Soudci poženou stát do Štrasburku
8.8.2016, Lidové noviny, str. 1, Kristián Léko
Protiústavní snížení soudcovských platů z let 2011 až 2014 může Česko připravit o stovky milionů
Více než stovka českých soudců se stále nesmířila s tím, že jim stát v minulosti protiústavně snížil platy. Nadále se proto soudí o miliony korun. Když příští týden neuspějí u Ústavního soudu, mají připravené stížnosti do Štrasburku.
Soudci se domáhají náhrady za léta 2011 až 2014. „Bylo podáno 121 žalob vůči krajským a okresním soudům,“ řekla LN mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová s odkazem na průzkum z konce loňského roku.
Přestože jde o zlomek justice, jejíž drtivá většina se svých nároků vzdala, i tak může stát přijít o stovky milionů korun. Každý soudce totiž kvůli zásahům poslanců tratil zhruba milion, k čemuž se přičítají úroky z prodlení a odměny advokátů. Soudci se navíc domáhají vyplacení rozdílu v platu způsobeného špatným výpočtem jejich platové základny. Jde o dozvuky kauzy, kterou odstartoval Nejvyšší soud v závěru roku 2014. Tehdy rozhodl o tom, že brněnské soudkyni Janě Lorencové má být dorovnán plat za dobu, kdy Nečasova vláda kvůli hospodářské krizi platy soudců zmrazila a o šestinu snížila.
Hrozila ztráta až pěti miliard
Obě tato opatření zrušil Ústavní soud. Nejvyšší soud pak rozhodoval o nároku jedné konkrétní soudkyně. Šlo o zásadní precedent v situaci, kdy měla podobné žaloby podány velká část justice.
Státu reálně hrozilo, že bude muset soudcůmvyplatit dohromady zhruba pět miliard korun. Zahájil proto intenzivní jednání s justicí o možném kompromisu. Výsledkem byly dohody se státem, ve kterých se soudci vzdali podstatné části svých nároků.
„Uzavřeno jich bylo 3270. Celková částka vyplacená na základě těchto dohod činila 596 milionů korun. K výplatě došlo již v roce 2015,“ říká Schejbalová s tím, že včetně odvodů a náhrad stát vyplatil téměř miliardu korun.
„Tito soudci neprokázali osobní odvahu, mnozí dohody podepsali ze strachu a pod tlakempředsedů soudů,“ kritizuje soudkyně jednoho pražského soudu, která si nepřála být jmenována. Uzavřené dohody považuje za neplatné, protože podle zákoníku práce zaměstnanec nemůže zaměstnavatele zprostit povinnosti poskytnout
mu plat.
Soudkyně se proto nadále domáhá svých peněz u soudu.
Od státu zatím nic nedostala. Soudcům, kteří dohody nepodepsali, totiž nebyl vyplacen ani rozdíl způsobený špatným výpočtem platové základny. I o něj se musejí soudit.
„Je to věc jisté férovosti vůči těm, kteří dohodu podepsali. Podstatou věci je, že si můžete vybrat mezi dohodou a soudem. Když si vyberete dohodu, dostanete sice o něco méně peněz, ale hned a bez soudu,“ řekl LN ministr spravedlnosti Robert Pelikán.
Nejmenovaná soudkyně se ale diví: „Je to absurdní, protože v této věci již existuje pravomocné rozhodnutí Nejvyššího soudu. A chybu ve výpočtu platové základny přiznal i stát.“
Upozorňuje na to, že trvající soudní spory se mohou státu prodražit kvůli úrokům a nákladům na advokáty.
To ale Pelikán odmítá. „Stát na tom naopak velmi vydělá. Téměř všichni soudci byli společensky odpovědní a dohodli se s námi, což mnohonásobně vyrovná tento náklad. Ten musíme snést z čistě principiálních důvodů. Kdybychom podvedli spolupracující většinu, tak by to bylo nečestné a propříště by nám už nikdo nevěřil,“ vysvětluje.
