Nepřehlédněte!


BEZPLATNÉ PRÁVNÍ
PORADENSTVÍ
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Obavy o prolomení soukromí uživatelů internetu

22.1.2017, ČT 24, 2:32 Týden v justici

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Novelu zákona o Vojenském zpravodajství provázejí obavy o prolomení soukromí uživatelů internetu. Návrh totiž dává špionům pravomoc sledovat provoz na síti. Zastánci zákona kritiku odmítají a tvrdí, že kontrola zacházení s daty bude dostatečná. Novela je teď ve druhém čtení. Takže poslanci ji budou moct ještě upravovat.

Bohuslav CHALUPA, poslanec, Výbor pro bezpečnost /ANO/
--------------------
Vyloučit to samozřejmě nemohu. Na druhou stranu rozhodně nechci přistupovat vůbec k legislativě a k lidem, ať už v legislativě nebo k exekutivě k jakémkoliv jinému člověku s tím, že k němu přistupuju s tím, že to je darebák, který určitě se mně bude snažit ublížit nebo okrást. To takhle jako v podstatě dělat nejde. Ta norma je vymyšlená tak, aby se to stát nemohlo, aby ke zneužití dojít nemohlo. K tomu je v podstatě už 5 kontrol, které budou vlastně tu věc jaksi monitorovat a ošetřovat, aby nedošlo k tomu zneužití a v podstatě se na to nedá reagovat. Pokud někdo přistupuje k řešení problému s tím, že se něco může stát, tak se nikam nedostaneme.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Naším hostem je teď Robert Němec, místopředseda České advokátní komory. Dobrý večer.

Robert NĚMEC, místopředseda České advokátní komory
--------------------
Dobrý večer.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Advokátní komoře se návrh zákona nelíbí. Vy tvrdíte, že se dá zneužít. Kdo a jak by to mohl udělat podle vás?

Robert NĚMEC, místopředseda České advokátní komory
--------------------
Základní problém návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti je, že oproti stávající situaci umožňuje Bezpečnostním informačním službám, aby monitorovaly elektronické sítě bez náležitého dohledu soudu. Čistě na základě rozhodnutí vlády budou mít Bezpečnostní informační služby možnost připojit se na sítě telekomunikačních operátorů a provozovatelů jiných sítí. A na těchto sítích monitorovat provoz a předcházet tak kybernetickým útokům.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Vy návrhu zákona vytýkáte i to, pardon...

Robert NĚMEC, místopředseda České advokátní komory
--------------------
Pouze v případě, že by...

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Pane místopředsedo, že se o kybernetickou bezpečnost a obranu bude starat Vojenské zpravodajství. Co vám na to vadí?

Robert NĚMEC, místopředseda České advokátní komory
--------------------
Já myslím, že my nevytýkáme tomu zákonu skutečnost, že se o vojenskou bezpečnost bude starat Vojenské zpravodajství. Naše výtka směřuje k tomu, že absentuje soudní dohled nad výkonem této činnosti. V zásadě není z pohledu ochrany lidských práv relevantní, jestli ten dohled vykonává nebo jestli tu kybernetickou bezpečnost zajišťuje bezpečnostní úřad nebo vojenská kontrarozvědka nebo Bezpečnostní informační služba.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Podle stanoviska advokátní komory, které jsem četla, zákon může ohrozit důvěrnou komunikaci mezi advokátem a klientem. Jak?

Robert NĚMEC, místopředseda České advokátní komory
--------------------
To je samozřejmě vedlejší efekt toho zákona. V obecné rovině se obáváme, že ten zákon může narušit důvěrnost veškerých informací, respektive veškerých komunikací mezi občany v naší zemi. A samozřejmě advokátní komora se tomuto problému zejména věnuje z pohledu poskytování právních služeb a práva na soudní ochranu, jejíž součástí je právo na důvěrnost vztahu mezi advokátem a klientem. A jestliže existuje teoretická možnost narušení důvěrnosti přepravovaných zpráv mezi advokátem a klientem, tak pak se jedná o nebezpečí prolomení advokátní mlčenlivosti.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Není ale dostatečným a legitimním argumentem to, že cílem zákona je kybernetická bezpečnost a obrana?

