Jan Chvojka: Oddlužovací novela bude představovat novou naději na důstojný život
4.2.2017, ceska-justice.cz, Eva Paseková, Petr Dimun
Oddlužovací novela insolvenčního zákona je zásadní změnou a prioritou této vlády, která pomůže lidem v dluhové pasti dostat se z tíživé situace. Naopak oblast exekucí je podle nového ministra pro lidská práva a rovné příležitosti a předsedy Legislativní rady vlády Jana Chvojky (ČSSD) již přeregulovaná.
Rozšíření možnosti oddlužení, jak je navrhuje novela insolvenčního zákona ministerstva spravedlnosti, vláda odložila. Lidovci požádali o zapracování svých připomínek, obávají se zhoršení postavení věřitelů. Vy se neobáváte toho, že tato vláda příliš posiluje postavení dlužníků na úkor věřitelů?
Obecně je potřeba říci, že situace reaguje na to, co se zde dělo před deseti lety. Co se týče exekučního řízení, tak tam se věci již daly do normálu. Současně je oblast exekucí až přeregulována, takže v této oblasti nejsem příznivcem zásadních změn. Já jsem neměl ten populistický postoj, že je potřeba snižovat exekutorům tarif, nicméně jsem s tím neuspěl.
Ale změna v insolvenčním řízení, konkrétně prosazení oddlužení, je podle mého zásadní a je to jedna z priorit naší vlády. Jsou lidé, kteří jsou v dluhové pasti a nyní na ten institut nedosáhnou. Mají třeba vůli dluh platit, ale mají spoustu exekucí a nevyplatí se jim oficiálně pracovat. Pak to řeší pomocí šedé ekonomiky.
Proč si myslíte, že ministr spravedlnosti tolik tlačí na exekutory a prosazuje zákony, které zlepšují postavení dlužníků, zatímco jiné, například zákon o znalcích mají zpoždění či vůbec nejsou – jako například návrh zákona o bezplatné právní pomoci.
Když to zjednoduším, tak ministr dopravy přijde do úřadu, nechá postavit dálnici a hned je za ním vidět kus práce. Když jste ministr spravedlnosti, tak lidé té problematice příliš nerozumí. Kdo rozumí zákonu o advokacii nebo občanskému soudnímu řádu? Takže jediné mediálně uchopitelné legislativní téma jsou exekutoři.
Ministr Jan Chvojka s předsedou NSS Josefem Baxou Foto: NSS
To, že oddlužovací novelou dojde ke zlepšení postavení dlužníků, je nepochybné. Ale co práva věřitelů?
Otázka je, zda lidi chceme nechat v sociální pasti, aby neplatili daně a pracovali na černo. Státu pak nezaplatí vůbec nic. Takhle by zaplatili alespoň něco. Myslím si, že by lidé v tomto směru měli dostat šanci. Vzpomeňte si, když se zaváděl institut oddlužení v roce 2008, ti lidé také neplatili nic, protože se jim to nevyplatilo.
Měla vláda k dispozici nějakou analýzu, která by odhadla, kolik dlužníků se může pomocí oddlužovací novely dostat z dluhové pasti? Například Nejvyšší soud v meziresortním připomínkovém řízení namítal, že taková důkladnější analýza v důvodové zprávě chyběla.
Opakuji, že lidé, kteří se dostanou do tohoto institutu, tak beztak dluhy neplatí. Když má někdo deset exekucí, tak na většinu věřitelů stejně nezbyde nic. Nyní bude alespoň možnost zaplatit poměrně všem, takže se podle mého nedá říct, že na tom věřitelé budou špatně. Byl jsem teď na návštěvě Mostu a tam jsou lidé, kterým se zkrátka nevyplatí chodit do práce.
Věříte, že oddlužovací novela nějak výrazněji zlepší situaci dlužníků?
Pro určitou skupinu dlužníků bude tato novela představovat novou naději na důstojný život.
Proč tak důležitý zákon s dopadem na statisíce lidí nebyl schvalován na Legislativní radě vlády (LRV)?
Důvody jsou celkem racionální, zejména časové. Skoro dva měsíce se na LRV probíraly odpadové zákony, takže by se oddlužovací novela již nestihla. Jde o prioritu vlády, takže rychlost byla opravdu důležitá.
Takový postup nahrává otázce, zda se v závěru volebního období chystáte zkracovat projednávací lhůty v Poslanecké sněmovně nebo Senátu, aby jste stihli projednat některé důležité zákony. Mluvili jste o tom na vládě?
Nemluvili. Věříme, že zákony, které půjdou standardní cestou do března, tak nebudou muset podléhat zásadnímu zkracování. Snažíme se, aby zásadní zákony, jako například zákon o sociálním bydlení, byly v Poslanecké sněmovně do tohoto termínu.
Hlasování o zřízení Stálé komise Poslanecké sněmovny pro ústavu a mezinárodní smlouvy nakonec skončilo nezdarem. Poslanci bod přerušili. Na zřízení komise, která by i s odborníky diskutovala o možných změnách ústavy, už je podle odpůrců návrhu pozdě. Vy jste patřil mezi ně. Proč?
