Nepřehlédněte!


BEZPLATNÉ PRÁVNÍ
PORADENSTVÍ
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

K BABIŠOVI NECHCI

12.8.2016, Hospodářské noviny, str. 10, Adéla Skoupá, Vojtěch Blažek

Jan Holásek advokát a kandidát do Senátu

PŘED DVĚMA LETY PŘEKVAPIVĚ OZNÁMIL, ŽE ODCHÁZÍ Z NEJVĚTŠÍ ČESKÉ ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘE, KTEROU PŘEDTÍM TŘINÁCT LET BUDOVAL. V PŘEDČASNÉM „ADVOKÁTSKÉM DŮCHODU“ SE PRÝ JAN HOLÁSEK NENUDIL, TVRDĚ PRACOVAL. PŘESTO SI NAŠEL NOVÉ TÉMA – POLITIKU.

Po úspěšné kariéře advokáta začíná Jan Holásek, zakladatel největší české právní kanceláře, zase od začátku. Muž, který se po odchodu z advokacie naplno pustil do byznysu, kandiduje v podzimních volbách do Senátu jako nezávislý. A zároveň na příští rok plánuje první část své miliardové investice do rodinných parků.

* HN: V předvolebním videu říkáte, že „v nejbližší době bude nutné aktivně chránit naši společnost a její bezpečí před vnějšími tlaky“. Jak má ta ochrana vypadat?

Je to otázka České republiky v Evropě a je to otázka migrace. A pak mi samozřejmě jde o zakotvení země v západním hodnotovém systému – myšleno tak, že se musíme snažit, abychom v něm zůstali.

* HN: A jak se podle vás stavět k migraci?

Nepovažuji se za odborníka, ale myslím, že nepotřebujeme příliv lidí ze zahraničí. Ani nemáme žádnou historickou vazbu na jiné země jako třeba Francie, která mívala vliv v severní Africe. Takže spíš pomáhejme v těch zemích, odkud migranti přicházejí.

* HN: Jenže válku v Sýrii odsud z Česka těžko zastavíme.

To máte pravdu. Ale pokud to půjde, pak bychom měli pomáhat přímo tam. Druhá věc je důsledně chránit evropskou hranici. A třetí, pokud tady má někdo žít, pak musíme vědět, kdo to je, a mít ho prověřeného. S tím, že spíše než jednotlivci by to měly být rodiny a že budou respektovat naše pravidla. Prostě jasně říct, že tady se burky nosit nebudou.

* HN: Myslíte na úřadech, ve školách, nebo i na ulicích?

Ve veřejném prostoru obecně.

* HN: Říkáme si, co vám chybělo, že chcete do politiky? Vybudoval jste úspěšnou advokátní kancelář, před dvěma lety jste se stáhl s tím, že se chcete věnovat byznysu…

Je pravda, že nabídky působit ve veřejné sféře v minulých letech opakovaně přicházely. Nikdy jsem je nepřijal. Ale na začátku roku, aniž bych to nějak plánoval, jsem dostal nabídku kandidovat do Senátu s podporou Nestraníků a KDU-ČSL. Rozmýšlel jsem se několik měsíců a poté, co jsem se setkal s mnoha senátory z různých stran, jsem si řekl, že by bylo dobré do toho jít. Navíc jsem zjistil překvapivou věc, že v Senátu je z 81 členů asi jen pět právníků. A rovnou jsem řekl, že kdybych se měl stát senátorem, pak bez přimknutí k nějaké konkrétní straně, ale jako odborník. A když přišli s podporou i zelení a piráti, pomyslel jsem si – dobře, toto je zajímavá platforma. Dlouhodobou politickou ambici nemám, nechci se ucházet o žádná jiná křesla.

* HN: Máme si to přeložit tak, že vás to v tom předčasném advokátním důchodu už nebavilo?

Předčasným důchodem bych to vážně nenazval, protože vám mohu říct, že za poslední rok a tři čtvrtě jsem velmi tvrdě pracoval. Mám v několika oblastech řadu projektů, kde řídím právní stránku.

* HN: Oslovilo vás i Babišovo ANO? Často loví právě v byznysových vodách, v nichž se pohybujete.

Ano, může se zdát, že to mohla být jedna z možností. Pro mě jde ale o stranu jednoho muže. Já jsem zastáncem dialogu, demokracie a hledání řešení, proto jsem se touto možností prakticky nezaobíral.

* HN: Jste připravený, že se vám po případném vstupu do politiky změní například to, že budete muset zveřejňovat svůj majetek? Počítáte s tím?

Určitě, je to součástí toho být senátorem. Nemám s tím problém.

* HN: Kolik tedy odhadem váš majetek činí?

Byl jsem nějakou dobu v advokacii, takže jsou to desítky milionů korun, které jsou v nějaké formě.

* HN: Vy jste se od advokátní kanceláře Havel & Holásek už úplně odstřihl? Je to důležité kvůli střetu zájmů. Budete hlasovat o zákonech, které budou mít důsledky na firmy, jež jsou klienty kanceláře.