Robert NĚMEC, místopředseda České advokátní komory
--------------------
Při ochraně lidských práv je vždycky důležité posuzovat, která práva mají mít přednost. Jestli je to právo na ochranu soukromí nebo právo na bezpečnost. Benjamin Franklin v této souvislosti v minulosti řekl, že ten, kdo se vzdá základních práv a svobod výměnou za dočasnou bezpečnost, si nezaslouží ani svobodu ani bezpečnost.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Advokátní komora tvrdí, že třeba možnost Vojenského zpravodajství aktivně vstupovat do přenosu dat a měnit je, je v rozporu s mezinárodními závazky Česka i v rozporu s ústavou. Můžete říct v čem konkrétně?

Robert NĚMEC, místopředseda České advokátní komory
--------------------
No, konkrétně se jedná o základní lidská práva a svobody tak, jak jsou zakotvena v Listině základních práv a svobod. A tak jak vyplývají z mezinárodních úmluv. Konkrétně se jedná o nedotknutelnost soukromí, právo na soudní a jinou ochranu, právo na právní pomoc a právo na důvěrnost informací, anebo důvěrnost vztahu mezi advokátem a klientem, který je součástí toho práva na právní pomoc.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Ten návrh zákona je teď ve druhém čtení. Takže ještě nějaké možnosti úprav tam jsou. Co si myslíte, že by se zásadně mělo změnit, aby ten zákon byl podle vás v souladu s těmi právními předpisy?

Robert NĚMEC, místopředseda České advokátní komory
--------------------
Podle mého názoru by mělo dojít k odstranění základních nejasností. V jaké situaci je kontrarozvědka oprávněná monitorovat ty elektronické sítě bez souhlasu soudů a kdy ten souhlas soudu je potřeba. Domníváme se, že čistě na základě rozhodnutí vlády je to nedostatečné, protože tam absentuje ten základní důležitý prvek soudní ochrany.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Říká Robert Němec, místopředseda České advokátní komory. Děkuju za to, že jste přišel do Týdne v justici. Hezký večer. A hostem ve studiu je Václav Stupka z Ústavu práva a technologií Masarykovy univerzity v Brně. Dobrý večer.

Václav STUPKA, Ústav práva a technologií MU Brno
--------------------
Dobrý večer.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Před jakými hrozbami nás má chránit zákon o Vojenském zpravodajství, které se má postarat o kybernetickou obranu a bezpečnost v Česku?

Václav STUPKA, Ústav práva a technologií MU Brno
--------------------
Ono předně nejde o zákon o kybernetické obraně, jde o novelu zákona o Vojenském zpravodajství, které by, která by měla umožnit vlastně téhle té zpravodajské službě tu kybernetickou obranu zajišťovat. A jde v podstatě o to, že ten kyberprostor nebo některé systémy, které jsou kritické pro fungování vůbec státu a jeho suverenitu, je potřeba nějakým způsobem chránit proti vnějším hrozbám a je potřeba ustanovit nějaký subjekt v rámci České republiky, který by tady těm hrozbám měl čelit.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
A třeba Národní bezpečnostní úřad není schopen ty kybernetické útoky nějakým způsobem eliminovat?

Václav STUPKA, Ústav práva a technologií MU Brno
--------------------
Do určité míry je. Nicméně není to, není to v podstatě bezpečnostní složka, není to armáda. To znamená, že kdyby ten útok směřoval třeba z nějakého státu a byl by tam ten prvek jakoby války nebo vojenský, tak, tak tam už nemá Národní bezpečnostní úřad působnost.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Můžete mi říct nějaký konkrétní příklad, jak takový kybernetický útok vypadá? Protože já si to neumím úplně představit, co to je.

Václav STUPKA, Ústav práva a technologií MU Brno
--------------------
Těch způsobů, jak se dá, jak se dá kybernetický útok realizovat nebo těch vektorů útoku je mnoho. Asi nejlepším případem je to, co se stalo v Estonsku v roce 2007 nebo nedávno na Ukrajině. A to bylo v podstatě to, že z jiného státu šly útoky, které vlastně znemožnily fungování některých, některých kritických služeb toho státu a tím pádem znemožnily vůbec fungování toho státu a narušily jeho suverenitu.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Je to tedy napadení přes počítače.

