‚Kontrolní hlášení vytváří databázi neuvěřitelných rozměrů, hrozí zneužití‘
25.4.2016, echo24.cz, Filip Nachtmann
Poprvé odevzdat kontrolní hlášení k DPH musí v pondělí 25. dubna i lidé, kteří jsou čtvrtletními plátci daně. Ne všichni tak nicméně učiní. Zejména mezi advokáty, účetními a daňovými poradci se proti kontroverzní novince ministerstva financí šíří kritika. Kompletní hlášení neodevzdá třeba šéf Unie daňových poplatníků Ondřej Lichnovský. Jak řekl v rozhovoru pro deník ECHO24.cz, stát tu sběrem citlivých dat vytváří databázi neuvěřitelných rozměrů. Hrozí prý vynášení informací a zneužití údajů privátní sférou i samotným státem. „Chybí tu přitom zákon, který by mi poskytnutí požadovaných dat přikazoval,“ říká advokát.
Poprvé odevzdat kontrolní hlášení k DPH musí v pondělí 25. dubna i lidé, kteří jsou čtvrtletními plátci daně. Ne všichni tak nicméně učiní. Zejména mezi advokáty, účetními a daňovými poradci se proti kontroverzní novince ministerstva financí šíří kritika. Kompletní hlášení neodevzdá třeba šéf Unie daňových poplatníků Ondřej Lichnovský. Jak řekl v rozhovoru pro deník ECHO24.cz, stát tu sběrem citlivých dat vytváří databázi neuvěřitelných rozměrů. Hrozí prý vynášení informací a zneužití údajů privátní sférou i samotným státem. „Chybí tu přitom zákon, který by mi poskytnutí požadovaných dat přikazoval,“ říká advokát.
Patříte mezi advokáty a daňové poradce, kteří se rozhodli nepodat kontrolní hlášení k DPH, nebo je minimálně nepodávají kompletní. Jaký jste k tomu měl důvod?
Ty důvody jsou dva. První se váže k povinnosti zachovávat mlčenlivost. Zde sdílím přesvědčení společně s Českou advokátní komorou, že stávající stav je v rozporu s advokátní mlčenlivostí. A nejsem v tom sám, obdobně se ke kontrolnímu hlášení postavila řada dalších advokátů. Z tohoto důvodu proto v kontrolním hlášení označím poskytnutí služeb pouze těm svým klientům, od kterých mám pro tento účel souhlas.
Podle finanční správy nicméně povinnost mlčenlivosti ohrožena není, jinak by údajně advokát nemusel podávat ani daňové přiznání…
Je třeba odlišovat mezi daňovou kontrolou advokáta a automatickým sběrem dat skrze kontrolní hlášení, ze kterých je vytvářena databáze neuvěřitelných rozměrů. U daňové kontroly advokáta se s jeho klienty seznamují pouze jednotliví úředníci podílející se na vedeném řízení. Tyto informace jsou zapsány do papírových protokolů, které se následně založí do daňového spisu advokáta, a nakonec se po několika letech skartují. Kontrolní hlášení však vytváří databázi, která bude kdykoliv v budoucnu přístupna okruhu lidí, který se zcela zákonitě bude postupem času rozrůstat o další a další orgány veřejné moci. Dříve či později se z této databáze stane taková studnice vědomostí pro každého, kdo projeví trochu legislativní snahy do ní nahlédnout.
Obáváte se tedy zneužití poskytovaných údajů?
Ano, a jde zejména o lidský faktor. Čím více lidí bude mít do této databáze přístup, tím větší je pravděpodobnost, že se budou informace vynášet. Nicméně zejména v dnešní době nelze ignorovat ani otázku technického zabezpečení. Vše se dnes děje přes počítač a internet a riziko je tu tedy značné, to obzvláště v kontextu stále nových a nových zpráv o tom, že někomu byl nabourán e-mail, firemní databáze a podobně.
Povinnosti musí být zákonem ukládány v jasné a srozumitelné formě. Je v rozporu s touto zásadou, pokud zákon vystaví bianco šek moci výkonné v tom, jaké informace může požadovat.
Kdo by mohl mít zájem shromážděná data zneužít?
Napadají mě hned dvě skupiny. Může jít o zneužití lidmi z privátní sféry v konkurenčním boji, ale také zneužití státem. Ten může tyto informace začít používat k tomu, k čemu nebyly původně vůbec určeny. To platí zejména pro trestní řízení, kde na straně orgánů činných v trestním řízení stále častěji vystupují lidé, kterým nejde o spravedlivé potrestání pachatele, ale o výhru nad obhajobou i za cenu, že bude odsouzen nevinný.
