Soukromí online je základní lidské právo
30.5.2016, Lidové noviny, str. 15, Jan Januš
Nová předsedkyně ÚOOÚ Ivana Janů přináší chybějící most mezi internetem a ochranou osobních údajů.
Lidská důstojnost je středobodem, od něhož se musí odvíjet regulace soukromí v době internetové. Ochrana osobních údajů tudíž dnes nemůže být o mechanickém vymáhání pravidel, nýbrž o aplikaci základních práv, která právě důstojnost člověka chrání jako zásadní hodnotu. Někdejší soudkyně Ústavního soudu a od loňska předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) Ivana Janů prakticky poprvé předstoupila před veřejné publikum se svým pohledem na soukromí na internetu. A nutno říct, že uspěla.
Pozitivní odezva je o to cennější, že na konferenci Law Fit, pořádané Fakultou informačních technologií ČVUT, se již tradičně sešli nejen právníci, ale i špičky IT byznysu a akademie. Ivana Janů jim díky svému přirozeno-právnímu pohledu nabídla cestu, jak neslevit z ochrany dat, ale zároveň nenechat regulaci slepě překážet rozvoji online podnikání.
„Soukromí člověka v tomto století jistě prochází proměnami, ale není možné rezignovat na jeho důležitost, v nárocích na jeho ochranu,“ prohlásila. „Bylo by krátkozraké technologiím pouze čelit, je třeba se snažit je pochopit a obezřetně, ale smysluplně zařadit do stávající a měnící se regulace,“ dodala Janů.
S důstojností se neobchoduje
Důraz na ochranu lidské důstojnosti je dnes tolik hledaná hranice, za kterou už nesmí zásahy do soukromí na internetu zajít. Stojí tak mezi Facebookem a jeho zakladatelem Markem Zuckerbergem, který tvrdí, že soukromí neexistuje, a tvrdým vymáháním ochrany osobních údajů. Může se stát mostem mezi regulací a principem svobodného internetu.
„Pokud budou pravidla férově a rozumně prosazována, mohou být srozumitelným pojítkem k pojímání širokého pojmu soukromí, neodmyslitelně spjatého s právem na lidskou důstojnost, které je tradičně neobchodovatelnou komoditou,“ řekla Janů s tím, že bezbřehé a neuvážené využívání technologií, podřizování se jim a nadbytečné zásahy do soukromí jsou hrozbou pro společnost.
Technologická totalita podle ní znamená jak prosazování nejasných a neodpovědných koncepcí zpracování dat, tak i úplné a nedomyšlené odevzdání se technologiím a technologickým gigantům. „Považovala bych však za nerozvážné jej vyvažovat pouze silnější veřejnoprávní regulací,“ řekla.
Informační sebeurčení
Soukromí online se právně spojuje v takzvaném právu na informační sebeurčení, které judikoval i náš Ústavní soud. Podle něj právo na soukromí garantuje i právo rozhodnout, zda a v jakém rozsahu, jakým způsobem a za jakých okolností má být soukromí člověka dále zpřístupněno. A právě lidská důstojnost je limitem, od kterého se mantinely odvíjejí.
Janů má přitom před sebou velký úkol zavést do praxe nové evropské Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), které nahradí stávající právní úpravu. Jeho výklad prizmatem lidských a přirozených práv pak slibuje i zásadní proměnu ÚOOÚ. Firmy se například obávají hlásit ztrátu dat, aby si tak na sebe nepřivodily ještě pokutu. Ale předsedkyně jim vzkázala, že přece česká ústava obsahuje zákaz sebeobvinění.
Ke cti Ivaně Janů svědčí i to, že se účastnila i vystoupení Františka Ryneše, jehož případ zakázané kamery sloužící k ochraně před výtržníky je jednou z největších ostud předchozího vedení úřadu. Vypadá to tedy, že na ÚOOÚ nastaly mnohem lepší časy.
***
Technologická totalita je i úplné a nedomyšlené odevzdání se technologiím a technologickým gigantům
