Kašlat na pravidla přijde draho
26.9.2016, Lidové noviny, str. 15, KRISTIÁN LÉKO
Brněnský advokát Michal Vávra se diví, že Češi spoléhají na to, že právo je v Rakousku stejné jako u nás
* LN Už tři a půl roku máte pobočku své advokátní kanceláře ve Vídni. Jak funguje?
Skvěle! Dlouhodobě jsme měli řadu vídeňských klientů a chtěli jsme se jim přiblížit, aby za námi nemuseli jezdit. A také jsme cílili na Čechy, kteří v Rakousku potřebují zařídit nějakou právní záležitost. A ukazuje se, že jich je stále více.
* LNO koho typicky jde?
Obracejí se na mě lidé, kteří chtějí v Rakousku založit společnost, koupit nemovitost, uzavřít smlouvu, vymáhat pohledávky či zastupovat ve sporech. Také mě oslovují čeští advokáti, kteří pro své dlouhodobé klienty potřebují něco vyřídit v Rakousku. A poslední dobou mě vyhledávají i Češi, kteří se dostali do problémů se zákonem. Zvláště často jezdím do Korneuburgu, kousek za Vídní tam vznikl justiční areál i s věznicí. Jsou to běžní lidé, kteří jsou trestně stíhaní kvůli majetkové kriminalitě nebo dopravní nehodě.
* LN Je pro ně výhodnější vzít si českého advokáta?
Finančně určitě ne, kdyby si totiž nechali ustanoveného rakouského obhájce, tak ho mají zadarmo. Ale mohl by nastat problém s jazykovou bariérou. A na rozdíl od Česka v Rakousku advokáti za práci ex offo nedostávají zaplaceno, mají jen drobné zvýhodnění v rámci důchodového pojištění. Obvykle tedy příliš iniciativní nejsou a když je oslovím, že přebírám zastoupení, tak mi málem trhají ruce, že mi spis dovezou až do kanceláře, hlavně aby se ho rychle zbavili. (smích)
* LN Vy v Rakousku působíte jako takzvaný evropský usazovaný advokát. Co to znamená?
Vpodstatě působím jako běžný advokát, ale na řadu věcí potřebuji „dohled“ rakouského kolegy. Ze začátku byla spolupráce s ním velmi intenzivní, nyní už jsem se jednodušší věci naučil zpracovávat sám, akorát v případě potřeby spolu s podáním přiložím dobrozdání od rakouského advokáta, že na mě dohlíží. Ve složitějších věcech je ale spolupráce s ním nezbytná, protože rakouské právo nemám systematicky vystudované a od toho českého se liší. Bývají to i drobnosti, ale právě ty v právu rozhodují.
* LN Mohl byste se stát „oficiálním“ rakouským advokátem?
Ano, po třech letech už bych o to mohl zažádat, ale ještě se na to úplně necítím. V poslední době mi sice případů podle rakouského práva výrazně přibylo a jezdím do Vídně téměř každý týden, ale ještě minimálně rok počkám. A to i proto, že odpovědnost rakouského advokáta je vyšší než v Česku.
* LN Cítíte jako advokát silné obchodní vazby mezi jižní Moravou a Rakouskem?
Je tam velmi silná spolupráce jak firem, tak hospodářských komor. Řada rakouských firem si založila dceřiné společnosti v jihomoravském regionu. Rakušané dovedou ocenit „zlaté české ručičky“ a naší schopnost kreativity a improvizace. Pravidelně se konají setkání podnikatelů, kde přednáším o právních souvislostech přeshraničního obchodu. Poslední dobou čeští podnikatelé často řeší vysílání zaměstnanců do zahraničí.
* LN Například když česká firma staví dům na druhé straně hranice a pošle tam své dělníky?
Přesně tak. Musí splnit různé oznamovací povinnosti a poté vytvořit zaměstnancům pracovní podmínky, jež odpovídají rakouským právním předpisům. Například ve stavebnictví stanoví tamní kolektivní smlouvy minimální hodinovou mzdu. Pokud je mzda českého pracovníka nižší, je třeba mu ji zvýšit. A navíc všichni zaměstnanci na místě musí mít důkladné podklady v češtině i němčině pro případ kontroly rakouskými úřady.
