Stíhaných zastupitelů patrně ubude
26.9.2016, Lidové noviny, JAN JANUŠ
Zadání veřejné zakázky končí stále častěji trestním stíháním. Složitá pravidla pro udělování tendrů se ale za pár dní změní – zpraktičtí se a zjednoduší se. Trestní postihy radních a zastupitelů za zvolená řešení by se tak mohly postupně utlumit.
Už v sobotu se začne postupovat dle zcela nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Budoucí úprava je podle expertů vstřícnější k zadavatelům tendrů placených z veřejných peněz a jejich počínání. Tedy i k obecním zastupitelům a radním. Právě politici v samosprávách jsou v poslední době stále častěji postihováni za svá rozhodnutí. A to způsobem vůbec nejpřísnějším – kriminalizací a trestními postihy.
Největší pozornost vzbudilo odsouzení dvou pražských exprimátorů Bohuslava Svobody a Tomáše Hudečka v souvislosti s kauzou Opencard. Soud je začátkem září zatím nepravomocně odsoudil k podmíněnému trestu za to, že v procesu zadávání veřejné zakázky „pominuli provedení kvalifikované analýzy situace“.
Unie obhájců, organizace advokátů věnující se trestnímu právu v čele s Tomášem Sokolem, dlouhodobě mluví o nadužívání trestního práva a zbytečných stíháních. A ve svém loňském stanovisku upozornila na to, že většina případů končí jinak než odsouzením údajných pachatelů. Stíháni jsou tak i lidé, kteří sice nic neudělali, ale minimálně do osvobozujícího verdiktu soudu nemají klidné spaní.
Policie a státní zástupci se naopak hájí tím, že jim podle aktuálních znění zákonů jiný postup nezbývá a kdykoli se objeví pochybnost, musí začít konat. „Zastupitel, jenž svou funkci vykonává odpovědně a s náležitou péčí, se podle mého názoru trestního postihu obávat nemusí,“ uvedl před časem pro LN prezident Unie státních zástupců Zdeněk Matula. Upozornil i na rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle kterého je možné dovozovat trestní odpovědnost za hlasování zastupitelů.
Nyní by ale mohla nová a benevolentnější pravidla pro zadávání veřejných zakázek tuto situaci, alespoň pohledem zástupců samospráv, do budoucna zlepšit. Minimálně z krátkodobého hlediska to ale není vůbec jisté.
Všichni to začnou zkoušet
Advokát Lukáš Trojan z KŠD Legal totiž říká, že na jednu stranu budou zadavatelé veřejných zakázek zkoušet, co si ještě mohou dovolit, na druhou stranu ale kontrolní orgány, včetně policie či státních zástupců, začnou nově posuzovat, jaké jednání je ještě přijatelné a co už je trestným činem.
Dosud dané pořádky se tak každopádně změní. Mantinely nového zákona pak podle Trojana postaví až rozhodovací praxe. „Větší volnost však může zejména zadavatelům s menší frekvencí zadávacích řízení činit obtíže, a může být tedy složitější obhájit soulad postupu zadavatele se zákonem,“ konstatuje advokát Vilém Podešva z kanceláře Rowan Legal.
V blízké budoucnosti jsou podle Trojana v zásadě možné dva scénáře. Zadavatelé buď zvolí kvůli nejistotě opatrný a konzervativní postup a nebudou využívat nových možností, aby za ně nebyli nakonec postiženi. Nebo se naopak začnou chovat flexibilněji a nové možnosti využijí, zvýší tím ale riziko možného postihu.
Zadavatelům se uleví
Minimálně v jedné části zákona by ale mělo hned od začátku října platit, že nová pravidla nahrávají spíše zadavatelům. A to při takzvaném jednacím řízení bez uveřejnění (JŘBU) a souvisejícím zadávání víceprací. Dosud šlo o problém hlavně ve stavebnictví, kdy se zadala veřejná zakázka, ale následně se vyskytly ještě další nutné práce. S nimi však sjednaná smlouva, a tím pádem ani dohodnutá cena, nepočítaly. Pro vyřešení této situace se pak používá právě JŘBU. Během něj se například osloví s poptávkou pouze jedna firma. Veřejná zakázka ale nebývá v takovýchto případech otevřena všem, což skutečně bývá netransparentní, v praktickém životě se ale mnohdy nenabízí jiný způsob řešení.
