Čí je ta nafta za miliardu?
14.10.2016, Lidové noviny, str. 14, Michal Pavec
Na železniční stanici vTřemošné u Plzně se má dnes slavit za účasti českého premiéra i německého velvyslance. Podařilo se přivézt první vlak s nouzovou naftou, o niž se stát dva roky strachoval. Vyhráno ale není: do Českamůže dojít žaloba zpochybňující vlastnictví paliva.
Nafta za více než miliardu korun, kterou do Česka postupně přiveze 70 vlaků, je totiž stále živým dědictvím po firmě Viktoriagruppe, která se před svým krachem starala v německém Kraillingu o část českých nouzových zásob. Její insolvenční správce Mirko Möllen nikdy neuznal, že oněch 80 milionů litrů nafty skutečně patří našemu státu. Tvrdil, že se palivo mohlo v nádržích smísit s hmotou firmy Viktoriagruppe. Ve smlouvě o prodeji německého areálu z července tohoto roku si vymínil právo se o naftu do roku a půl od podpisu smlouvy začít soudit.
Angažovaný správce
Ačkoliv neexistují žádné známé doklady o tom, že by v nádržích u bavorského městečka Krailling byla uskladněna jiná než česká nafta, právně může nastat nepříjemný problém.
Insolvenční správce Möllen by případným vítězstvím v soudním sporu a následným inkasováním peněz za naftu mohl dosáhnout navýšení takzvané konkurzní podstaty, z níž se vyplácí peníze věřitelům firmy. Bývá ostatně zvykem, že se od její výše odvíjí i jeho vlastní odměna.
Šéf Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr tvrdí, že klíčové bylo dostat naftu do Česka, což byl podle něj velmi složitý vyjednávací i logistický proces. Minimálně část paliva už byla v Kraillingu bez obměny bezmála sedm let, a hrozí jí proto znehodnocení.
„Kdybychom šli s insolvenčním správcem do soudního sporu, který by mohl trvat několik let, nafta by ve skladumohla degradovat. Je samozřejmě otázkou, jak se nyní insolvenční správce rozhodne. O tom však nechci spekulovat,“ říká Švagr.
„Věřím, že patří nám“
Podle Švagra je v třístranné dohodě, podepsané v červenci, spor o naftu jasně popsán novým majitelem skladu (Krailling Oils Development), správou rezerv a insolvenčním správcem.
„Jsem přesvědčen o tom, že patří nám. Insolvenční správce nikdy nezpochybňoval to, že jsme za naftu zaplatili. Tvrdí, že mohlo dojít ke smísení s palivemViktoriagruppe. My jsme si však v Kraillingu od této firmy pronajali celý areál a nikdy se neprokázalo, že by v něm byla jiná než naše nafta,“ argumentuje Švagr.
Za zaplacení rezervní nafty, o niž Viktoriagruppe pečovala, má jeho úřad faktury. Dnes už zkrachovalá firma palivo pro SSHR nakupovala na základě takzvané záměnové smlouvy z roku 2010.
