Advokáti žádají po Babišovi výjimku z kontrolních hlášení. Kvůli mlčenlivosti
18.5.2016, ceska-justice.cz, Dušan Šrámek
České advokátní komoře (ČAK) se nelíbí novela zákona o dani z přidané hodnoty, která zavedla povinnost kontrolního hlášení. Údaje, které musí osoba, jež je plátcem DPH vyplnit, se totiž týkají i konkrétních smluvních či obchodních vztahů. U advokátů by to mohlo ohrozit princip mlčenlivosti, který je daný zákonem o advokacii.
ČAK proto chce, aby vláda navrhla novelu zákona o DPH, která by střet těchto dvou norem vyřešila. „Jsou-li předmětem daně plnění, s kterými je spojena státem uložená či uznaná povinnost mlčenlivosti, uvede plátce uskutečňující či přijímající takováto plnění v souhrnné podobě, aniž označí plátce, který přijal či poskytl plnění, a předmět plnění,“ zní návrh z dílny ČAK, který má Česká justice k dispozici.
Hlášení DPH vycházejí z evidence, kterou plátci musejí už podle platného zákona vést. Novela také zavádí sankce 1000 korun za opoždění s dodáním kontrolního hlášení a pokutu 30.000 korun za neodstranění chyb v hlášení.
Unie daňových poplatníků už dříve upozornila na skutečnost, že stát nemůže bez zákonného zmocnění prolamovat mlčenlivost advokátů a daňových poradců. Ta je, jako neopominutelná součást práva na právní pomoc, chráněna druhým odstavcem článku 37 Listiny základních práv a svobod.
Unie daňových poplatníků se v tomto názoru opírá o závěry Ústavního soudu, který v záležitosti profesní mlčenlivosti v minulosti opakovaně došel k obdobným závěrům, když uvedl, že „povinnost mlčenlivosti je základním předpokladem pro poskytování právní pomoci a tím i nezbytnou podmínkou fungování demokratické společnosti. Výkon profese advokáta vychází z důvěrného vztahu mezi advokátem a klientem a z důvěry klienta v mlčenlivost advokáta. Ústavní soud již dříve konstatoval, že se nejedná v žádném případě o jakousi výsadu advokáta, která by měla založit vynětí z obecně platného a závazného právního řádu, ale že jde o povinnost uloženou advokátovi v zájmu jeho klientů a pro jejich ochranu.“ (viz nález Ústavního soudu ze dne 28. srpna 2009, sp. zn. II. ÚS 2894/08, č. 191/2009 Sb. n. u. ÚS).
„Vznikla tak situace, kdy se střetly dvě povinnosti stanovené adresátovi právní normy dvěma různými zákony stejné právní síly, což je stav, který by neměl v právním řádu nastávat, neboť vede k situaci, kdy aplikováním jedné právní normy dochází k porušení druhé právní normy,“ vysvětluje předseda ČAK Martin Vychopeň.
Vzhledem k tomu, že tento stav považuje ČAK za dlouhodobě neudržitelný, ráda by iniciovala změnu, která by tuto otázku vyřešila tak, aby účel zákona o dani z přidané hodnoty zůstal zachován a zároveň nedocházelo ze strany advokátů – ale i jiných daňových subjektů s uloženou nebo státem uznanou povinností mlčenlivosti – k porušování povinnosti mlčenlivosti. Za tímto účelem ČAK zaslala ministru financí Andreji Babišovi (ANO) podnět ke změně zákona o dani z přidané hodnoty, který považuje za vstup do diskuse na dané téma. „Uvítám, pokud mě bude pan ministr informovat ohledně postoje Ministerstva financí k této otázce a o způsobu, jakým považuje za vhodné vzniklou situaci řešit,“ říká Vychopeň.
Finanční správě odevzdalo do 25. dubna kontrolní hlášení 421.000 plátců DPH. Celkově se kontrolní hlášení týká zhruba 500.000 poplatníků, někteří z nich ale nemusí hlášení podat například proto, že nevykázali ekonomickou činnost. Úplně poprvé kontrolní hlášení v dubnu podávali čtvrtletní plátci DPH, tedy zpravidla drobní podnikatelé. Těch je celkově registrováno 213.000 a kontrolní hlášení podalo 180.000 z nich.