Jak upozorňuje Vilém Podešva, nyní se ale institut víceprací přesouvá zcela mimo JŘBU a je podřazen pod paragraf o změnách závazku ze smlouvy: „Nepodstatné změny smlouvy, mezi něž zákon řadí za určitých okolností i tyto vícepráce, případně záměny položek rozpočtu, totiž lze realizovat zcela mimo zadávací řízení jen prostým dodatkem smlouvy.“
Lukáš Trojan dodává, že zadavatel nebude muset v těchto případech podstupovat formální procedurou v podobě zadávacího řízení: „Naučí-li se zadavatelé a zejména osoby odpovědné za zadávání veřejných zakázek s novou právní úpravou patřičným způsobem zacházet, mohlo by to přinést menší nápad případů, kdy dochází ke zcela nadbytečné kriminalizaci jednání zadavatelů a členů jejich orgánů v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek.“
Změny jsou pozitivní rovněž podle advokáta Marka Nespaly: „Nová právní úprava v oblasti JŘBU se více blíží potřebám praxe a je pro veřejné zadavatele i dodavatele vstřícnější, ačkoliv nijak nesnižuje míru jejich odpovědnosti v rámci zadávání veřejných zakázek.“ Jak totiž připomíná Adéla Havlová z kanceláře Havel, Holásek & Partners, i nadále platí, že kromě pravidel veřejných zakázek jsou zastupitelé povinni postupovat s péčí řádného hospodáře. Dodatek smlouvy tudíž musí být v souladu se zákonem a současně být ekonomicky smysluplný.
Po bitvě je každý generál
Unie obhájců, do jejíhož prezidia patří i Lukáš Trojan a Marek Nespala, se proti trestnímu stíhání zastupitelů vymezuje už déle než rok. V oblasti veřejných zakázek je dle Nespaly největší problém v následném hodnocení proběhlého zadávacího řízení: „Po bitvě je každý generálem a orgány činné v trestním řízení posuzují odpovědnost kolektivních orgánů prizmatem znalostí skutkového stavu v případě následného defektu, a to za masivního zjišťování informací cestou operativně pátracích prostředků.“
Problém je podle něj ale obecně v rozsahu právní úpravy zadávacího řízení: „Zejména samosprávám státní moc sděluje, že jejich zástupci jsou dílem hlupáci a dílem podvodníci, a tudíž je třeba držet je zkrátka. Správné hospodaření a věrná správa, vyjma společného jednání vedeného ryze kriminálním záměrem, má být kryto zejména odpovědností politickou.“ Upozorňuje přitom i na rozdílnou praxi, kdy v některých případech je úředník popotahován za to, že nechal udělat znalecký posudek, v opačných zase jiný úředník za pravý opak.
Veřejné zakázky ve zbrusu novém
* Podle nového zákona o zadávání veřejných zakázek č. 136/2016 Sb. se začne postupovat 1. 10. 2016, kdy nabude účinnosti.
* Nová norma cílí na to, aby se zadavatelé přestali bát rozhodovat se jinak než jen podle ceny.
Podezřele nízkou nabídku budou moci vyloučit.
* Společnost, která v tendru zvítězí, bude muset doložit, kdo jsou její skuteční majitelé. Pokud to neudělá, přijde o zakázku.
* Novinky čekají také zakázky na právní služby. Advokáta pro zastupování před soudem už nebude muset stát nebo města soutěžit. A každý právník, který se podílel na přípravě zakázky, bude muset být zveřejněný. To aby nepracoval na zadávacích podmínkách a pak se sám přihlásil.
