Na co myslet při pořádání dobročinných akcí
24.10.2016, Hospodářské noviny, str. 26, František Korbel
Dobrým zvykem v mnoha společnostech se stalo pořádání dobročinných akcí. Firemní sbírky nebo například charitativní aukce svědčí o tom, že se společnost snaží chovat společensky odpovědně a sociální cítění prohlubuje i u svých zaměstnanců. Je ale samozřejmě zapotřebí pamatovat také na zákony.
Oblast charitativních sbírek reguluje právní úprava a nastavuje pravidla jejich pořádání. Takováto regulace je namístě, protože dobročinnost se v případě sbírek neuskutečňuje přímo, ale skrze prostředníka. Hrozba, že vybrané peněžní prostředky budou zneužity a nálepka „charita“ bude použita jen jako zástěrka pro vlastní obohacení, je více než reálná. I v případě firemních sbírek je tedy nutné postupovat podle zákona o veřejných sbírkách (č. 117/2001 Sb.). Podle něj je možné veřejnou sbírku pořádat mnoha způsoby: shromažďováním příspěvku na bankovním účtu, pomocí sběracích listin, pomocí pokladniček, prodejem předmětů, prodejem vstupenek na různé kulturní či sportovní akce, pomocí DMS nebo také jiným způsobem, pokud takovýto způsob schválí příslušný krajský úřad (příkladem může být právě tzv. charitativní aukce). Veřejnou sbírku může pořádat pouze právnická osoba. Pokud se společnost rozhodne uspořádat dobročinnou sbírku, je povinna tuto skutečnost písemně oznámit krajskému úřadu, příslušnému podle sídla společnosti. V oznámení je potom povinna uvést své identifikační údaje, údaje o svých statutárních orgánech a dále určit člověka, který bude ve věcech sbírky za společnost jednat. Dále je třeba v oznámení uvést především účel sbírky, místo a čas jejího konání a způsob, jakým bude prováděna, a další skutečnosti (podle toho kde, jak dlouho a jakým způsobem se bude sbírka konat). Spolu s oznámením je třeba předložit mimo jiné čestné prohlášení o tom, že společnost není v likvidaci či insolvenci, nebo potvrzení o daňových a pojistných nedoplatcích.
U všech veřejných sbírek – kromě těch konaných prostřednictvím pokladniček nebo sběracích listin po dobu nejvýše tří měsíců – je třeba zřídit zvláštní bankovní účet, na který bude převeden její hrubý výtěžek. Aby se sbírka mohla uskutečnit, je zapotřebí, aby krajský úřad vydal společnosti osvědčení – má na to lhůtu 30 dnů. Sbírku je tedy třeba připravovat s větším předstihem. Ve výjimečných případech, například při živelní katastrofě, je ale možné požádat, aby osvědčení bylo vydáno bez zbytečného odkladu, a sbírka se tak mohla konat dříve. Například v případě firemních sbírek prováděných formou kasiček či prodejem předmětů bude také nutné pověřit někoho, kdo bude sbírku fyzicky provádět. Takového dobrovolníka, jemuž musí být aspoň 15 let, je třeba řádně vybavit: kopií osvědčení vydaného krajským úřadem a plnou mocí s pořadovým číslem, vydanou společností, v níž budou uvedeny jeho základní identifikační údaje, aby se jím mohl na vyzvání prokázat. Na to je dobré pamatovat zvlášť v případě, že se jedná o společnost s větším počtem zaměstnanců, kteří se navzájem příliš neznají. K zajištění organizace sbírky je možné použít nejvýše pět procent z jejího hrubého výtěžku. Závěrečné vyúčtování sbírky je pak třeba předložit do tří měsíců od jejího skončení krajskému úřadu. Nad dodržováním pravidel pro pořádání veřejné sbírky bdí krajský úřad. V případě porušení zákona může udělit pokutu až do výše 500 tisíc Kč. Dobročinnost lze samozřejmě provádět i jinými způsoby, třeba uspořádáním brigády, tedy osobním zapojením zaměstnanců. Takováto činnost zvláštní právní regulaci nepodléhá.
Připraveno ve spolupráci s redakcí měsíčníku
