Trest dostalo nejvíc firem v historii
23.8.2016, Hospodářské noviny, str. 1, Vojtěch Blažek
Policisté a státní zástupci se učí naplno využívat zákon o trestání firem. Už pátým rokem umožňuje stíhat za zločiny nejen šéfy a majitele společností, ale i celé právnické osoby. Loni se jich k soudu dostalo rekordních 98, o rok dříve to bylo jen 39. Dalších 650 společností policisté minulý rok vyšetřovali, jestli nespáchaly něco trestného.
Pro firmy je navíc varovný pohled na jednotlivé souzené případy: plných 42 se týká neodvádění daní nebo zdravotního a sociálního pojištění za zaměstnance. To je jedna z únikových cest, které firmy volí, když se ocitnou v ekonomických problémech: na čas odvody protizákonně stopnou, a když se jim daří lépe, vše doplatí. Jenže úřady po těchto neplatičích jdou a právě zákon o trestání firem jim umožňuje podat trestní oznámení i na celou společnost.
Například majitel stavební firmy Vladimír Hrouzek z Blanenska takhle řešil propad zakázek po roce 2008, kdy do Česka dorazily následky světové krize. Banka mu tehdy navíc nesplatila úvěry a firma se ocitla bez peněz. Proto přestal platit za zaměstnance odvody a podle rozsudku, který si HN vyžádaly na základě informačního zákona, dlužil státu a zdravotním pojišťovnám přes půl milionu korun. „Chtěl jsem udržet firmu při životě, ale u soudu to nikoho nezajímalo. Řeknou vám: Tak jste měl vyhodit lidi a firmu prostě zavřít,“ řekl Hrouzek, jehož firma dostala soudem zakázáno třicet měsíců podnikat.
Úřady tvrdí, že více než čtyřicítka odsouzených firem neznamená, že trestní oznámení bude napříště mířit na každou společnost, která nezaplatí daně nebo zdravotní a sociální pojištění. Většinou se snaží dluhy vymáhat. „Trestní oznámení podává pojišťovna ve výjimečných případech,“ říká Dana Blahutová, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny. Problém ovšem nastává, když podnikatel zaměstnancům odvody strhne z výplaty, ale nepošle státu – a peníze použije na něco jiného, třeba na chod firmy. „Podnět podáváme vždy, když máme podezření na úmyslné protiprávní jednání,“ říká Petra Petlachová z Generálního finančního ředitelství.
Černé duše v hokejovém klubu
V případech, které skončily loni před soudy, nejde až na výjimky o velké kauzy. Ale je možné znich vyčíst,že firmy si musí dávat pozor nejen na daně nebo placení zdravotního a sociálního pojištění. V Teplicích soud loni potrestal místní hokejový klub HC Stadion za to, že podváděl při čerpání dotací od města. Občanské sdružení zjednodušeně počítalo mezi svých 154 členů i děti, které už s hokejem přestaly. „Je zřejmé, že obžalovaní věděli, že do seznamu členů hokejového klubu kromě skutečných členů uvedli také osoby, které nikdy členy nebyly nebo již nebyly v rozhodném období. A to s cílem získat vyšší finanční prostředky z dotací města,“ zjistila soudkyně Kolářová. A nařídila, aby si klub zaplatil v místních novinách inzerát, v němž oznámí odsouzení za 300tisícový podvod.
Při pohledu na seznam rozsudků zaujme, že u některých soudů loni rozhodli i deset a víc případů obžalovaných firem,jinde žádný. A není to zřejmě tím,že někde firmy nepodvádějí s daněmi nebo záměrně neplatí svým obchodní partnerům. Ale tím, že policie a státní zástupci v těchto městech dál stíhají jen šéfy firem, nikoli celou společnost. „Nepochybně hraje jistou roli rozdílná aktivita orgánů činných v trestním řízení,“ připouští Petr Malý, mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství.
Dělejte „křoví“ a vyděláme všichni
Loňské rozsudky také ukazují, jak jsou soudci k prohřeškům firem v různých krajích různě přísní. Ve Žďáru nad Sázavou vynesli soudci tři verdikty, dva se týkaly daňových podvodů a jeden neplacení odvodů za zaměstnance. Soudci pokaždé sáhli k nejtvrdšímu možnému trestu – zrušení celé firmy. V podobných případech u jiných soudů přitom padaly pokuty nebo zákazy činnosti.
Soud Prahy 8 zase řešil obžalobu podanou na sdružení Společnost pro kvalitu vzdělávání: její šéf, vysokoškolský pedagog Martin Malčík, se podle policistů snažil přesvědčit manažera známé vzdělávací firmy Scio, ať mu udělá „křoví“ v zakázce na 1,75 milionu na testování žáků v Moravskoslezském kraji. Scio za to mělo z dotace dostat bokem 320 tisíc. „Považoval jsem to za obchodní jednání, oni to ale pochopili jinak. Zřejmě měli dojem, že na ně něco hraju,“ odmítl Malčík obvinění z pletich při veřejné soutěži. Každopádně ani soudce z toho nechtěl dělat velký případ – stíhání na dva roky podmíněně zastavil.
Od 1. prosince začne platit důležitá změna zákona o trestání firem. Nově se firma bude moct ze stíhání vyvinit, když dokáže, že udělala vše pro to, aby ke zločinu nedošlo. Například že důkladně proškolila všechny zaměstnance proti korupci. „Určitě přitom nepostačí jen sepsání prázdných ustanovení a nefunkčních pro forma kodexů,“ řekl právník Leopold Černý, specialista na trestní odpovědnost firem.
strany 10 a 11
***
13 kauz obžalovaných firem skončilo loni nejpřísnějším možným trestem: soudy rozhodly o zrušení společností. Dalším devíti zakázaly po určitou dobu činnost.
98 firem loni skončilo u soudu kvůli zákonu o trestání právnických osob.