* LN České firmy to podceňují?
Bohužel ano, často tam posílají zaměstnance „jen tak“. Neuvědomují si, že pravidla jsou přísná a rakouské úřady při jejich vynucování postupují až extrémně formalisticky. Dávají pokuty v řádu desítek tisíc eur, což může i střední stavební firmu položit. Proto bych v tomto případě opravdu doporučil udělat všechno správně, byť je pak vysílání zaměstnanců do zahraničí zdlouhavé a zatížené otravnou administrativou. Je to ale lepší než na to kašlat a dostat likvidační pokutu, s níž už potom ani dobrý advokát moc „nehne“.
* LN Na co by si firmy měly dát ještě pozor, když obchodují se zahraničím?
Doporučil bych obezřetnost při uzavírání všech přeshraničních smluv a rozhodně nespoléhat na to, že právo je v Rakousku stejné jako v Česku. Není to sice populární, ale je dobré najmout si advokáta a nechat si smlouvu sepsat od profesionála. Pak se vám totiž nestane, že se smlouva řídí cizím právem a spor z ní rozhoduje soud v cizině. Ve smlouvě si můžete sjednat rozhodné právo i soudní příslušnost, ale musíte na to myslet. Nedávno jsem řešil případ podnikatele, který se zavázal dodat okna do Rakouska. Nakonec měl štěstí, protože i v případě absence volby práva se případ řídil právem českým jako právem zhotovitele. Na štěstí ale v právu spoléhat nejde.
* LN Je v něčem atypická koupě nemovitosti v Rakousku?
Stále více Čechů uvažuje o koupi pozemku, domu či apartmánu v Alpách. Je třeba dát pozor na to, že každá spolková země má trochu jiná pravidla pro nabývání nemovitostí a zvláště ty alpské si hlídají, koho si tam pustí a koho ne. Je tedy třeba dávat pozor na to, kde se nemovitost nachází, zda je to oblast „druhého bydlení“. Zdaleka ne všude jde stavět nebo kupovat nemovitosti za účelem rekreace. Podcenění této regulace může vést k tomu, že kupující dostane vysokou pokutu a v krajním případě může o nemovitost i přijít formou určitého vyvlastnění.
* LN Je záhodno dát si pozor ještě na něco?
U nás je při koupi nemovitosti obvyklé uzavírat takzvanou rezervační smlouvu. Pokud si prodej rozmyslíte, tak platíte smluvní pokutu. Ale v Rakousku je to přísnější, realitní kanceláře klienty často tlačí do podepsání „nabídky ke koupi“, německy se tomu říká Kaufanbot. Pak se ale z uzavření samotné kupní smlouvy jen obtížně couvá ven. Rakouští kolegové mě proto velmi nabádali, aby si klienti nejprve důkladně prostudovali všechny podklady, než tento dokument podepíší. A také je dobré vědět, že v Rakousku všechny náklady spojené s převodem nemovitosti platí kupující – náklady na vyhotovení smlouvy, daně i poplatky u notáře. Celý nákup to docela prodraží.
* LN Jsou rakouští advokáti dražší než ti čeští?
Průměrná hodinová sazba se ve Vídni pohybuje zhruba mezi 280 a 350 eury. Naše kancelář v Brně účtuje za práci podle českého práva 2500 korun na hodinu, což je necelých sto eur. Za práci v Rakousku pak účtujeme sto padesát. Takže v Rakousku stojí práce advokáta zhruba trojnásobek naší standardní odměny v Česku.
* LN Ministr spravedlnosti Robert Pelikán plánuje převzít rakouský občanský soudní řád. Přijde vám to jako dobrý nápad?
Mně by se to líbilo, to bych se učil jen jedno procesní právo. (smích) Obecně se k tomu neumím vyjádřit, do detailu to neznám. Pokud už ale má dojít k určité inspiraci v zahraniční právní úpravě, pak se přikláním k inspiraci v jednom právním řádu, nikoli ve více. Rakousko by nám v tomto ohledu mohlo být i vzhledem ke společné historii blízké.
Stále více Čechů chce koupit nemovitost v Alpách. Je ale třeba dát pozor, zda jde o oblast určenou k „druhému bydlení“, jinak hrozí sankce.
