Lidé se vzdávají, i když jsou v právu
21.9.2016, Lidové noviny, str. 4, Ondřej Koutník
Advokát Jan Holásek usiluje o křeslo v Senátu. Jeho tématem je rozšíření bezplatné právní pomoci lidem
Ten dům nelze přehlédnout. Jedete-li po magistrále, jedné z nejfrekventovanějších pražských silnic, nebo vlakem od Vysočan k hlavnímu nádraží, upoutá vás moderní stavba Florentinum s gigantickou cedulí „Havel, Holásek & Partners“. Název jedné z největší tuzemské advokátní kanceláře svítí do dáli. Stejně jako billboardy Jana Holáska ve středních Čechách.
Holásek svou kancelář před dvěma lety po 14 letech opustil, společnost s více než 180 právníky a příjmy ve výši kolem 800 milionů korun ale i nadále nese jeho jméno. Sám advokát se pustil do nového dobrodružství – kandiduje do Senátu. O mandát se bude jako nezávislý ucházet naBerounsku. Spolehnout se může na podporu Nestraníků, lidovců, zelených a Pirátů. Holásek je prvním advokátem z velké a renomované právní kanceláře, který se pouští do nejvyšší politiky.
Pomoc pro každého
Nápad na kandidaturu se zrodil počátkem letošního roku. „Politická hnutí Nestraníci a KDU-ČSL mi nabídla, abych kandidoval do Senátu. Po zvážení a setkání s několika senátory jsem se rozhodl do toho jít. Potěšilo mě, že senátoři projevili zájem o mé právnické zkušenosti. Z jejich úst zaznělo, že zkušeného právníka by mezi sebou uvítali. Dvacet let se pohybuji v advokacii na domácím i mezinárodním poli,“ uvedl Holásek v rozhovoru pro LN. Rozhodujícím faktorem pro kandidaturu pro něho byla podpora Petra Pitharta, expremiéra a bývalého předsedy Senátu.
Pokud by ve volbách uspěl, chtěl by působit v ústavně-právním výboru, případně ve výboru pro záležitosti Evropské unie. „Domnívám se, že evropská problematika v následujících letech bude pro Českou republiku vzhledem k zahraničnímu dění velice podstatná. Co se týká mých osobních cílů, chtěl bych dosáhnout toho, aby pro občany byl dosažitelný účinný systém právní pomoci. V zahraničí již například fungují call centra, kde vás nesměrují, na koho se s dotazem a právní nejasností obrátit,“ popisuje Holásek.
V rámci volební kampaně spustil bezplatnou právní poradnu, kde lidem na Berounsku poskytuje základní právní rady. A to jak v dobřichovické kanceláři, tak během mítinků spojených s promítáním filmu Teorie tygra. „Je to takové právní informační centrum, žádné smlouvy nesepisujeme ani nezastupujeme příchozí před soudem. Lidé často vzdávají i situace, kdy je právo na jejich straně. A to jen proto, že se v něm nevyznají a nevědí, co mají dělat,“ vysvětluje Holásek.
Za nejdůležitější považuje úvodní zorientování se v problému, tedy jak si právně stojí, za kým mají jít a kolik je to bude stát. „Už jsme úspěšně nasměrovali zhruba patnáct lidí a s desítkami dalších jsme jejich problém probrali ústně. Často řešíme sousedské věci, problémy s nemovitostmi, dědictví a pracovní právo. Jedna paní například řešila, že jí zaměstnavatel odmítl poskytnout dva týdny dovolené na ošetřování nemocného dítěte,“ říká Holásek. „Už dnes je možné získat bezplatnou právní pomoc, ale povědomí o tom je nízké. Do budoucna by se tomělo výrazně rozšířit,“ doplňuje s tím, že už o této věci jednal i s vedením České advokátní komory.
Chce vystupovat především jako odborník
Ideologicky se příliš profilovat nechce, vystupovat hodlá především jako odborník. „Kandiduji jako nestraník, chci pomoci jako odborník na právní věci. Nedívám se na politiku z hlediska pravice a levice, ale prakticky. Podporující strany mi toto umožnily, s jejich programem nemám v základních ohledech problém. Konvenuje mi liberální demokracie, transparentnost, úcta k právu a šetrné zacházení s přírodou,“ doplňuje právník, který patří k renomovaným českým expertům na právo nemovitostí.
Vedle právní dráhy má Holásek zkušenosti i z působení ve veřejné sféře. VDobřichovicích nedaleko Prahy, kde žije, se věnuje činnosti v kontrolním výboru zastupitelstva. Píše také o právních tématech do obecního časopisu. Senát pro něho ale představuje vrchol, nový subjekt či stranickou kariéru budovat nehodlá. „Takové ambice nemám. Mým cílem je působení v Senátu, který vnímám jako důležitou instituci, kde mohu lidem pomoci a zužitkovat profesní zkušenosti,“ míní Holásek.
O tom, že bere kandidaturu vážně, svědčí intenzita billboardů podél tahů z hlavníhoměsta do Středočeského kraje. Na dotaz, kolik peněz hodlá do kampaně celkem nasypat, odpovídá opatrně: „Počítám s náklady převyšujícími dva miliony korun.
Důraz klade Holásek i na boj s korupcí, byť dodává, že nelze postavit politickou kariéru na tomto zaměření. „Jedna z osobností, která mě ale podporuje velice silně, je zakladatel protikorupčního fondu Karel Janeček,“ říká. Spolumajitel společnosti RSJ a zakladatel Nadačního fondu proti korupci Holáskovu kandidaturu kvituje: „Primární je, že jde o člověka s hodnotami. Svou práci dělá v zájmu celku, nejde mu o moc ani o prachy. V životě něco dokázal a nejde o nadšeného exota a sluníčkáře, ale o experta a odborníka. Pokud uspěje, bude patřit mezi špičkové odborné senátory,“ řekl LN Janeček.
Babišovi nefandí
S opatrností typickou pro právníky a advokáty se Holásek vyjadřuje k vývoji politického systému za posledních pět let, kdy zásadně oslabily tradiční pravicové strany a na vzestupu jsou populistická a podnikatelská hnutí. „Bylo by dobře, aby zde existovaly dlouhodobě fungující politické subjekty, které mají nějakou kontinuitu a jsou čitelné. Právě v tom vidím smysl Senátu, který má politický systém určitým způsobem korigovat. Do horní komory se v minulosti například politici Věcí veřejných nedostali, Senát fungoval jako brzda,“ míní Jan Holásek a naznačuje, že subjekty typu hnutí ANO u něho nevzbuzují zrovna sympatie.
Skutečnost, proč má ANO takovou volební podporu, vysvětluje tím, že právě takzvané kamenné strany v minulosti selhaly. „Lidé nejspíš neustále čekají na změnu a něco nového. Jsou pravděpodobně unaveni z událostí, které se přihodily takzvaně zavedeným stranám. Je třeba se věnovat otázce propojení mediální a politické moci. V mnoha zemích je taková situace ošetřena, aby nedošlo ke zneužívání takovéto moci,“ dodává Holásek.
Kde však má jasno, je politika Pražského hradu a jeho rezidentů. „Jsem přesvědčen, že prezident by měl spojovat, a ne rozdělovat, jak se tomu děje. Země by měla směřovat na západ, do Evropy, ne na východ,“ uzavírá.