Působím v roli externího poradce. Z pozice společníka jsem odešel téměř před dvěma roky, takže žádné další vazby s kanceláří už nemám. Na obchodním nebo jiném řízení kanceláře se nepodílím. Nepřipadá v úvahu žádný konflikt zájmů, který by souvisel s advokátní kanceláří.

* HN: Když jste ohlásil kandidaturu, hned se objevilo, že kancelář Havel Holásek zastupovala stát před deseti lety ve věcech týkajících se zakázky na elektronické mýto a že poté přešla do služeb vítěze tendru Kapsche. Jak jste to viděl vy?

Kancelář poskytovala právní poradenství ministerstvu dopravy při přípravě zákona týkajícího se systému elektronického mýta jako takového. Působila jako jeden z poradců. Pak se ministerstvo rozhodlo vyhlásit výběrové řízení. A kancelář potom byla v pozici poradce jednoho z účastníků, tedy firmy Kapsch, v časovém odstupu a bez souvislosti s předchozí prací pro ministerstvo. Jednalo se o úplně jinou právní věc. Důležité je, že na záležitost si nestěžovalo ani ministerstvo dopravy, ani Kapsch. Advokátní komora to uzavřela také tak, že nešlo o zastupování obou klientů, ale o zcela oddělené věci. Došla k tomu, že vše bylo v pořádku a že nebyly porušeny právní předpisy ani etická pravidla komory.

* HN: Ještě v Senátu nejste, ale už máte ze své praxe vyhlédnutý nějaký zákon, o kterém víte, že je potřeba ho hned změnit? Takový, který vám jako advokátovi už dlouho vadil?

Je to oblast právní pomoci, včetně bezplatné právní pomoci. V minulých letech se objevilo několik návrhů zákonů, které měly doplňovat současnou úpravu. Žádný nikdy neprošel. Často vidíte, že lidé vnímají právo jako něco vzdáleného, v čem je těžké se orientovat. Nejsou to samozřejmě typičtí klienti velkých advokátních kanceláří. Problém je, že nyní je možnost bezplatné právní pomoci třeba v trestním řízení – dostanete advokáta ex offo. Ale chybí například v řízení před Ústavním soudem nebo při správním řízení. V posledním návrhu zákona se také pracovalo s tím, že by byly možné krátké konzultace za nízký poplatek.

* HN: Že přijdeme k advokátovi, ten se na náš případ podívá a rychle řekne, jak to vidí?

Tak. Nenapíše vám hned smlouvu, ani vás nezačne hned zastupovat. Ale pomůže vám zorientovat se, jak postupovat. Velmi laicky: dostanete dopis od úřadu nebo od protistrany, a když se v tom jako neprávník nevyznáte, nevíte, jak to řešit – jestli u advokáta, nebo u notáře. Navíc hrozí, že promeškáte některé důležité lhůty. V zahraničí mají i taková úvodní informační centra, odkud vás nasměrují, jak v případu postupovat dál.

* HN: Byl by vůbec mezi advokáty o bezplatnou pomoc lidem zájem? Není ten byznys spíš čím dál dravější?

V zásadě všechny advokátní kanceláře tenhle „pro bono“ servis poskytují. Ačkoliv je nic nenutí. Myslím, že zájem bude, protože už to dnes dělají a není to tak efektivní, jak by mohlo být.

* HN: Není ale tohle spíš téma, které se vám hodí do předvolební kampaně? Od vás jako od realitního advokáta a reprezentanta největší advokátní kanceláře v zemi bychom čekali, že budete chtít měnit nějaké paragrafy občanského nebo obchodního zákoníku, které působí problémy byznysu.

Když ona je dostupnost práva velmi podstatné téma – byznys nebyznys. Já jsem se dlouhodobě věnoval řadě veřejně prospěšných aktivit, takže v mém případě to není tak, že bych si najednou teď vzpomněl, že existují lidé, kteří potřebují právní pomoc. Ale je pravda, že když jste ve velké advokacii, tak tohle moc nevidíte.

* HN: Koho jste doteď volil?

Vždycky ve středopravé části. Nemám jednu stranu, kterou bych vždy volil za každých okolností. V minulosti mi byla třeba sympatická čtyřkoalice a teď sleduji KDU-ČSL pod novým vedením.

* HN: Připravujete projekt rodinných parků, máte už například licenci na využití postavičky Včelky Máji. Kdy budete otvírat první?

Dokončujeme byznysplán a finanční model. Máme nabídky pozemků, kde bychom mohli stavět, a v horizontu roku nebo dvou by měl být realizován první park, možná dva. Podařilo se nám získat licenci od provozovatele obdobných parků v Beneluxu. Což v praxi znamená celé know-how včetně image. Vystupuje tam postavička Včelky Máji a pak jsou tam další dvě témata: vikingové a holčička Heidi.

* HN: A takové parky budou čtyři?

Uvidíme, kolik trh umožní. Já jsem optimista, myslím si, že minimálně dva, ale spíš čtyři až pět.

