Úřad pro správu státního majetku byl poprvé v zisku, chystá generální inventuru objektů nikoho
31.3.2016, aktualne.cz, Martin Ťopek
Úřad nyní čeká rozsáhlá inventura, která by měla stát zbavit zbytečných nákladů za tisíce nevyužívaných objektů.
Praha - Přelomovou sezonu má za sebou Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Díky rekordním příjmům do státní kasy a naopak nebývale nízkým výdajům se úřad poprvé v historii dostal do kladných čísel. Doposud jeho výdaje překračovaly příjmy o stovky milionů korun ročně.
Hlavní podíl na historicky nejvyšších příjmech měl prodej jediného objektu - areálu na pražském náměstí Republiky za 790 milionů korun. "Rok 2015 patřil v historii ÚZSVM k těm nejúspěšnějším, ale i pracovně nejnáročnějším, zejména v souvislosti se snahou o zefektivnění hospodaření a fungování úřadu, ale i přípravy legislativních změn,“ uvedla generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu.
Z matematické logiky vyvstává otázka, čím byla doposud užitečná tato hlavní realitka státu, která má za úkol zhodnocovat majetek, když například v roce 2014 činil rozdíl mezi příjmy a výdaji více jak půl miliardy korun. "Mezi naše povinnosti patří i agenda, která nevykazuje zisk," reagoval tiskový mluvčí úřadu Radek Ležatka.
"Nechci hodnotit práci minulého vedení, ale musíme řešit například dědická řízení, bezúplatně převádět pozemky pro družstva nebo pečovat o památky, to vše přináší náklady," doplnila Arajmu.
Přesto loňský rok ukázal, že úřad, který má hlavní povinnost spravovat zejména nemovitý majetek státu, dokáže vykazovat zisk. Otázkou je, zdali lze počítat s trvalým přechodem do černých čísel i v budoucích letech. Tak lukrativní akce, jako je prodej objektu za tři čtvrtě miliardy, se nemusí několik let opakovat.
Vedení ÚZSVM přesto počítá s tím, že výnosy nadále porostou. "Stále chybí jakási obří inventura toho, co jednotlivé složky státu vlastní a co z toho potřebují. Do konce roku v tom chceme mít jasno. Potom věřím, že se nám letos podaří překročit magickou hranici dvou miliard korun příjmů," uvedla generální ředitelka.
Inventura bude zřejmě potřebná, správa státního majetku leckde připomíná cokoliv, jen ne přístup odpovědného hospodáře. Na seznamu jsou i objekty, které patří dávno zrušeným institucím. Patří sem například chata v majetku Federálního ministerstva národní obrany nebo objekt patřící Svazu požární obrany ČSSR. Celkem je těchto kuriózních nemovitostí přes 25 tisíc. O ty se dnes většinou nikdo nestará, mnohdy stojí na soukromých pozemcích a stát za ně platí nájem bez dalšího zájmu o objekt.
Stát dokážeme zastupovat ve všem
Arajmu vloni v lednu nahradila tehdejšího ředitele Františka Dittricha. Do funkce ji tehdy jmenoval ministr financí Andrej Babiš bez výběrového řízení. Mezi její první úsporné kroky patřilo také zrušení veškerých externích služeb a naopak nabídka všem resortům, že je budou zastupovat v soudních sporech. "Počet jednání, kde zastupujeme různé složky státu, trvale narůstá. Exekuce nebo náhrada škody, to vše umíme řešit vlastními silami. Dokonce na to reagují různé advokátní kanceláře, že je tím připravujeme o zakázky," uvedla Arajmu.
Mluvčí advokátní komory Iva Chaloupková uvedla, že oficiálně na to žádná advokátní kancelář nepoukazovala. "Z logiky věci ale vyplývá, že pokud kancelář přijde o pravidelnou zakázku od ministerstva, tak se jí to nelíbí. Stejně tak ale je logické, že se stát ve svých sporech zastupuje sám," řekl Chaloupková.
Ke kladné ziskové bilanci úřadu přispělo i snižováním nákladů, a to o 192 milionů korun. Výsledná částka 1,43 miliardy korun tak představuje nejnižší číslo v historii úřadu. Přesto se i nadále v souhrnu nákladů objevují nadhodnocené položky. Například údržba a aktualizace informačních systémů stojí přes 440 milionů korun ročně.
Majetek do rukou úřadu přichází několika cestami. Poté, co úřad v roce 2003 jednorázově získal obří vlastnictví po zrušených okresních úřadech, dnes spravuje zejména majetek, který připadne státu po zemřelých lidech bez dědiců, a ten, který zabaví kvůli páchání trestné činnosti.
Některé takto získané položky jen těžko najdou další využití, například zbraně, nože, boxery nebo vybavení z výroben drog. Mezi spíše kuriózní prodeje státního majetku pak patří dražby zvířat, většinou "zděděných" psů. Další podíl tvoří majetek, který byl dán do soudní úschovy a následně propadl státu.
