Blíží se konec exekuční korupce?
12.9.2016, Lidové noviny, str. 14, Kristián Léko
Slovenská ministryně spravedlnosti v létě ohlásila radikální změnu fungování exekucí. Ty mají být nově rozdělovány rovnoměrně mezi exekutory v kraji. Má to zpřetrhat nezdravé vazby mezi věřiteli a exekutory.
Čeští politici se ale této novince setrvale brání.
Chce-li dnes český či slovenský věřitel vymoci svou pohledávku, může si exekutora vybrat zcela dle libosti. V rámci Evropy ale jde o naprostou výjimku, prakticky všude jinde funguje takzvaná teritorialita, kdy mohou exekutoři vymáhat jen v okrese či kraji, kde působí.
Vypadá to, že už brzy zůstane Česko osamoceno úplně. Slovenská ministryně spravedlnosti Lucia Žitňanská totiž v létě předložila rozsáhlou novelu exekučního řádu, která má zavést princip náhodného výběru. To znamená, že věci budou rovnoměrně rozdělovány mezi exekutory v kraji, kde dlužník bydlí nebo sídlí.
Hlavním cílem tohoto opatření je zajištění nezávislosti a nestrannosti exekutora, aby mohl v některých věcech rozhodovat místo soudů. Ty jsou totiž počtem rutinních rozhodnutí v exekučních věcech přetížené. „Nestrannost není zabezpečena v případě, kdy si exekutora vybírá věřitel. Vazby mezi nimi systém náhodného rozdělování exekucí zpřetrhá,“ říká Peter Bubla, mluvčí slovenského ministerstva spravedlnosti.
Devět exekučních velmožů
Slovensko se potýká s podobnými defekty exekučního systému jako Česko. Přestože má zhruba o polovinu obyvatel – a i exekucí – méně, exekutorů na Slovensku působí dvakrát více než u nás, téměř 330. „Devět největších úřadů si mezi sebou dělí více než třetinu exekucí,“ uvádí Bubla. V Česku je situace podobná, dvacet největších exekutorů vládne polovině trhu a o zbylou polovinu se přetahuje 140 úřadů.
Oba trhy tedy ovládá ostrý konkurenční boj, exekutoři se přetahují o zakázky od velkých věřitelů. Současný systém logicky vyhovuje velkým hráčům, kteří ročně dostávají k vymáhání desetitisíce pohledávek od bank, zdravotních pojišťoven nebo splátkových společností.
Podle Bubly se tím ale vytvářejí zbytečné náklady jak pro dlužníka, tak pro exekutora. „Věřitel si může vybrat kteréhokoliv exekutora v republice, a to podle zcela libovolných kritérií. Nejen pro sociálně slabé dlužníky ale může být problém dostavit se na výzvu či nahlédnout do spisu u exekutora v jiném kraji,“ potvrzuje Stanislava Kolesárová z vedení Slovenské komory exekutorů. „Když dlužník nepřebírá zásilky a nereaguje, je třeba jet za ním, a to klidně na druhý konec republiky, za účelem zjištění pobytu osoby, vyhledání majetku nebo soupisu movitých věcí,“ dodává.
Byť slovenská exekutorská komora návrh ministryně Žitňanské velkou většinou svých členů podpořila, nebude to mít novela snadné. Proti se staví v první řadě věřitelé, pro něž by to byla komplikace – místo jednoho exekutora by museli komunikovat se stovkami. Ale v připomínkovém řízení, které nedávno skončilo, se proti návrhu postavily i svazy zaměstnavatelů nebo advokátní komora.
Trnité houští ve sněmovně
Diskuse o teritorialitě se už řadu let vedou i v Česku. Již přes rok leží v Poslanecké sněmovně senátní návrh zákona, který by zavedl teritorialitu na krajském principu.
Novelu loni v červenci podpořila vláda, ale ministři za ANO hlasovali proti, včetně Roberta Pelikána. „Čím více vidím do poměrů na exekučním trhu, jak dravá tam panuje konkurence, tím více vnímám potřebu to omezit. Teritorialita je jednou z cest, ale nejde to udělat ze dne na den. Nemůže přijet buldozer a téměř milion exekucí za rok rozhrnout mezi všechny exekutory. Ti nejmenší by takový nárůst práce nezvládli,“ vysvětluje ministr spravedlnosti.
Exekutorský stav je rozdělený mezi dvacítku velkých úřadů spojených do spolku Exekutoři proti teritorialitě a Platformu pro teritorialitu na druhé straně. S tou podle jejího šéfa Petra Kučery sympatizuje několik desítek exekutorů. Nakloněna místní příslušnosti je i Exekutorská komora ČR: „Podporujeme její zavedení. Ale prvním krokem bude zavedení tohoto principu vůči veřejnoprávním subjektům, aby se model nastavil s ohledem na zájmy všech účastníků exekučního řízení.“
Dlouhodobě proti jsou sdružení věřitelů a skeptická je také řada právníků – více než polovina se jich proti teritorialitě vyslovila loni v březnu v pravidelné anketě Právní barometr LN. Argumentují hlavně obavou ze snížení vymahatelnosti práva. Senátní návrh zákona leží „zaparkovaný“ ve sněmovně a čeká na první čtení, stejně jako desítky a desítky jiných. Bez shody stran se do konce volebního období ani nemusí dostat na řadu. A jediný Úsvit novelu podporuje a chce ji projednat. „Exekuce jsou v katastrofálním stavu a současný systém vytváří korupční prostředí,“ myslí si předseda jeho poslaneckého klubu Marek Černoch.
Jinak ale návrh jasně nepodporuje žádná ze stran, naopak ANO i TOP 09 jsou ostře proti. A sociální demokraté? Zdeněk Škromach návrh prosadil v Senátu, ministři ve vládě hlasovali pro, ale vlivní poslanci Jan Chvojka a Jeroným Tejc mají k teritorialitě podstatné výhrady. „Dnešní problémy exekucí neodstraní,“ míní Tejc.
