Advokát za hubičku
11.8.2016, Mladá fronta DNES, str. 3, Václav Janouš, Artur Janoušek
Ministerstvo spravedlnosti věří, že bezplatné poradenství zabrání novým soudům, exekucím a podvodům.
Ačkoliv většina právníků má za to, že bezplatné právní rady advokátů pro sociálně slabé lidi by mohly zabránit spoustě sporů a soudů, ministr pro lidská práva a menšiny Jiří Dienstbier spokojen není. Ne proto, že by se mu návrh zdál nesmyslný, ale dvě hodiny právních rad ročně, které by stát platil sociálně slabým, mu připadají málo.
„Limit 120 minut ročně se jeví jako velmi přísný a neodůvodněný a může vést k situacím, kdy poskytnutá právní pomoc bude jen ve velmi omezeném rozsahu,“ napsal ministr Dienstbier v připomínkách k návrhu zákona s doporučením, aby se limit zvedl na dvojnásobek, nebo nezaváděl vůbec.
Veřejná ochránkyně lidských práv Anna Šabatová zase namítá, že regulační poplatek 100 korun za jedno sezení s právníkem je nesmyslný. „Proč vytvářet finanční bariéru v podobě regulačního poplatku sto korun, když jde o pomoc pro chudé? Zvlášť když by ho stát příjemci dávek hmotné nouze proplácel. To by bylo administrativně náročné a postrádalo by to smysl,“ namítá Šabatová.
Právnička: Půlhodina stačí
Petra Vráblíková z advokátní komory nesouhlasí. Lidem zcela bez peněz, uprchlíkům, bezdomovcům či vězňům by bylo možné poplatek prominout. Pro ostatní pak má fungovat jako filtr, který zabrání zneužívat bezplatné poradenství. „Podle našich zkušeností s bezplatným poradenstvím víme, že půlhodinové konzultace stačí,“ dodává Vráblíková.
Advokáti, kteří už dnes bezplatné právní rady poskytují, se shodují, že nejčastěji u nich sociálně slabí končí kvůli problémům s penězi. Čas, který jim věnují, jim může proplatit advokátní komora, ale většina si jej neúčtuje. Lidi, kteří přicházejí, popisují často jako naivní, kteří si nedokážou prověřit smlouvy, jež uzavírají.
„Velice často mají problémy s pohledávkami, spory s telefonními operátory, hrozí jim exekuce či potřebují poradit s vypořádáním družstevního vlastnictví a podobně,“ popisuje právník Jiří Vopička z Plzně, který zvažuje, že se do tohoto projektu zapojí. „Forma právních předpisů není laikům většinou srozumitelná, proto často dělají různé přehmaty,“ vysvětluje Vopička.
Dienstbier navrhuje, aby se Česko inspirovalo již fungující pomocí pro lidi v nouzi na Slovensku. To žádné časové limity nemá. Ale spor nesmí být evidentně předem prohraný či nesmyslný a musí v něm jít o hodnotu převyšující tamní minimální mzdu – tedy v přepočtu zhruba 10,2 tisíce korun. Samozřejmě žadatelem může být jen člověk, který nedosahuje 1,6 násobku životního minima a právníka si nemůže zajistit například prodejem majetku.
Slovenská pojistka, že spor nesmí být evidentně předem neúspěšný, je přitom logická. „Byl za mnou muž, který si stěžoval na to, že mu za práci na Slovensku špatně vyměřili důchod, a ptal se, zda jít do sporu. Přitom mu už jednou soudy řekly, že na vyšší penzi nemá nárok,“ popsala teplická advokátka Lucie Kýčková.
***
„Limit 120 minut ročně se jeví jako velmi přísný a neodůvodněný.“ Jiří Dienstbier, ministr
Fakta Zákon pro chudé * Návrh zákona nabízí nemajetným lidem čtyři půlhodinové konzultace s právníky ročně. Chudí by zaplatili regulační poplatek 100 korun za každé sezení, samotnou právní pomoc by platil stát. Poplatek je možné ve zvláštních případech prominout. * Šlo by o lidi, jimž hrozí exekuce, stěžují si na to, že je úřad práce vyškrtl z evidence, že jim stát snížil dávky, snížil nebo nepřiznal invalidní důchod. Nemají však sami dost peněz na právníky. * Zatím není úplně jasné, jak by se prokazovala chudoba. Pokud by to mělo být podle současných pravidel, žadatel o bezplatnou právní službu by podepisoval čestné prohlášení, že je nemajetný. Přiložil by výměr důchodu, případně doklad o tom, že je příjemcem dávek hmotné nouze nebo že mu stát dorovnává životní minimum. Příjem nesmí přesáhnout trojnásobek životního minima, tedy 10 230 korun. * Navržená odměna pro advokáta za půlhodinovou konzultaci, kterou zaplatí stát, je 150 korun. Byla vypočtena z tarifu, kde je sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby nejméně 300 korun. * Chudí by mohli žádat i o zastupování před Ústavním soudem i správními orgány. To by rovněž platil stát.