Bezplatnou právní pomoc chce Pelikán svěřit výhradně advokátům
15.3.2016, pravniradce.ihned.cz, Alžběta Vejvodová
Na 120 minut konzultací s advokátem ročně by měli mít podle plánu ministerstva spravedlnosti nárok nemajetní občané.
Ministerstvo spravedlnosti poslalo do připomínkového řízení věcný záměr zákona, který počítá se zavedením institutu tzv. bezplatné právní pomoci. Státem zajišťované a financované právní poradenství by se tak mělo k občanům dostat i v oblastech, ve kterých není v současnosti poskytováno. Jde zejména o pomoc ve správním řízení nebo při sepisování stížnosti k Ústavnímu soudu.
"Věcný záměr v globálu vítáme a jsme připraveni nadále se podílet na jeho dalším legislativním postupu a spolupracovat s ministerstvem spravedlnosti," uvedla k návrhu mluvčí České advokátní komory Iva Chaloupková. Podrobněji se ale k plánům ministerstva vyjádřit nechtěla s tím, že jde zatím pouze o věcný záměr, nikoliv hotový zákon.
Až 120 minut jen za stovku
Ministerstvo počítá s tím, že by nárok na právní poradenství zdarma by měli mít lidé, jejichž příjem nepřekročí trojnásobek životního minima, tedy zhruba 10 tisíc korun. Konzultace by advokáti poskytovali zdarma, lidé by platili pouze regulační poplatek ve výši 100 korun za jednu poskytnutou prezenční poradu.
Konzultace s právníkem na účet státu by nicméně neměly být ani pro nemajetné občany neomezené. Věcný záměr počítá s tím, že je bude možné využít v rozsahu maximálně 120 minut ročně. Tuto dobu budou moci lidé vyčerpat najednou, anebo si čas rozdělit až do čtyř schůzek. V případě rozdělení času, ale musí počítat s tím, že za každou schůzku znovu zaplatí regulační poplatek.
"Z praktické zkušenosti souhlasím s tím, že by tam nějaký limit byl potřeba. Občas se najdou klienti, kteří by byli schopni zkonzumovat neomezené množství minut," říká k plánům ministerstva předseda Občanské poradny, Společnou cestou Ondřej Načeradský a dodává: "Je otázkou, jestli neuvažovat o nějakých mechanismech prolomení limitů v případě potřeby. Dokážu si představit kritéria, při jejichž splnění by náležel vyšší limit, nebo prostě systém, kdy je někdo oprávněn posoudit a v případě potřeby navýšit limit oproti základnímu minimu."
Mechanismus by se podle něj mohl podobat tomu, co již dnes funguje u nemocenského pojištění. Zákon tam stanovuje maximální podpůrčí dobu v délce 380 dní. Nemocní si mohou ale zažádat o její prodloužení, a pokud posudkový lékař shledá, že je to opravdu nutné, může pacient pobírat nemocenskou déle.
Hrozí likvidace neziskových poraden?
To, co ale neziskovému sektoru na věcném záměru především vadí, je to, že státem zajišťovanou právní pomoc svěřuje pouze do rukou advokátů. S neziskovými poradnami, které vyplnily dosavadní vakuum a již dnes nabízí právní pomoc zdarma, vůbec nepočítá.
"Máme obavu, že když v rámci toho návrhu půjdou peníze přes advokátní komoru, tak peníze, které v současnosti jdou přes ministerstvo práce a sociálních věcí coby dotace do sociálního poradenství, budou redukovány nebo z velké části třeba skončí," upozornil Načeradský. To by podle něj znamenalo faktickou likvidaci právního poradenství zajišťovaného neziskovým sektorem.
Ministerstvo spravedlnosti ale má ke zvolenému postupu své důvody. Jde mu především o kvalitu právních služeb. "Poskytování právních porad může mít zásadní důsledky pro další postup ve věci, a proto by tuto formu pomoci měly poskytovat osoby s právním vzděláním, mající odborné znalosti a praktické zkušenosti s aplikací práva, čímž by mělo být garantováno, že se potřebným osobám dostane kvalifikované právní pomoci," vysvětlilo ministerstvo spravedlnosti v návrhu.
Takovou argumentaci ale považuje Načeradský za lichou. "V některých problematikám má neziskový sektor dokonce větší know-how. Například otázka nároku na hmotnou nouzi je agenda, se kterou se advokáti běžně vůbec nesetkávají," řekl Právnímu rádci. Právě tyto oblasti by podle něj bylo vhodné i nadále nechat v rukou neziskových poraden.
Avšak bezprostředního ohrožení svých aktivit neziskovky navzdory plánům ministerstva neziskovky zatím nepociťují. Podobných návrhů, jaké zahrnuje aktuální věcný záměr, bylo od 90. let hned několik. Žádný ale nikdy zákonodárci neschválili. Plány na zřízení systému bezplatné právní pomoci většinou narazily na neochotu politiků koncepčně zajistit na jeho provoz potřebné finance. Tomu, že se to tentokrát bude jinak, zatím podle insiderů nic nenasvědčuje.
