Kdybyste mě nestíhali, byl bych miliardář, říká bývalý bankéř. Teď chce velké odškodné
9.8.2016, Hospodářské noviny, str. 5, Marek Pokorný
Zakladatel a ředitel zkrachovalé Universal banky František Helešic chce od státu přes 1,5 miliardy korun. Více než rok strávil ve vazbě s obviněním, že neoprávněně poskytl stamilionové nedobytné úvěry, které před 17 lety přispěly k pádu banky. Jenže v roce 2010 jej soud očistil a Helešic nyní přešel do protiútoku: od státu chce více než miliardu, kterou by si prý vydělal, kdyby jej policie nestíhala.
Žalobu začal v těchto dnech projednávat Obvodní soud pro Prahu 2. Helešic zatím dostal necelých sedm milionů korun. Poté, co jej soud osvobodil, mu ministerstvo spravedlnosti uhradilo 1,5 milionu korun jako náklady na právníky a odškodné za pobyt ve vazbě. A následně i 5,2 milionu korun jako ušlý výdělek za 14 měsíců ve vazbě.
Kdybych byl advokátem…
To je mu ale málo a požaduje dalších 1,54 miliardy. Své nároky rozPodobně dělil Helešic do několika položek. Například 18 milionů si naúčtoval za to, že se nestal advokátem. V únoru 2005 jej advokátní komora odmítla zapsat do seznamu advokátů – odůvodnila to přitom právě tím, že je stíhán. „A odvolal jste se?“ zeptal se při líčení soudce Pavel Vlach. „Ne, protože to trestní stíhání skutečně existovalo,“ řekl Helešic.
Se zápisem uspěl až v roce 2011 poté, co jej soud pravomocně osvobodil. Advokátní praxi ale ani pak provozovat nezačal a požádal o její pozastavení. „Snaha být advokátem byla jen snaha najít obživu, když jsem jiné věci kvůli stíhání dělat nemohl,“ vysvětlil. Na otázku, co tedy nyní dělá, ale neodpověděl.
A soudce se podivil i tomu, že si je Helešic jist tím, že by si hned od počátku jako advokát vydělal čtvrt milionu čistého měsíčně. „Byl v té době známý v podnikatelských kruzích. Klienty by měl jisté, nevykonával by praxi z ulice. Je možné doložit,
kdo by byl v té době klientem, aby to odpovídalo zisku tři miliony ročně,“ uvedl Helešicův advokát Jan Hájek. Nejvyšší sumu ovšem Helešic požaduje jako ušlý zisk z neuskutečněné výstavby vilové čtvrti na Kypru. Na ní se dohodl s jistým Panayiotisem Achilleosem z Kypru.
Na vilkách 800 milionů
Achilleos měl pozemky a Helešic měl dodat 46 milionů korun na zasíťování. Následný zisk měl dosáhnout takřka 800 milionů korun. I v tomto případě se soud podivil výši sumy, kterou si Helešic nárokuje.
„Zhodnocení je to velké, ale cenové relace odpovídají danému místu, ten výpočet vychází ze sum, které byly tehdy běžné,“ sdělil Hájek.
„Ohledně skutkových líčení je potřeba razantně přidat. Jak byla výkonem vazby znemožněna daná investice? A musí také prokázat, že tou sumou 46 milionů skutečně disponoval,“ reagoval soudce.
A podobně by měl Helešic doložit svůj třetí požadavek na 700 milionů korun. O tolik by prý – nebýt opět vazby a stíhání – zhodnotil svůj osobní majetek. I zde podle soudu chybí důkazy, že by se tak skutečně stalo. „Vše je jen v rovině tvrzení, nadto nepodložených a neúplných,“ podotkl soudce.
Ten proto vyzval Helešice, aby do dvou měsíců doplnil důkazy, na nichž staví požadovanou škodu, a jednání odročil.
Helešic není jediný, kdo za neoprávněné stíhání požaduje vysoké odškodné. „U soudů jsou nyní nároky za 627 miliard korun,“ uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Jakub Říman s tím, že úspěšný je jen zlomek – ministerstvo ročně proplatí jen desítky milionů.
Jednu z nejvyšších sum vysoudil Robert Novotný za to, že neoprávněný zásah policie poškodil jeho firmu Mironet. Jako náhradu za znehodnocení obchodní známky vysoudil 22 milionů, dalších více než 600 milionů chce na ušlém zisku. Tak vysoké žaloby jsou přitom možné i proto, že při žalobách na stát není nutno hradit soudní poplatek, který činí pět procent ze sporné částky. Ministerstvo sice zvažovalo, že osvobození od platby poplatků v těchto případech zruší, nakonec ale tento návrh stáhlo a zpoplatnit se má jen dovolání.
***
UNIVERSAL BANKA
Bankrot
Lidé bance svěřili 3,1 miliardy korun, zkrachovala v únoru 1999. Zakladatelem a až do února 1996 i předsedou představenstva byl František Helešic. Ten tvrdí, že za krach může až skupina, která přišla po něm.
14 stíhaných
Z podílu na krachu banky bylo v roce 2000 obviněno 14 lidí, včetně Helešice. Bankéři napůjčovali podnikatelům Petru Frydrychovi a Vilému Pazderovi 660 milionů korun, kterými podle žalobců jen kryli staré nesplácené úvěry.
Únos
Celkem 20 milionů korun požadovala čtveřice mužů v čele s bývalým policistou, která Helešice unesla v únoru 1999. Polovinu rodina zaplatila, únosce poté policie zatkla. Soud jim rozdal celkem 53 let vězení.