Nepřehlédněte!


BEZPLATNÉ PRÁVNÍ
PORADENSTVÍ
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Právo by bez internetu neznali ani právníci

18.1.2016, Lidové noviny, str. 15, lek

České právo je v krizi, shoduje se většina právníků oslovených v pravidelné anketě LN. Důvodů je řada, zejména přemíra regulace, nízká kvalita legislativy a její překotné změny. Pesimismus ale nesdílejí všichni, složité právo může být také přirozeným znakem složité společnosti, ve které dnes žijeme.

Jedním z příznaků české právní krize je přehnaný legislativní optimismus. „Překotně se měnící, příliš rozsáhlá a často nesrozumitelná právní regulace je problémem práva na celém světě,“ říká jeden z respondentů ankety, jež redakce tradičně ponechává v anonymitě. „Velkým nešvarem je i to, že politici velmi často na sebemenší událost – hlavně mediální – reagují změnou právních předpisů, což vede k chaosu. Obecně totiž platí, že právo nikdy nemůže postihnout všechny situace, které mohou nastat, a tudíž je lepší ponechat větší prostor pro aplikaci obecnější normy právníkům,“ zní další hlas. Tento přístup působí i některé systémové obtíže: „Zákonodárci upřednostňují před obecnou a do jisté míry abstraktní formulací formulace ryze konkrétní, kazuistické. Důsledkem této nepřehlednosti je pak i neúcta občanů k právu.“
Ač není bez viny ani český zákonodárce, mnozí respondenti připisují zhoršující se tendence vlivu Evropské unie. „Znásobuje totiž obecnou novodobou tendenci vše podrobně regulovat, kterou trpí i čeští zákonodárci, ale to je jen slabý odvar proti Komisi, která je všeregulací doslova posedlá a je to její jediný lék na každý problém,“ myslí si jeden z právníků.

Laik je bez šance znát právo
Na paškál si řada respondentů kromě přemíry regulace vzala i její kvalitu. Respektive nekvalitu. Důvody lze hledat již na půdě parlamentu: „Nové právní předpisy jsou většinou zmetky, protože do předpisu se snaží kdekdo kdeco propašovat. Vítězí právní nihilismus.“ Kritika ale zní i na konto mladých legislativců: „Významnou příčinou degenerace české legislativy je likvidace legislativních odborů ministerstev a ústředních úřadů. Toto rodinné stříbro bylo postupně nahrazeno útvary s nadšenými začátečníky.“
„Časté změny zákonů snižují jistotu a předvídatelnost v právních vztazích a v konečném důsledku povědomí o obsahu zákonů, v horším případě o jejich samotné existenci,“ varuje jeden respondent. Ztráta právní jistoty je dnes namítána v souvislosti s novým soukromým právem: „Předvídatelnost civilního práva se průběžně zlepšovala až do účinnosti rekodifikace. Tam nastal prudký obrat. Předpokládám, že k úrovni právní jistoty z konce roku 2013 bychom se mohli začít blížit někdy kolem roku 2030.“
Mnoho právníků také zmiňuje žertem pronášený návrh, aby si normotvůrci dali alespoň jeden rok pauzu, aby se právní úprava mohla „usadit“. „Závazně prohlašuji, že budu volit tu stranu, která se zaváže zrušit každým rokem svého volebního období nejméně 1000 obecně závazných předpisů,“ deklaruje jeden respondent.

Cesty zpět na stromy není
Někteří právníci bijí na poplach, že se dnes ani experti na určitou problematiku ve svém oboru nevyznají dokonale: „Rozsah právní úpravy společně s tempem změn prakticky neumožňuje laikům, ba ani profesionálům mít znalost celého právního řádu a nakonec ani jeho ucelené části. Kdyby nám vypnuli internet, nikdo nebude vědět, co platí.“ Podobně to vidí i tento respondent: „Právní řád je natolik zaplevelený a nepřehledný, že ani odborníci nemají šanci, bez úzké specializace, vyznat se v právu. Laik je bez šance zcela.“ Na druhou stranu, zmiňovaná specializace je podle řady právníků v pořádku. „Iluze právníka coby znalce celého právního řádu definitivně bere za své. Musíme si zvyknout na fakt, že dochází napříč naším oborem k velké specializaci. Člověk se musí specializovat na určitý úzký segment, jinak jeho služby klientovi nepřinesou potřebnou přidanou hodnotu. Přijde mi to ale jako celkem přirozený vývoj,“ myslí si jeden z nich. „Dnes najdeme advokáty, kteří se věnují oborům, o nichž před deseti lety nikdo nevěděl či si nedovedl specializaci v nich představit,“ říká další respondent.
Jinými slovy, společnost, v níž žijeme, je stále složitější a s ní se zesložiťuje i právo: „Návrat k jednoduššímu právu není možný, ledaže se zásadně zjednoduší společnost. Srovnávání neustálých proměn práva dnes s jeho stabilitou před sto lety je proto laciné a v podstatě klamavé.“
Někteří respondenti ale nacházejí i náznaky pozitivních změn: „Celkový stav práva není uspokojivý, ale zdá se, že dochází viditelně k zefektivnění činnosti obecných soudů a i akademická oblast v oblasti zkoumání právních oborů se probouzí.“
***
Máte dojem, že se stav českého práva stále zhoršuje?
Ano 67%
Nevím 6%
Ne 27%
Odpovídalo 88 právníků a právniček
 

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi