Neoprávněnému poskytování právních a jiných služeb chce stát čelit správním řízením
26.9.2016, ceska-justice.cz, Česká advokátní komora
Na možnosti čelit správními žalobami neoprávněnému poskytování právních a jiných služeb za úplatu, takzvanému vinklaření se shodli poslanci s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO) a zástupci profesních komor na jednání ústavně právního výboru (ÚPV) Poslanecké sněmovny.
Neoprávněné poskytování služeb, které jsou upraveny zákonem, se dnes týká již nejenom právních služeb, ale i například některých lékařských zákroků. „Smyslem tohoto legislativního podnětu je postihnout ve správním řízení neoprávněný výkon činností, které jsou upraveny zákonem. To se netýká jenom právnických profesí, ale jde to napříč komorami,“ řekl po jednání ÚPV České justici předseda České advokátní komory Martin Vychopeň.
„Situaci vnímám jako velký problém, a jsem přesvědčen, že by ji stát měl začít řešit,“ říká předseda ústavně právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD). „Nejde už jenom o poskytování právních služeb, ale už i například o zubaře.“ Jak dále sdělil, vedle Ministerstva spravedlnosti hodlá oslovit i další resorty, v jejichž rámci působí zákonem zřízené komory.
Řešení by proto mělo být komplexní, a mělo by se týkat všech profesí, kde dochází k neoprávněnému podnikání. Pokud někdo bude podnikat, aniž by k tomu měl příslušné oprávnění, vystaví se tím postihu ve správním řízení, vysvětluje Tejc. Zásadní podle něj je, zda dotyčný porušuje zároveň obě podmínky, které zákon stanoví, tedy že služby poskytuje opakovaně a za úplatu.
Opatření by se tak netýkalo například oddlužovacích agentur, které by byly akreditovány na MS, jak s tím počítá novela insolvenčního zákona, případně jiných subjektů, které vykonávají právní poradenství zdarma, ale ani někoho, kdo poskytne právní službu sice za úplatu, ale jednorázově. Vyvolat správní řízení by mohly samy komory, pokud by se o přestoupení zákona dozvěděly.
Správní řízení
„Smyslem tohoto legislativního podnětu je postihnout ve správním řízení neoprávněný výkon činností, které jsou upraveny zákonem. To se netýká jenom právnických profesí, ale jde to napříč komorami,“ potvrzuje Tejcovy poznatky předseda České advokátní komory Martin Vychopeň. Připomněl v této souvislosti, že komory problém avizovaly již dříve na schůzce s předsedou vlády, a předseda ÚPV přislíbil, že záležitost projedná s předsedou Legislativní rady vlády Jiřím Dienstbierem, a konkrétní právní úpravy s ministrem vnitra Milanem Chovancem.
Správní řízení by se týkalo jak fyzických, tak právnických osob, říká dále Vychopeň. Na základě podnětu by bylo vyvoláno správní řízení ať již před správním orgánem či před správním soudem, kde mohou dotčené subjekty přednášet důkazy, zda k porušení zákona došlo, či nikoli, a pak bude autoritativně konstatováno, zda byl či nebyl porušen příslušný právní předpis.
Neoprávněné poskytování právních služeb se dotýká i exekutorů. „Jde o inkasní agentury, které tyjí z toho, že exekuční řízení je příliš přeregulované, a že kvůli různým omezením klesá postupně úspěšnost vymáhání pohledávek přes soudní exekutory,“ vysvětluje prezidentka Exekutorské komory Pavla Fučíková.
Trestní postih není účinný
Podle mluvčí ČAK Ivy Chaloupkové se s takzvaným vinklařením, tedy pokoutním poskytováním právních služeb, ČAK potýká dlouhodobě. „Občan, který využívá služeb někoho jiného než oficiálního advokáta, se vystavuje trojímu riziku. Za prvé, že dotyčný není zrovna odborně zdatný, protože advokáti se musí na svou profesi minimálně tři roky vzdělávat a musí složit nejtěžší z justičních zkoušek – tu advokátní. Navíc jsou ze zákona pojištěni pro případ, že svou nedbalostí či liknavostí způsobí klientovi škodu a v neposlední řadě fungují pod kárnou sankcí České advokátní komory.“ Každý, kdo potřebuje právní pomoc, by si měl proto sakramentsky rozmyslet, od koho si ve své věci nechá poradit, dodává mluvčí.
Od jara 2013, kdy se Česká advokátní komora začala problematice neoprávněného podnikání v oblasti právních služeb intenzivně věnovat, zjistila více než 120 případů nedovoleného podnikání. V desítkách případů se podařilo zjistit opakované jednání, a proto Komora podala trestní oznámení. „Bohužel, drtivá většina z nich končí tím, že případ ani nedospěje k soudnímu projednání, protože, jak je nám sdělováno zejména policejními orgány, se nepodaří prověřit, že šlo o opakovanou činnost. My se domníváme, že tato věc se ale zjistit dá, že cesty existují a že jde spíše o to, že takové došetření je pracné,“ říká Chaloupková. Podle Tejce je navíc otázkou, zde by mělo být neoprávněné podnikání postihováno trestně právními prostředky, kdy navíc praxe ukazuje, že je takové jednání v trestném řízení často neprokazatelné. I proto dává přednost správnímu řízení.
Předseda Komory Vychopeň podle mluvčí opakovaně projednával tuto problematiku s nejvyšším státním zástupcem s příslibem přenesení informací k nižším složkám státního zastupitelství, zatím ale bez valného výsledku. Vinkláři mohou být nejenom fyzické osoby, které zneužívají či nadužívají institut obecného zmocněnce, ale i obchodní společnosti či obecně prospěšné společnosti a spolky, které obecně nabízejí poskytování právních služeb. Týká se to i agentur, které pomáhají osobám v oddlužení.
Návrh Ministerstva spravedlnosti totiž předpokládá, že akreditovaná osoba má mít charakter veřejně prospěšné společnosti. „O problémech s vinklařením jsme opakovaně informovali premiéra vlády či jeho zástupce na setkáních s představiteli profesních komor. A dostali jsme příslib projednání této problematiky s resortními ministry,“ připomíná Chaloupková dosavadní vývoj jednání. „Pokud by došlo k porušení zákazu činnosti ve správním řízení, a dotyčný subjekt by takové rozhodnutí porušil, jednalo by se o maření soudního rozhodnutí, což už by bylo v trestním řízení snadněji dokazatelné,“ konstatuje dále Vychopeň. Podle Tejce je navíc otázkou, zde by mělo být neoprávněné podnikání postihováno trestně právními prostředky, kdy navíc praxe ukazuje, že je takové jednání v trestném řízení často neprokazatelné. I proto dává přednost správnímu řízení.
Dušan Šrámek