* HN: Už víte přesně, kde budou stát?

Nabízí se Praha, potom zřejmě Brno nebo Ostrava, to ještě uvidíme. Ale nejsme zatím ve fázi, že bychom měli uzavřené smlouvy na pozemky. Zájem je poměrně veliký, a protože máme řadu možností, budeme to vyhodnocovat. Investice na jeden objekt – tedy pozemek, halu a vnitřní vybavení – je asi 300 milionů korun. Hala má velikost 70 krát 130 metrů, je vysoká 16 metrů. Není to něco obrovského jako třeba Legoland. Aktivity pro rodiny můžeme rozšiřovat i do exteriéru. Když je projekt celoroční, je to zajímavější, než když je jen na letní nebo jarní období. Zvlášť v našich podmínkách.

* HN: Jak jste daleko se získáváním investorů?

Obecně je koncept vnímán jako zajímavý a zájem je. Ale konkrétní jednání mohou být vedena detailně až ve chvíli, kdy máte dopracovaný balíček. To znamená finanční model, tým a předběžnou identifikaci lokalit. Což doděláváme, ale už evidujeme zájem investorů, kterých jsou desítky.

* HN: Rodinné parky jsou vaše aktivita číslo jedna. Co máte dalšího?

Vedle toho jsem pracoval a pracuji na projektech v oblasti životního prostředí. V tomto směru se nám podařilo získat know-how v oblasti recyklace starých pryžových materiálů a jejich konverzi na nový druh materiálu. Na tom teď pracují kolegové, já jsem zase měl na starosti právní agendu.

* HN: Co by to mělo umět?

Ze staré pryže – ať jsou to třeba gumové součástky v autech, nebo staré pneumatiky – chytrým procesem a smícháním s jiným druhem materiálu vyrobíte cenově velmi výhodně a efektivně nový druh materiálu. Říkáme tomu gumoplast, který se dá používat. Je to technologický start-up, uvidíme, jestli se to podaří, nebo ne.

* HN: Na co se tenhle nový materiál dá použít?

Například do rohoží na dětských hřištích nebo třeba i na výrobu součástek do automobilů. Ale je to zatím v počáteční fázi, kdy ještě přesně nevíme, co s tím bude.

* HN: Nechystáte se majetkově vstoupit i do nějaké další společnosti?

Nějaké možnosti jsou, ale všichni máme své limity – v první řadě finanční nebo také časové. Sleduji klasické stavební možnosti, zajímají mě menší projekty, kde jsou proluky v zástavbě a kde se jedná o regeneraci prostředí. Jde o projekty, jež potřebují odbornou nebo finanční podporu. Aby prázdné místo bylo zaplněné něčím pěkným… Konkrétně v Modřanech zvažujeme lokalitu se starou restaurací, kde lze realizovat komorní projekt rodinných domků. Vedle toho pracujeme s jinými kolegy na rekonstrukci domu v Praze 6. Bude z něj velmi inovativní malý bytový projekt.

***

Jan Holásek (44) Zakladatel největší české právní kanceláře Havel, Holásek & Partners. Spolu s advokátem Jaroslavem Havlem ji otevřeli v roce 2001. Na začátku poskytovala služby v rámci světové sítě právních firem spolupracujících s poradenskou společností Deloitte & Touche. Dnes kancelář zaměstnává 180 právníků a 80 studentů. Obrat skupiny, do níž patří například i inkasní agentura, se pohybuje okolo 800 milionů. Jan Holásek absolvoval práva v Praze, studoval i ve Velké Británii a v USA. Před dvěma lety oznámil, že v advokacii končí a bude se věnovat byznysu a své oblíbené architektuře. Duší trochu pirát Jan Holásek kandiduje v říjnových volbách do Senátu na Berounsku sám za sebe, není členem žádné strany. Má však podporu KDU-ČSL, nestraníků, Strany zelených a České pirátské strany. Právě to poslední hnutí trochu zarazí – právník, který při rozhovoru pečlivě volí slova, má daleko do obrázku typického sympatizanta volnomyšlenkářských pirátů. Jejich svět je přece jen jiný než svět muže, který se 13 let pohyboval mezi top klienty advokátní kanceláře. „Je i není. Během jednání o podpoře pirátů jsme se poznali, což bylo dobře. Že jste právník s kravatou a nenosíte dredy, neznamená, že se hodnotově nemůžete v mnoha oblastech potkat,“ vysvětluje Holásek. Na pirátech mu imponuje jejich tlak na průhlednost rozhodování politiků a na vynakládání veřejných peněz. „Navíc jsem tam potkal řadu velmi chytrých a zajímavých lidí. Když byla témata, kde jsme se neshodli, tak jsme si to řekli a vzájemně respektovali,“ říká Holásek. Jedna z oblastí, kde se jeho svět s tím pirátským míjí, je – žádné překvapení – přístup k duševnímu vlastnictví. Tedy například k volnému stahování hudby nebo filmů z internetu. „Právě tam jsme si řekli, že máme jiné pohledy na věc,“ uznává právník.
 

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi