Nepřehlédněte!


BEZPLATNÉ PRÁVNÍ
PORADENSTVÍ
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Válka policajtů a státního zástupce

8.4.2016, Dotyk, Jan Vučka

Je to neuvěřitelné. Pokud konflikty uvnitř trestních orgánů dospěly do takového stavu, svědčí to o vážném manažerském selhání v kauze Sisák-Hala.

Věc má více rovin. Zaprvé je správně, že se policista vyloučí pro podjatost, když na něj podal dozorující státní zástupce trestní oznámení – ať už jmenovitě, nebo formálně zdánlivě na „neznámého pachatele“. Takový policista má konflikt zájmů, neboť má pracovní povinnost vyšetřovat případ a současně soukromý zájem krýt se před trestním oznámením.
Ve své praxi se setkávám s případy, kdy policisté jsou v jasném konfliktu zájmů, a přesto se zuby nehty odmítají pro podjatost vyloučit.
Inspekce již zahájila trestní řízení proti policistovi kvůli nezákonnému postupu, obviněný je v řízení před inspekcí poškozeným a svědkem proti policistovi, a přesto daný policista tvrdí, že žádný konflikt zájmů vůči obviněnému nemá, a jeho nadřízení to kryjí. Právní kultura v Česku má stále co dohánět.
„Vyšší zájem“ má jiná pravidla
Zadruhé se však odhalil vážný konflikt mezi policií a dozorujícím státním zástupcem Adamem Borgulou, který se prý dopouští jakýchsi kontroverzních a silových kroků. Kontroverzní a silová řešení bohužel nejsou v souvislosti s Adamem Borgulou zmiňována poprvé. V kauze pražského dopravního podniku byl v médiích popsán velmi zvláštní krok: když advokát poškozeného odeslal policii jménem klienta vyjádření, které trestním orgánům nevyhovovalo, Adam Borgula měl napsat dopis přímo klientovi advokáta, zda klient s postupem advokáta souhlasí, případně zda šlo o „exces“ advokáta.
Takový krok je velmi hrubým porušením etických pravidel pro právní profese. Vztah klient-advokát musí být důvěrný a žádná protistrana se nesmí snažit jej narušit nebo advokáta před klientem napřímo shazovat. Kdyby něco podobného udělal advokát advokátovi, nepochybuji o tom, že by měl vážné problémy s advokátní komorou pro porušení profesní etiky.
Kdyby nějaký soudce telefonoval straně sporu „to odvolání od vašeho advokáta je úplně špatně, nechcete ho vyměnit“, okamžitě by byl z případu vyloučen pro podjatost a ještě by měl na krku disciplinární řízení. Před časem Městský soud v Praze vyloučil z případu soudkyni obvodního soudu, která shazovala advokáta před jeho klientem během soudního jednání. Zdá se však, že „ve vyšším zájmu“ platí občas jiná pravidla.
Chybí nezávislá kontrola
Zajímavá je i zmínka, že vyšetřovatel případu dostal od vrchního státního zastupitelství (VSZ) nabídku, aby přešel na Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. To byl vážný náznak (zdaleka ne první!), že VSZ se snaží rozšiřovat svůj vliv i na jiné úřady, které oficiálně VSZ vůbec nepodléhají. Podobná neformální kumulace moci je velmi znepokojivá.
Budování podobných manželství mezi státním zástupcem a jeho osobním policejním orgánem nebo jeho osobním policistou je nevhodné i z toho důvodu, že pak chybí nezávislá kontrola mezi jednotlivými orgány. Každý advokát se setkal s případy, kdy státní zástupce slepě hájil do očí bijící chyby v postupu policie, i když mu třeba byla poslána fotokopie z učebnice, jak to má být správně. Náprava u soudu je pro klienta slabá náplast, když přijde po několika letech a citelných nákladech sporu.
Samozřejmě, laik si může zprvu říci: Jen houšť a větší kapky! Jen ať se páni prokurátoři nebojí, na darebáky musí být přísnost! Jenže historie nás učí, že takovéto porušování pravidel je cestou do pekel.
Nejdříve to začne voláním po silné nebojácné ruce v čele úřadu, pak přijdou metody „když se kácí les, tak létají třísky“ pro dosažení jinak legitimního zájmu (boj s kriminalitou) a nakonec to pokaždé skončí docela obyčejným zneužíváním moci. Zákonitě na tom vždy nakonec nejvíc prodělají obyčejní občané.

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi