Advokáti by se do života na síti neměli přemáhat
13.1.2017, Právní rádce, str. 50, Kateřina Kratochvílová
Život se stále více přesouvá na internet a kdo není na sociálních sítích, jako by nebyl. Dá se takový přístup aplikovat i na advokacii?
České advokátní kanceláře zatím svět sociálních sítí spíše prozkoumávají.
Vezmeme-li jako orientační vzorek například seznam finalistů žebříčku Právnická firma roku 2016, tak lehce přes polovinu z přihlášených kanceláří funguje více či méně aktivně alespoň na jedné ze známějších sociálních sítích – tedy Twitteru nebo Facebooku. Zkušenější v používání sociálních sítí jsou velké mezinárodní kanceláře, které tyto sítě často poutají i na svých webových stránkách.
Osobní kontakt a LinkedIn „Dáváme přednost osobnímu kontaktu, pro naši kancelář je velmi důležitý osobní vztah s klientem,“ uvádí Jindřich Král, partner advokátní kanceláře Glatzová & Co. Tato kancelář ze sociálních sítí používá pouze profesní síť LinkedIn. „Raději než do reklamy investujeme prostředky do rozšiřování našeho týmu a jeho znalostí,“ dodává Král.
Mezi advokátními kancelářemi s konzervativnějším přístupem k sociálním sítím je právě LinkedIn často další platformou, kterou kromě webových stránek ke komunikaci využívají. Tato síť je postavena na kontaktu profesionálů na pracovním trhu, kde všichni vidí své životopisy a mohou spolu debatovat v diskusních skupinách. „Sociální sítě vnímáme jako zajímavou komunikační platformu, kterou momentálně využíváme primárně pro oblast náboru nových zaměstnanců a spolupracovníků kanceláře. Proto využíváme především profesní síť LinkedIn, jež nám v tomto směru umožňuje flexibilněji komunikovat s lidmi, které chceme získat pro práci v naší firmě nebo kteří sami projeví zájem být součástí našeho týmu,“ uvádí Jaroslav Havel, řídící partner advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners.
Podle něj je nicméně v advokacii, podobně jako například v diplomacii, nutná obezřetnost k obsahu informací, které mohou vstoupit do veřejného prostoru. „To se týká zejména komunikace spojené s konkrétními případy a prací pro klienta. Prostor pro vytváření sdělení na sociálních sítích se tak pro skutečně seriózní kanceláře, jež zachovávají diskrétnost vůči svým klientům a respektují i aktivity konkurenčních kanceláří, podstatně snižuje,“ říká Havel.
Česká advokátní komora účast advokátů na sociálních sítích rozděluje do několika rovin. „Jde v prvé řadě o možnost osobní prezentace advokáta, která je v zásadě přípustná bez ohledu na zvolený formát,“ uvádí Iva Chaloupková z České advokátní komory. „Zároveň však advokát musí dodržovat etický kodex, jenž zakazuje nabízení právních služeb osobám, které je na něm nepožadují, a proto se musí zdržet jakéhokoliv jednání (kdekoliv, tedy i v rámci sociální sítě), kterým by tuto povinnost porušoval,“ dodává. Stejně tak účast v diskusích a vyjadřování názorů může podle Chaloupkové vést ke kárné odpovědnosti za kárné provinění, kterého se může advokát svými příspěvky dopustit.
Sítě i pro neprofesionály
Mezi českými advokátními kancelářemi přibývá i těch, které považují za nedílnou součást firemní propagace také neprofesní sociální sítě jako Facebook nebo Twitter.
Jednou z nich je například advokátní kancelář Bříza & Trubač.
„Profil na Facebooku jsme si založili jako jedna z prvních advokátních kanceláří. Chtěli jsme odbourat klišé, se kterým jsme se občas setkávali, že advokáti jsou divní lidé, kteří žijí ve svém uzavřeném světě. Proto na Facebooku zveřejňujeme události, jako jsou například oslavy narozenin některého z členů naší kanceláře, společná setkání a podobně,“ vysvětluje advokát Ondřej Trubač.
