Kontrolní hlášení ohrožuje mlčenlivost. Jsou citlivá data firem v bezpečí?
13.1.2016, businessinfo.cz
Advokáti i daňoví poradci jsou v Česku vázáni mlčenlivostí. Kontrolní hlášení, které vstoupilo v platnost k 1. lednu 2016 jako opatření proti daňovým únikům, to ale mění. Plátci DPH v něm totiž musejí uvádět data, díky kterým se prý snadno zjistí, pro koho a za kolik pracují. Jsou data podnikatelů a zástupců firem v bezpečí?
Podnikatelé, kteří budou odevzdávat kontrolní hlášení (KH) jednou měsíčně, jej musejí poprvé podat do 25. února letošního roku. Kromě toho, že mnoho zástupců podnikatelské veřejnosti není na novinku připraveno, podnikatelé se často ptají, zda jsou jejich data v bezpečí? Více o připravenosti firem na KH si přečtěte v článku Podniky nejsou připraveny na kontrolní hlášení. Budou sankce zmírněny? na BusinessInfo.cz.
„Kontrolní hlášení je nutné podat v elektronické podobě. Všechna hlášení se budou shromažďovat v analytickém centru v Pardubicích. K datům bude mít přístup 30 pracovníků, jež musejí mít prověrku na stupeň důvěrné. Že by došlo k úniku dat přímo v Pardubicích, je velmi nepravděpodobné. Riziková je spíše elektronická komunikace mezi klientem a jeho účetní. V případě, že by se k této komunikaci někdo dostal, bude mít přehled o všech finančních transakcích a klientech daného podnikatele,“ upozorňuje daňová poradkyně společnosti TaxVision a portálu http://www.eDane.cz Blanka Štarmanová.
Komora advokátů nesouhlasí
Proti podávání kontrolního hlášení se ohradila Česká advokátní komora, její snaha ovšem k úspěchu nevedla. Advokáti musejí v rámci kontrolního hlášení uvádět detailní údaje o svých klientech, což není obvyklé.
„Česká advokátní komora zejména upozornila na to, že kontrolní hlášení může pro advokáty znamenat ohrožení povinnosti mlčenlivosti, neboť se státu dává do rukou nástroj, jímž může sledovat platby mezi advokátem a jeho klientem, jejich četnost a frekvenci.," uvedl Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.
Kontrolní hlášení tak podle jeho názoru snižuje ochranu klienta proti zásahům státu, pokud jde o garanci jeho práv na právní pomoc.
Povinnost podávat elektronicky finanční správě přehled všech vydaných i přijatých faktur mají od nového roku všichni plátci DPH. „Kontrolní hlášení musí obsahovat všechny kontaktní údaje plátce, a to především identifikační číslo datové schránky plátce či jeho zástupce. Pokud nebude kompletně vyplněna hlavička formuláře, bude podání kontrolního hlášení považováno za neúčinné. V kontrolním hlášení je pak nutné uvádět zejména uskutečněná zdanitelná plnění a přijaté platby, evidenční čísla daňových dokladů nebo DIČ odběratele," varoval Jiří Hartmann. Z tohoto výčtu je podle Hartmanna snadné zjistit další podrobnosti, které by v případě úniku dat mohly sloužit konkurenci nebo k dalšímu zneužití
V kontrolním hlášení musejí být detailně popsány všechny vystavené a přijaté daňové doklady s hodnotou nad 10 tisíc korun.
„Doklady, které jsou pod 10 tisíc korun nebo jsou přijaty či poskytnuty od neplátců DPH, se uvádějí souhrnně jednou částkou za celý měsíc. Typickým příkladem jsou restaurace. Ty budou v kontrolním hlášení uvádět jen celkovou částku za celý měsíc. Opačná situace nastane, když se v restauraci bude konat firemní akce, na kterou zákazník vyžaduje daňový doklad. Tuto službu pak bude muset restaurace v kontrolním hlášení vykázat včetně celkové částky a DIČ odběratele,“ přibližuje Blanka Štarmanová.
Zeď proti miliardovým únikům?
Podle odhadů tvoří daňové úniky kolem 80 miliard ročně, právě tomu by mělo kontrolní hlášení zabránit. KH má sloužit finanční správě jako nástroj v boji proti rozsáhlým daňovým podvodům a přinést více peněz do státní kasy. „Kritici kontrolního hlášení se domnívají, že se pachatelům organizované trestné činnosti v oblasti daňových úniků podaří navzdory kontrolním hlášením před finanční správou uniknout. Opatření tak zasáhne především drobné podnikatele, pro které to bude znamenat další byrokratickou zátěž. Je pravděpodobné, že nárůst administrativy přiměje zejména drobné podnikatele dostat se pod hranici ročního obratu milion korun a tím se zbavit povinnosti být plátcem DPH,“ domnívá se Blanka Štarmanová.
