Lidé ani nevědí, že jsou v právu
10.10.2016, Lidové noviny, str. 15, Šarlota Šudrychová
Bezplatná právní pomoc patří mezi oblasti, v níž stát dlouhodobě selhává. Jeho roli přejímá Česká advokátní komora, potažmo jednotliví právníci. To se má změnit.
Připravuje se zákon, který by měl zprostředkovat právní pomoc i těm nejchudším.
Ocitli jste se v úzkých a nemáte peníze na advokáta? Vedle placených právních služeb existují i další možnosti, jak se domoci rady či právního zastoupení.
Typickým příkladem je zastoupení ex offo, tedy taková situace, kdy soud v zákonem stanovených případech ustanovuje obhájce obviněnému v trestním řízení. A pro radu je možné přijít do právních poraden, jež pro nemajetné občany zřizuje Česká advokátní komora (ČAK). Vedle toho mnozí právníci poskytují také takzvané pro bono poradenství, kdy si za poskytnuté služby nic neúčtují.
Jedním z nich je ostravský advokát Jiří Klega. „Stát v oblasti právní pomoci hodně pokulhává. Snažím se lidem dodat aspoň trochu naděje, byť mnohdy už je pozdě na pomoc,“ vysvětluje. Mnoho lidí totiž neví o svých právech, což je může přijít draho. Nejčastěji Klega řeší majetkové spory, podvody, spory o náhradu škody nebo problémy s lichváři.
Vhodných nástrojů by mělo do budoucna ještě přibýt. Ministerstvo spravedlnosti připravilo věcný návrh zákona, jenž počítá s rozšířením státem zajišťované právní pomoci. Nově by bylo možné požádat o bezplatné zastoupení také před správními orgány a v řízení před Ústavním soudem.
Sto korun za půl hodiny
Největší pozornost ale poutá zavedení státem zajištěné právní pomoci mimo řízení před orgány veřejné moci. Měla spočívat v udělování ústních porad během půlhodinových sezení s advokátem, který by měl pomoci zorientovat se v základních otázkách případu. Ministerstvo spravedlnosti si slibuje, že díky včasné odborné radě se mnohé případy vůbec nemusejí dostat k soudu.
Advokáti by měli poskytovat právní poradenství v délce třiceti minut maximálně čtyřikrát ročně. Podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) to ale nestačí. „Tento limit může ve složitějších případech způsobit, že pomoc bude poskytnuta jen ve velmi omezeném rozsahu ve vztahu k celkové potřebě daného případu,“ uvedl v připomínkách.
Mluvčí advokátní komory Iva Chaloupková ale kritiku odmítá. „Orientační právní porady jsou zde od toho, aby daly klientovi možnost zorientovat se v jeho právní situaci. K tomu slouží relativně krátký časový úsek, který není určen k tomu, aby advokát klientovi cokoli sepisoval nebo jej zastupoval,“ říká. „Na základě této porady získá klient informace, jak postupovat,“ doplňuje Chaloupková. „V právu je to podobné jako s nemocemi. Důležitá je prevence rizik, klienti často přijdou takzvaně v posledním stadiu problému, kdy už jen hledáme cestu, jak minimalizovat negativní následky, protože na vyřešení problému je už pozdě,“ souhlasí Jiří Klega.
Kritiku vyvolal i návrh, že bezplatnou právní pomoc by mohli poskytovat jen advokáti a nikoli jejich koncipienti. Proti je kromě Dienstbiera rovněž ombudsmanka Anna Šabatová a Pro bono aliance. „V praxi se nenaplňuje obava ministerstva spravedlnosti, že by poskytování právní pomoci jinými subjekty než advokáty znamenalo snížení kvality této pomoci a vznik škody,“ vysvětluje její ředitelka Veronika Ježková.
Trnem v oku se Šabatové s Dienstbierem staly také regulační poplatky, které prý nemajetné lidi odradí od vyhledání této pomoci. Žadatel o právní pomoc by podle návrhu měl zaplatit sto korun za půl hodiny poradenství, za rok tedy maximálně čtyři stovky. „Regulační poplatek je zde od toho, aby nedocházelo ke zneužívání systému, a jeho výše je natolik nízká, že nemůže představovat ekonomickou překážku v čerpání této formy právní pomoci,“ argumentuje Chaloupková. Podle jejích slov totiž není výjimkou, že se žadatelé až agresivně domáhají poskytnutí právní pomoci zdarma, a to i v případech, kdy je tato možnost vyloučena.
Zanedbaná role státu
Důležitou roli v poskytování právního poradenství potřebným má od 90. let Česká advokátní komora. Zajišťuje právní pomoc lidem, kteří se z různých příčin nemohou domoci rad či zastoupení před soudem. A to jednak na základě zákona o advokacii, jednak organizováním bezplatných právních poraden v regionech.
„Ten, kdo nesplňuje podmínky pro ustanovení advokáta soudem, a ani se nemůže domoci poskytnutí placené právní služby, má právo obrátit se na ČAK, aby mu na základě jeho včasného návrhu a za splnění dalších podmínek, zejména nemajetnosti, určila advokáta. Často za sníženou odměnu či zcela zdarma,“ vysvětluje Chaloupková. Advokát v takovém případě smí odmítnout poskytnutí právní pomoci jen v předem stanovených případech, například pokud by se ocitl ve střetu zájmů.
„Právní službu poskytuje advokát na své náklady, za sníženou odměnu nebo zcela bezplatně, po ČAK může uplatňovat náhradu části režijních nákladů. Ostatní administrativní výdaje zajištění této agendy nese ČAK. Takto čeští advokáti od roku 1990 nahrazují zanedbanou roli státu v oblasti poskytování bezplatných právních služeb,“ dodává mluvčí.
Poradny využijí tisíce lidí
Advokátní komora v rámci výkonu veřejně prospěšné činnosti zřizuje právní poradny v regionech. Nově se počátkem října otevřely občanům v Pardubicích a Hradci Králové. Poradit se je možné především v oblasti občanského, rodinného, pracovního a insolvenčního práva. „V současné chvíli již bezplatné právní poradny fungují ve všech regionech. Stále ale usilujeme o kvalitnější a komfortnější poskytování služeb,“ říká Iva Chaloupková s tím, že poraden ročně využijí tisíce lidí.
Právní radu je dnes také možné získat prostřednictvím pro bono právních služeb. „Typicky se poskytují obětem domácího násilí, při ochraně práv pacientů, spotřebitelů, dětí, pomoci uprchlíkům či při diskriminačních sporech. Advokáti je poskytují zdarma a dobrovolně. Jde o projev jejich společenské odpovědnosti,“ popisuje Veronika Ježková. Pro bono aliance spolupracuje s asi šedesáti advokátními kancelářemi. Pro velký zájem ale dokáže pomoci jen s případy, s nimiž se na ni obrátí neziskové organizace.