Důvody jsou tři. Podle mého názoru je skutečně pozdě. Několik měsíců před zahájením volební kampaně zřizovat komisi pro Ústavu mi připadá passé. Ta má vznikat na začátku volebního období. Od začátku roku 2014 dobře funguje podvýbor ústavně právního výboru, který se této problematice věnuje. Pořádám také kulaté stoly, které se možným úpravám Ústavy věnují a ty podle mě více splňují parametry odborné diskuze nad změnou Ústavy, účastníci se jich skuteční odborníci a nejsou vázány na funkční období stávající poslanecké sněmovny.
Jeroným Tejc, Jan Chvojka a Marek Benda – poslanci ústavně právního výboru Foto: archiv
Jak je na tom výše zmiňovaný návrh zákona o bezplatné právní pomoci? Tento týden prošel sněmovnou návrh komunistů, ale svůj návrh chtěl prosadit i ministr spravedlnosti Pelikán.
V říjnu loňského roku byl schválen věcný záměr ministerstva spravedlnosti, od té doby čekáme na paragrafované znění. Ministerstvo ale lhůtu, která byla původně daná, neustále odkládá. Dvakrát nebo třikrát již přišla žádost, že žádají o posunutí termínu, takže to ještě nemají zpracované. Považuji takovou situaci za nešťastnou, protože bezplatná právní pomoc by ideálně doplnila novelizace insolvenčního zákona. Musíme hledat cesty, jak pomoci lidem v nouzi dosáhnout svých práv.
Váš předchůdce Jiří Dienstbier měl s ministrem spravedlnosti spor o to, zda by měly bezplatnou právní pomoc zajišťovat i neziskové organizace. Prosadil to i do věcného záměru navzdory přání České advokátní komory. Jak se k tomu stavíte vy?
Já jsem tento rozpor stáhnul. Rozumím argumentaci České advokátní komory, že by bezplatnou právní pomoc měli poskytovat pouze advokáti, kteří jsou pojištění a garantují úroveň služeb. V neziskovce to ani nemusí být právníci a nenesou pak za radu odpovědnost.
V souvislosti s rozhodnutím Vrchního soudu v kauze Davida Ratha někteří odborníci poukazují na to, že absence nového trestního řádu, respektive platnost trestního řádu starého, může způsobovat zádrhely v procesních záležitostech. Nevadí vám coby ministrovi pro lidská práva, že práce na kodexu na ministerstvu zatím nemají žádné velké výsledky?
Já věřím ve spravedlivý proces i podle současného trestního řádu. Práce na velkých procesních kodexech probíhají, byť podle mého názoru ne tak, aby to splnilo původní očekávání. Většina zasvěcených asi čekala, že práce budou dál, na druhou stranu, já to nehaním. Asi nikdo nemůže čekat, že tak zásadní procesní kodexy budou vyřešeny v rámci jednoho volebního období. Já osobně jsem to nečekal.
Bude vytvoření nového trestního řádu v předvolebním programu ČSSD?
Mělo by být, nejen trestního, potřebujeme i nový civilní proces.
Věznice jsou daleko za hranicí své kapacity a z ČSSD se ozývají návrhy, že by se některé tresty měly ještě zpřísnit. Souhlasíte?
Vše by mělo být proporcionální a zpřísňování trestů je do určité míry populismus. Já si nemyslím, že by se zde ukládaly nízké tresty, podle mě je jejich stávající výše adekvátní.
A bude tématem volebního programu sociální demokracie nový návrh zákona o státním zastupitelství?
Já si myslím, že ne, že to téma je úplně passé. Vidíme, že orgány činné v trestním řízení svázané ruce nemají. Že se zatýká, obviňuje a obžalovává bez ohledu na to, zda je člověk politik nebo není. Ten současný návrh zákona napsalo pár státních zástupců v době, kdy to bylo mediálně vděčné téma protlačované některými skupinami a dnes opravdu není potřeba.
Nejvyšší státní zastupitelství a Nejvyšší soud společně usilují o změnu praxe tak, aby soudy v České republice v mnohem větší míře udělovaly peněžité tresty jako alternativu nebo doplňující sankci k trestu odnětí svobody. Nebyla by to pro věznice úleva?
Ukládání peněžitých trestů má smysl tehdy, když máme jistotu, že odsouzený zaplatí. Určitě není ideálním řešením posílat za bagatelní věci posílat do vězení na rok nebo na dva.
Agendu Legislativní rady vlády by klidně mohlo dělat Ministerstvo spravedlnosti a resort pro lidská práva a menšiny je zbytečný. To prohlásil vicepremiér Andrej Babiš, podle kterého se zde vedou zbytečné a dlouhé akademické debaty. Pomalost LRV kritizoval i ministr Pelikán. Co vy na to?
Legislativní rada vlády je odborný orgán, který posuzuje návrhy právních předpisů z odborného, ne politického hlediska. Já jsem tam jako jediný politik, jinak je tam 29 odborníků, kteří fungují nezávisle na politických stranách. Takže tato námitka je lichá. Pan vicepremiér na jednání LRV nikdy nebyl, takže by mě zajímalo, z čeho vychází. Podrobná debata na návrhy je potřebná z důvodu zajištění jejich kvality. Podobná vyjádření jsou urážkou lidí, kteří tam ty zákony posuzují.