Všechna řízení jsou nyní přerušena a klíč k případu drží v rukou ústavní soudci. V tom, zda mají být protiústavně snížené platy zpětně vyplaceny, bude jasno příští úterý, nakdy soud naplánoval veřejné vyhlášení nálezu.
Ústavní rébus
O případu zatím nechce nikdo mluvit ani mimo záznam. Zatím je jasné jen to, že o ústavní stížnosti předsedy Okresního soudu Brno-venkov Petra Jirsy rozhodli věcně, tedy kauzu neodmítli z procesních důvodů. Přitom bylo sporné, zda se stát může v pracovním sporu se soudcem dovolávat svých základních práv před Ústavním soudem.
Pochybnostmi se netajili ani předseda soudu Pavel Rychetský a bývalá místopředsedkyně Eliška Wagnerová. „Na první pohled zní absurdně, aby stát podával ústavní stížnost. Ústavní soud to alevminulosti v některých případech již připustil,“ konstatuje expert na ústavní právo Jan Kysela.
Žalující soudci se svorně obávají, že ústavní soud se postaví na stranu státu. V zatím posledním rozhodnutí o platech soudců z července 2014 (týkalo se snížení platů na 2,75násobek průměrné mzdy, od té doby soudcům náleží trojnásobek) totiž zpětné doplatky odmítl s tím, že má zájem na zklidnění celkové atmosféry, která kolem tohoto tématumezi politiky i na veřejností panuje.
„Zpětné doplacení těchto částek by znamenalo významný a nepředvídaný zásah do státního rozpočtu, který by nutně vedl k dalšímu růstu zmíněného napětí mezi společností a soudci. Toto řešení by proto zřejmě vedlo k nepochopení ze strany společnosti a bylo by i způsobilé oslabit pozici soudců a znevážit jejich funkci,“ zní pasáž z verdiktu, kvůli níž se běžní soudci už nyní připravují na to, že stát zažalují u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
„Argumentuji především právem na majetek a legitimním očekáváním, že dostanu plat v zákonem stanovené výši,“ říká jeden pražský soudce, který si také nepřál být jmenován.
***
Přetahovaná o soudcovské platy: nekonečná sága
* Soudci náleží plat ve výši trojnásobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, je přitom zvyšován koeficienty zohledňujícími zastávané funkce a délku služby. * Ústavní soud řešil toto téma už patnáctkrát, poprvé rozhodl v roce 1999 a naposledy v létě 2014. Situace je obvykle podobná – stát se snaží snížit soudcům platy a Ústavní soud to následně ruší s odkazem na nezávislost justice.
* V aktuální kauze jsou podstatné nálezy Ústavního soudu ze srpna 2011 a května 2012, kterými zrušil zásahy do platů soudců učiněné Nečasovou vládou. Šlo jednak o zmrazení platů, jednak o snížení na 2,5násobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. * V reakci na tato rozhodnutí podalo přes tisíc soudců žaloby, v nichž se domáhali zpětného doplacení peněz. První se až k Nejvyššímu soudu dostala brněnská soudkyně Jana Lorencová, v jejíž prospěch soud rozhodl v prosinci 2014. Podle tohoto verdiktu mají být zpětně vyplaceny jak protiústavně snížené platy, tak rozdíl ve špatně vypočítané platové základně. * Přes tři tisíce soudců podepsaly v únoru 2015 dohody se státem, kde se vzdávají doplatků platů, ale stát jim na oplátku vyplatil rozdíl způsobený špatně vypočítanou platovou základnou. Celkové náklady státu tím klesly z pěti miliard zhruba na 800 milionů korun. * Proti rozhodnutí Nejvyššího soudu podal ústavní stížnost předseda Okresního soudu Brno-venkov Petr Jirsa. Ústavní soud rozhodne příští úterý, zda mají být snížené platy zpětně doplaceny.