Co je druhým důvodem toho, že jste se rozhodl kontrolní hlášení nepodat?
Skutečnost, že v právním státě lze povinnosti ukládat jen na základě zákona. Tato podmínka zde není splněna. Chybí zde zákon, který by mi poskytnout požadované informace přikazoval.
V zákonu o DPH ale stojí, že v kontrolním hlášení je plátce povinen uvést předepsané údaje potřebné pro správu daně…
To je asi stejné, jako by v trestním zákoníku namísto těch mnoha paragrafů bylo napsáno jen to, že zavřen bude každý, kdo se nechová slušně. Povinnosti musí být zákonem ukládány v jasné a srozumitelné formě. Je v rozporu s touto zásadou, pokud zákon vystaví bianco šek moci výkonné v tom, jaké informace může požadovat. Co až jednou budou chtít přesný popis fakturovaného plnění, který se dnes zatím ještě nevyžaduje? Co až budou chtít GPS souřadnice poplatníka po dobu výkonu jeho podnikatelské činnosti? To bude také v pořádku jenom proto, že se to označí za potřebný údaj pro správu daně, v čemž budou mít v podstatě pravdu? Zákon musí stanovovat povinnosti jasně a srozumitelně také z toho důvodu, aby byly vytyčeny přesné mantinely takovéhoto omezení svobody jednotlivce. Vždyť k prosazení výše uvedených hypotetických otázek stačí pouze do kontrolního hlášení přidat jednu kolonku, což je práce programátora na 20 minut. Tak málo stačí k tomu, aby se všichni plátci museli na rozkaz svléknout do naha, kdy takovýto rozkaz již nemusí projít schvalovací procedurou v Parlamentu. Skrze kontrolní hlášení tak došlo k porušení dělby moci, když povinnosti v neomezeném rozsahu fakticky ukládá několik málo osob stojících v čele moci výkonné, a to je v právním státě nepřípustné.
Z mého pohledu je myšlenka kontrolních hlášení velice zajímavá a je otázka, proč k tomu stát nepřistoupil již dříve. Může to skutečně být úspěšný způsob boje proti daňovým únikům. Ale ne v této podobě. Připadá mi totiž, že tady jde ministerstvo financí takzvaně s kanónem na vrabce. Sbírá nejenom příliš mnoho informací, leč také od nesmyslně velkého počtu plátců.
Často se mluví o advokátech a daňových poradcích. Co ale běžní plátci DPH? Znamená kontrolní hlášení riziko také pro ně?
Podle mého názoru ano. Nikdy nevíte, kdy mohou být ty údaje použity ve váš neprospěch. Já sám, i když odhlédnu od advokátské profese, mám prostě problém poskytovat jakékoliv informace někam, kde se budou archivovat dost možná neomezeně dlouhou dobu. To riziko, že se to jednou použije v můj neprospěch, je obrovské.
Na druhou stranu, pokud se na kontrolní hlášení podíváte čistě s daňového hlediska, může pomoci státu zabránit daňovým únikům?
Z mého pohledu je myšlenka kontrolních hlášení velice zajímavá a je otázka, proč k tomu stát nepřistoupil již dříve. Může to skutečně být úspěšný způsob boje proti daňovým únikům. Ale ne v této podobě. Připadá mi totiž, že tady jde ministerstvo financí takzvaně s kanónem na vrabce. Sbírá nejenom příliš mnoho informací, leč také od nesmyslně velkého počtu plátců. Zkusím to říci na příkladu. Kdybychom všichni nosili pod kůží čip zaznamenávající veškerou naši činnost, šlo by o jednoduché řešení, které by zamezilo jakýmkoliv nelegálním činnostem. Ale byl by to zároveň neskutečný vpád do našich svobod. Povinností státu je hledat vyvážená řešení, kterým však stávající stav není. Takže ano. S kontrolním hlášením by se dalo souhlasit, pokud by bylo připraveno jinak.
Nezapadá kontrolní hlášení v současné podobě do snah vlády více kontrolovat a shromažďovat nejrůznější data?
Plně s tím souhlasím. Jako by nám vláda říkala: My jsme stát, my můžeme cokoliv. A hlavní nebezpečí takového přístupu je v tom, že stát tu přestává být pro lidi, ale lidi tu naopak začínají být pro stát. To je špatně.
Čtěte také: Úplné kontrolní hlášení nepodáme, vzpouzí se advokáti a daňoví poradci
Loni začalo podnikat nejméně lidí za posledních 10 let. I kvůli vládě
