proběhne v příštím roce, převezme některá z těchto témat za součást svého oficiálního programu pro další léta, když každá z nich menší či větší měrou může usnadnit advokátům cestu k nalezení optimálního místa na trhu právních služeb:
– podpora širší elektronizace a digitalizace justice (včetně přístupu advokátů do soudního spisu on-line);
– zkvalitnění vzdělávání advokátů a koncipientů (včetně využití systémů on-line vzdělávání) a postupné zavedení systému specializací;
– podpora rozšiřování ADR a ODR metod a aplikací;
– průběžné monitorování poskytování právních služeb neadvokátními subjekty (na internetu a mimo něj) a boj proti nekalým praktikám, zejména tzv. vinklářství;
– potírání nekalých praktik v oblasti veřejného zadávání zakázek na právní služby;
– zavedení advokátního procesu;
– podpora co nejširšího zapojení advokátů ve sféře poskytování bezplatné právní pomoci;
– podpora šíření právní osvěty prostřednictvím samotných advokátů (včetně poskytování drobné právní pomoci pro nejširší veřejnost za dostupných cenových podmínek, případně pro bono);
– podpora zabezpečení bezpečné komunikace advokátů s klienty (včetně budování systémů takové komunikace pro celou profesi);
– výchova a zvyšování povědomí advokátů o marketingu a vysokého stupně znalosti tržního prostředí.
Dušan Šrámek