Václav STUPKA, Ústav práva a technologií MU Brno
--------------------
Ano.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Potřebuje Česko kybernetickou obranu v takové míře a je schopno ji zajistit samo nebo je tam nutná spolupráce s jinými zeměmi?

Václav STUPKA, Ústav práva a technologií MU Brno
--------------------
Je tam rozhodně nutná spolupráce s jinými zeměmi, proto vlastně tady ty tendence k zajištění kybernetické obrany jsou patrné i v zahraničí. A nicméně každý ten stát by měl mít minimálně nějaký subjekt, který je schopen ve spolupráci třeba s těma zahraničními subjekty tu kybernetickou obranu zajišťovat.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Hranice mezi bezpečností a svobodou je hodně tenká, tak jak říkal místopředseda České advokátní komory. Kritici tomu návrhu zákona vytýkají, že armádní rozvědce dává příliš rozsáhlé pravomoci a že tam není dohled soudu. Jaký je váš názor?

Václav STUPKA, Ústav práva a technologií MU Brno
--------------------
On tam dohled soudu jako je, ale jen do určité míry. Ten dohled soudu je tam vyžadovaný v případech, kdy by mělo být vlastně použitím těch technických nástrojů kybernetické obrany zasahováno do soukromí uživatelů nebo do důvěrnosti té elektronické komunikace. V takovém případě vlastně lze ty technické prostředky využívat pouze na základě rozhodnutí vrchního soudu. Ale hlavní problém asi je v tom, že ty technické prostředky jsou definovány velmi obecně a to znamená, že se v podstatě neví úplně přesně, k čemu a v jakém rozsahu budou využívány.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
A hrozí podle vás prolomení soukromí uživatelů internetu, uvidí vojenská rozvědka do našich počítačů?

Václav STUPKA, Ústav práva a technologií MU Brno
--------------------
Do počítačů přímo ne, ona v podstatě bude schopná monitorovat provoz, který z těch nebo mezi těmi počítači bude probíhat. A jako jsou tam stanovený určitý kontrolní mechanismy. Je otázka, jak moc jsou dostatečné, protože vlastně to využití těch technických prostředků, k tomu může dojít až na základě usnesení vlády.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
A co pak bude rozvědka s těmi daty dělat? Může je mazat nebo měnit nebo shromažďovat? Co všechno s nimi bude dělat?

Václav STUPKA, Ústav práva a technologií MU Brno
--------------------
To se, to je právě jedna z věcí, která se neví. Ta definice toho, jak se mají používat ty technické prostředky, je velmi obecná. To znamená, že bude záležet na konkrétním usnesení vlády, co všechno tomu Vojenskému zpravodajství vlastně povolí. A v případě že to nebude zasahovat do důvěrnosti té elektronické komunikace, tak to může být víceméně cokoli.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Jak a kdo by měl to Vojenské zpravodajství kontrolovat, jestli je všechno v pořádku, jestli ta data nezneužívají, jestli nedělají něco, co nemají?

Václav STUPKA, Ústav práva a technologií MU Brno
--------------------
Ty kontrolní mechanismy jsou tam v zásadě tři. První věc je, že jakékoli použití těch technických prostředků může k němu dojít až na základě usnesení vlády, která to usnesení vlastně učiní na základě požadavků toho Vojenského zpravodajství, respektive ministerstvo obrany. Druhý mechanismus je, že v případě, že by mělo být zasahovány do důvěrnosti elektronických komunikací, tak tam musí být souhlas toho vrchního soudu. A třetí mechanismus je, že po tom, co se vlastně využije ten technický prostředek, tak se o tom sepíše zpráva a ta jde na kontrolní orgán, který ustanovuje Poslanecká sněmovna a ten vlastně nějakým způsobem rozhoduje o tom, jestli byl v souladu s příslušnou legislativou.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
To byl Václav Stupka z Ústavu práva a technologií Masarykovy univerzity v Brně. Děkuju za to, že jste přišel do studia.

Václav STUPKA, Ústav práva a technologií MU Brno
--------------------
Na shledanou.

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi