Přísedící? Systém účelový nebyl
12.8.2016, Lidové noviny, str. 3, Kristián Léko
Brněnský krajský soud sice laické přísedící ke kauzám přiděloval neprůhledně, podle Ústavního soudu ale nešlo o svévoli ani účelovou manipulaci.
Jihomoravská justice si může oddechnout. Kvůli formálnímu pochybení při přidělování přísedících nebudou zpochybněny trestní kauzy řešené před brněnským krajským soudem. Před ten se dostanou všechny závažnější trestní případy na jižní Moravě a rozhoduje i o odvoláních proti rozsudkům okresních soudů v regionu. Složitý právní oříšek včera rozlouskli ústavní soudci, když zamítli stížnost Zdeňka Smejkala, jehož Krajský soud v Brně poslal za podvod na sedm let za mříže. Smejkal si stěžoval na porušení zásad spravedlivého procesu, protože dva laičtí přísedící v jeho případu byli určeni podle nejasného klíče. „Systém, který u Krajského soudu v Brně v roce 2012 (tehdy začal případ řešit – pozn. red.) panoval, byl tak chaotický, že z něj vůbec nešlo zjistit, jak funguje,“ kritizoval Smejkalův advokát Michal Račok.
Falešné naděje
Přísedící se účastní všech trestních řízení, pokud soud rozhoduje v prvním stupni o zločinu, za který hrozí alespoň pět let vězení. Senát v těchto případech tvoří profesionální soudce a dva přísedící. Všichni disponují jedním hlasem, přísedící tedy mohou soudce přehlasovat. Protože mají stejné slovo jako soudce, měl by jejich výběr být transparentní a nesmí být účelový. Pochybnosti budila praxe brněnského krajského soudu, který měl až do letoška v rozvrhu práce pouze dva seznamy přísedících pro trestní senáty.
Včerejší nález si v paláci v brněnské Joštově ulici vyslechly desítky lidí. Byl mezi nimi i Íránec Shahram Abdullah Zadeh, obžalovaný z velkých daňových úniků, jehož kauzu také projednává Krajský soud v Brně.
Ústavní soud ale smetl ze stolu možnost, že by kauzy jihomoravských kriminálníků byly zpochybněny. „Krajský soud měl pevný vnitřní systém přidělování přísedících k jednotlivým kauzám, nikoliv systém nahodilý a účelový,“ uvedl v nálezu soudce zpravodaj Jiří Zemánek. Veřejně dostupný sice byl jen obecný seznam s mnoha desítkami jmen, ale interně byli přísedící přiděleni k jednotlivým senátům, jejichž předsedové se starali o jejich rovnoměrné vytížení. Ústavní soud proto uzavřel, že právo na zákonného soudce v daném případu porušeno nebylo. Byť praxe brněnského soudu nebyla protiústavní, v reakci na Smejkalovu kauzu ji změnil. Od letoška je rozdělení přísedících mezi senáty zřejmé přímo z rozvrhu práce, který je veřejně dostupný i přes internet.
Aktuálně u českých soudů působí téměř šest tisíc přísedících, z toho více než polovina je v důchodovém věku. „Obecně můžeme konstatovat, že přísedících je v současné době spíše nedostatek,“ sdělila LN Kristina Labohá z tiskového odboru ministerstva spravedlnosti.
To nedávno zveřejnilo kapitolu Bílé knihy justice, tedy koncepčního materiálu pro české soudnictví, kde navrhuje přísedící výrazně omezit. Konkrétně jejich účast u trestních a pracovních kauz na okresních soudech zrušit. Nedostatek přísedících totiž soudní jednání protahuje.
***
Přísedící u českých soudů
5671 přísedících působí aktuálně u českých soudů, z toho 4740 u okresních soudů a 931 u krajských. * Přísedícímu náleží za den soudního jednání 150 Kč plus případná náhrada mzdy za zameškanou pracovní dobu a náklady na cestu. * Přísedící jsou do svých funkcí voleni, a to obecními nebo krajskými zastupitelstvy na období čtyř let. Zvolen může být každý český občan, který je svéprávný a bezúhonný a je mu alespoň 30 let. * Funkci přísedících vykonávají především starší lidé. Zhruba třem pětinám je více než 60 let, 1461 z nich už bylo dokonce 70 let.