Jako výhodu sociálních sítí vidí Michal Nulíček, partner advokátní kanceláře Rowan Legal rychlost, s jakou se příspěvek dostane k jeho adresátům. „Často se chceme podělit o horkou novinku a díky sociálním sítím je to otázkou pouhých pár minut,“ vysvětluje Nulíček. „Sdílíme například novinky z legislativní činnosti Evropské unie, které se nás dotýkají, a díky diskusím máme šanci zjistit, jak na dané téma reagují lidé v České republice,“ dodává advokát.
K velmi aktivním uživatelům Facebooku patří také advokátní kancelář Brož & Sokol & Novák.
„Vypadá to, že Facebook má největší počet uživatelů, a tedy největší dosah. Sice oproti LinkedInu není zaměřen na trh profesionálů, ale i ti zpravidla mají facebookový profil, takže dosáhneme i na ně,“ uvádí za kancelář advokát Jiří Novák ml. „Svým obecným zaměřením nám Facebook oproti „profi“ sítím umožňuje některé příspěvky odlehčit a také inzerce na Facebooku je o mnoho levnější než například na LinkedInu,“ upozorňuje na další praktický aspekt Novák.
Facebook i Twitter začala poměrně nově používat i advokátní kancelář Císař, Češka, Smutný. „Zásadní je rychlost i přesné zacílení, důležité pro nás je ale také to, že prostřednictvím sociálních sítí můžeme informovat i o jiných věcech než v klasických médiích, chceme ukázat život kanceláře,“ uvádí ředitel kanceláře Jakub Hollmann. „Neočekáváme, že díky sociálním sítím získáme bezprostředně nové klienty, spíše se soustředíme na cílené budování značky kanceláře. Cílíme také na kvalitní zájemce o práci,“ dodává.
Za dobrý nástroj komunikace novinek a aktuálních událostí pak zejména Twitter považuje advokátní kancelář KŠD Legal. „Oproti ostatním sítím oceňujeme i větší flexibilitu Twitteru – snazší sledovatelnost konkrétních účtů ostatních společností a jednotlivců a také větší přímost komunikace s nimi,“ vysvětluje advokát Ondřej Novák z KŠD Legal. Na Twitteru mají také poměrně často osobní profily i samotní právníci. „Počet účtů zaměřených na právní témata není na českém Twitteru velký, ale komunita je poměrně aktivní včetně účtů státní správy,“ uvádí Martin Hrdlík z KPMG Legal. Toho chce využít i samotná Česká advokátní komora, která si od letošního ledna právě na Twitteru založila nový profil.
Zatím jen na zkoušku, po půl roce chce jeho dopad vyhodnotit.
Jak komunikovat na sítích
Ne každé kanceláři však mohou vyhovovat všechny sociální sítě, které dnešní svět nabízí. „Pokud chtějí získat klientelu mezi širokou veřejností, mohou budovat povědomí o své značce prostřednictvím Facebooku, například formou poraden nebo populárně pojatých článků,“ doporučuje Filip Rožánek, šéfredaktor týdeníku Marketing & Media.
„Pokud jim jde převážně o profesionální vztahy, je lepší LinkedIn a publikovat na něm například autorské komentáře, které podnítí oborovou debatu,“ dodává.
Podle Rožánka je dobré využít to, že lidé se na sociálních sítích rádi něčemu přiučí nebo si přečtou o něčem, co je překvapí. Praktické návody nebo právní zajímavosti pak slouží jako upoutávka na placené služby. „Na LinkedInu stačí klidně publikovat párkrát do měsíce, na Facebooku nebo Twitteru musí být profil trochu živější,“ uvádí Filip Rožánek. Pro komunikaci na sociálních sítích podle advokáta Martina Hrdlíka z KPMG Legal platí stejná pravidla jako pro komunikaci advokátů off-line. „Pokud je tato komunikace věcná, informativní a zároveň nenabubřelá, přináší v dnešním „elektronizovaném“ světě jen výhody,“ myslí si Hrdlík.
Ke vstupu na sociální sítě by se nicméně kanceláře neměly nedobrovolně přemáhat. „Na sociálních sítích je okamžitě vidět, když někomu nepřirostou k srdci a do příspěvků se nutí, nedokáže jim dát žádný náboj a všechno dělá jen proto, že jsou na sítích přece všichni,“ uzavírá Filip Rožánek.
***
Pokud jde kancelářím převážně o profesionální vztahy, je lepší LinkedIn a publikovat na něm například autorské komentáře, které podnítí oborovou debatu.
