Z Česka se od září stane daňový ráj
23.7.2016, Lidové noviny, str. 1, Kristitán Léko
Státní kasa přijde o miliardy a stovky pachatelů daňových úniků nejspíše uniknou trestu, protože Česko má příliš přísné sankce za nedoplatky na daních. A to až tak, že podle evropských i českých soudů mají povahu trestu. Protože dvojí trestání za stejný skutek zakazují ústavní pravidla, Nejvyšší soud dle informací LN v září rozhodne, že pokud bylo uloženo daňové penále, nelze pachatele daňových úniků uvěznit.
„Finanční správa ročně podá až 1800 trestních oznámení kvůli krácení daně. Může se to dotknout více než poloviny případů,“ upozornil Jiří Žežulka, finanční expert společnosti Apogeo a bývalý šéf Generálního finančního ředitelství.
Penále 20 procent se ukládá, když člověk nebo firma neodvedou daň ve správné výši a finanční úřad na to přijde. Stát na něm ročně vybere přes půldruhé miliardy. Dle rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva a českého Nejvyššího správního soudu je příliš přísné.
„Penále má trestní povahu, protože je to vlastně pokuta a má vás odradit od toho, abyste i příště udělali chybu v daních. Zaplatíte jej ještě nad rámec úroku z prodlení. Ten funguje jako paušalizovaná náhrada újmy, kterou stát utrpěl tím, že své peníze nedostal řádně a čas,“ vysvětluje Karel Šimka z NSS verdikt z loňského listopadu.
Dovolání k Nejvyššímu soudu
Soudy ale zatím nerozhodovaly o běžících trestních řízeních s daňovými defraudanty. Už desítka dovolání ale dorazila na Nejvyšší soud (NS) a zaznívá v nich právě argument již uloženým daňovým penále – takzvanou překážkou ne bis in idem. „Jedna z těchto věcí byla postoupena velkému senátu trestního kolegia a v ostatních věcech se vyčká na jeho rozhodnutí,“ řekl LN předseda kolegia František Púry s tím, že verdikt by mohl padnout v září, až se soudci vrátí z dovolených.
„Nejvyšší soud nejspíše rozhodne tak, že pokud bylo v dané věci již uloženo daňové penále, musí být trestní řízení zastaveno. Dvojí trestání za stejný skutek totiž zakazují mezinárodní smlouvy i česká Listina základních práv a svobod,“ myslí si pražský advokát Ondřej Trubač. Ten navíc letos v dubnu publikoval na toto téma na odborném portálu Daňaři online článek, kde je odhadován podobný vývoj.
Spoluautorem tohoto článku je právě František Púry, který také v červnu na Karlovarských právnických dnech podotkl, že NS bude samozřejmě respektovat rozhodnutí štrasburského soudu. „Soukromý názor na možné rozhodnutí jsem si mohl dovolit vyslovit jako účastník odborné konference, ale jako předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu i jako člen jeho velkého senátu musím být zdrženlivý a nejsem oprávněn odhadovat či předjímat toto rozhodnutí,“ odpověděl na pozdější dotaz LN.
Pokud by Nejvyšší soud takto rozhodl, spadnou pod stůl všechna trestní stíhání pro zkrácení daně, kde bylo v minulosti uloženo daňové penále. „Trestní stíhání by nemohla být vůbec zahajována. V už běžících řízeních by to znamenalo jejich zastavení,“ vysvětluje odborník na trestní právo Tomáš Gřivna. A to ať už případ řeší policisté v přípravném řízení, nebo soud v prvním stupni nebo rozhodující o odvolání.
Tři stovky odsouzených
Ministerstvo spravedlnosti není schopno odhadnout, kolik řízení aktuálně běží, ale podle jeho mluvčí Terezy Schejbalové je ročně stíháno zhruba šest set osob a odsouzeny jsou tři stovky.
Celkově může jít o tisíce případů, protože jde o obviněné ve všech fázích trestního řízení, a to dokonce i v pravomocně skončených věcech, kde si pachatel už odpykává trest ve vězení.
V takových případech lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu, a pokud bude neúspěšné, je možné obrátit se ještě na Ústavní soud nebo Evropský soud pro lidská práva. Ve všech těchto případech je ale třeba dodržet stanovené lhůty. U českých soudů dva měsíce od doručení rozhodnutí, u štrasburského tribunálu šest měsíců. „Pokud už lhůty uplynuly, zbývá jediná možnost, a to pravomoc ministra spravedlnosti podat stížnost pro porušení zákona k Nejvyššímu soudu,“ dodává přední český obhájce Gřivna. Upozorňuje také, že za těchto okolností by nebyly dány důvody pro obnovu řízení.
Ohrožena nejsou ta řízení, kde daňové penále uloženo nebylo. Typicky jde o situace, kde už je věc promlčená z pohledu daňového práva, ale trestně stíhat ji ještě lze. Promlčecí lhůty jsou totiž v trestním právu výrazně delší.
„Stát dnes bohužel vůbec nerozlišuje, zda někdo zaplatil nižší daň úmyslně, nebo z nedbalosti. Všechny trestá bez rozdílu už v daňovém řízení a některé pak podruhé v trestním řízení. To je neúnosné a bez legislativního zásahu se neobejdeme. Podle mého názoru by daňové penále jako takové mělo být zrušeno,“ říká Ondřej Trubač s tím, že finanční úřady by se měly primárně zabývat správným výběrem daní a trestání nechť přenechají orgánům činným v trestním řízení. Například v Rakousku přichází sankce až poté, co je prokázán úmysl daň zkrátit, jinak se platí jen dvouprocentní úrok z prodlení. Ten u nás činí zhruba čtrnáct procent a pro stát jde o důležitý příjem. „Za loňský rok na něm vybral téměř 17 miliard korun,“ sdělila LN Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství. „Úrok z prodlení není trestem, ale jen potud, pokud jeho nastavení a výše odpovídají jeho funkci, tedy paušalizované reparaci újmy, která věřiteli vznikla prodlením dlužníka,“ vysvětluje soudce Šimka.
Ministerstva jednají
„Pokud by se tedy stát v reakci na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího správního soudu snažil švejkovat a penále přesunul do navýšeného úroku z prodlení, měl by i tento zvýšený úrok trestní povahu, přinejmenším v té části, v níž by už neplnil pouze reparační funkci,“ dodává.
Jednání mezi resorty spravedlnosti a financí probíhají, strážce státní kasy ale zrušení daňového penále odmítá.
