Advokáti zuří. Chystaný zákon je ohrožuje
25.1.2017, Brněnský deník, str. 6, Lenka Králová
Opilý lobbista Roman Janoušek úmyslně najížděl vozem na ženu a těžce ji zranil. Soudního znalce, který vypracoval posudek ve prospěch agresivního řidiče, později státní zástupce obvinil z hrubého zkreslování faktů. Ve výčtu podobných afér by se dalo ještě dlouho pokračovat.
Vláda se ale rozhodla, že jim učiní přítrž, a ve středu projednala návrh nového zákona o soudních znalcích, který připravilo ministerstvo spravedlnosti. To v důvodové zprávě uvádí, že nyní znalce prakticky nikdo nekontroluje.
Tento nedostatek se vláda snaží napravit. Podle Unie obhájců, advokátů a samotných znalců to ale s dohledem nad poctivostí odborníků trochu přehnala. „Zákon naprosto zničí znaleckou činnost jako nezávislou profesi. Neudivuje mě to.
Ministr Pelikán se chová jako komunista a jakákoli nezávislost ho popouzí. Návrh navíc odpovídá dlouhodobému směřování vlády, která chce do všeho vidět, všechno kontrolovat a nad vším mít absolutní moc,“ říká soudní znalec a rektor Moravské vysoké školy Olomouc Vladimír Smejkal.
PROLOMENÍ MLČENLIVOSTI?
Smejkal naráží zejména na zavedení informační povinnosti znalců a elektronické evidence posudků. „Dojde k bezprecedentnímu průlomu mlčenlivosti. Po přijetí zákona se díky evidenci dostane k posudkům prakticky každý. Jejich obsah bude znát celá řada úředníků,“ varuje Vladimír Smejkal. Ze stejných důvodů kritizuje vládní návrh Unie obhájců ČR. „Unie považuje za velmi nebezpečné na první pohled nenápadné ustanovení, podle kterého by byl znalec povinen písemný znalecký posudek na žádost orgánu veřejné moci osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit. Zákon se pokouší prolomit advokátní mlčenlivost,“ uvádí ve stanovisku k vládnímu návrhu Unie obhájců.
„Evidování znaleckých posudků je nastaveno způsobem, který znemožňuje jak řádný výkon obhajoby, tak právní zastupování občanů v civilních věcech. Ta databáze je v podstatě kvaziveřejná,“ potvrzuje obavy předseda výboru pro vnější vztahy ČAK Václav Vlk. Jako jeden z negativních dopadů zákona popisuje konkrétní situaci. Advokát například nechá vypracovat posudek a pak se v něm dočte, že by některá fakta mohla jeho klienta poškodit. Aby dostál povinnosti jednat ve prospěch člověka, kterého zastupuje, posudek jednoduše nepoužije. Po schválení zákona se však k poškozujícímu posudku může dostat druhá strana a využít jej ve svůj prospěch.
ZNALCI PRÝ MLČET MUSEJÍ
V posudcích se také obvykle objevují citlivé informace o majetkových poměrech nebo zdravotním stavu účastníků soudního řízení.
„Nedomníváme se, že by předmětné ustanovení vedlo v praxi k tomu, že znalci nebudou ve chvíli projednávání zakázky vázáni mlčenlivostí,“ odmítá pochybnosti mluvčí ministerstva spravedlnosti Jakub Říman.
