Právo 2015 aneb rok odcházení
21.12.2015, Lidové noviny, str. 14, jan Januš
Letošní právní rok proběhl dost netradičně. Sice jsme se nedočkali žádných výrazných změn zákonů s dopadem na celou společnost, zato došlo k mnoha personálním změnám na významných postech. Vyměnil se ministr spravedlnosti, předseda Nejvyššího soudu, šéfové notářské i exekutorské komory nebo zbývající soudci Ústavního soudu.
Právním pohledem začal letošní rok pěkně zostra – rezignací předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové. Drobné ženě, pověstné vytrvalostí a neústupností, kterou dokázala třeba při sporu s Václavem Klausem o své odvolání, nejspíše došly síly. „Zjistila, že už je vyčerpána a že nemá dost energie na řízení Nejvyššího soudu a ani na to, aby jej dostala na jinou úroveň,“ popsal LN nedávno Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu, který byl s Brožovou v úzkém kontaktu. Spolu s šéfem Ústavního soudu Pavlem Rychetským nejspíše věděl o hledání nového předsedy Nejvyššího soudu jako první.
Jméno nového šéfa bylo oznámeno překvapivě rychle, vlastně obratem po oznámení rezignace Brožové. Hvězdného vyvrcholení kariéry se tak dostalo soudci Pavlu Šámalovi, jinak zasloužilému legislativci a profesorovi, hlavnímu autorovi trestního zákoníku či zákona o trestní odpovědnosti firem. Zpověření ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) zrovna pracoval na zcela novém trestním řádu. Pohromadě už měl minimálně jeho základní zásady.
Po jmenování se měl přesunout jen do role jakéhosi garanta nové úpravy. Ještě na konci ledna to vypadalo, že se novým předsedou komise stane docent Tomáš Gřivna, advokát a hlavní autor zákona o obětech trestných činů. Události ale nabraly znovu nečekaný spád.
Pelikán ministrem
Místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala sice ještě stihl seznámit novináře s dosavadními výsledky prací na novém občanském soudním řádu a ministryně spravedlnosti Helena Válková zase zavtipkovat na v pořadí desátém předávání ocenění Právník roku, ale nad prací obou se stahovala mračna. I když tehdejší ředitel tiskového odboru ministerstva Miroslav Konvalina–mimochodem dnes jeden z uchazečů o post šéfa Českého rozhlasu – tvrdil, že je křeslo podministryní pevné jako nikdy dříve, opak byl pravdou. To, o čem se spekulovalo od přestupu Roberta Pelikána z ministerstva financí na spravedlnost v červnu roku 2014, se stalo skutečností a Válková balila. Většina neúspěchů ministryně přitom logicky padala na hlavu Pelikána, dosavadního prvního náměstka odpovědného za legislativu a justici, o tom nemůže být sebemenších pochyb. Novým ministrem spravedlnosti jej ale prezident Miloš Zeman jmenoval 12. března. Mladý právníkmu řekl, že se funkce ujímá s pokorou, odvahou a odhodláním. Ani nyní, zhruba devět měsíců od této události, mu odvahu a odhodlání nikdo nemůže upřít. S tou pokorou už je to horší, předsedové nejvyšších soudů Pavel Šámal a Josef Baxa by k tomu mohli říci své. Na říjnovém sněmu Soudcovské unie totiž ministra po zhruba půlročních zkušenostech vůbec nešetřili. „Máme ministra, který je neviditelný,“ nebral si servítky Šámal. Soudcům totiž vadí, že s nimi ministr dostatečně nekomunikuje. On to však samozřejmě vidí opačně.
Ale ještě zpátky do letošního března. Coby své hlavní cíle si tehdy Pelikán vytkl boj s insolvenční mafií, obchodníky s lidskou chudobou a také organizaci justice. S ní bojovat samozřejmě nechtěl. I když… „Udělám vše pro to, abych nemusel podávat demisi,“ smál se tehdy Pelikán na prezidenta. A ve všech třech oblastech se skutečně „činil“, i když mnohdy nešťastným způsobem.
Ministerstvo tak například vydalo vyhlášku, kterou zkomplikovalo insolvenčním správcům působení ve více pobočkách najednou, okamžitě si ale vyslechlo kritiku za možnou protiústavnost tohoto postupu, završenou ústavní žalobou. Pracovalo ale i na dalších změnách insolvenčního práva, stejně jako na posunech toho exekučního. Vesměs ve znamení „ochraňme dlužníky, klidně i ty nepoctivé, věřitelé už si nějak poradí“. K exekutorům se ještě dostaneme a k organizaci justice lze napsat jen to, že přípravné práce Josefa Baxy, objednané ještě Válkovou, označil ministr za předsedovu soukromou iniciativu. Práce na nové samosprávě justice se tak eufemisticky řečeno zpomalily, podobně jako ty na nových procesních kodexech, tedy na novém občanském soudním a trestním řádu. Ty chtěla Helena Válková stihnout ideálně ještě během mandátu současné vlády. Současná situace kolem rekodifikace velkých kodexů je poměrně nejasná, Pelikán ale podle svých slov nemá ambici dotáhnout ani jeden z nich do Sbírky zákonů během vládnutí tohoto kabinetu.
Rok odchodů
S Nejvyšším soudem a ministerstvem spravedlnosti ale letošní personální změny zdaleka nekončí, probíhaly vlastně jak na běžícím pásu. S trochou nadsázky by se ostatně dal letošní právní rok označit za rok odcházení, nebo možná střídání. Prezident Miloš Zeman tak se jmenovánímJaromíra Jirsy a Josefa Fialy dokončil obměnu Ústavního soudu. Mandát vypršel oběma šéfům kolegií Nejvyššího soudu. Z kanceláře Allen & Overy odešel do Wolf Theiss dlouholetý partner Jan Myška. ZDLA Piper se zase poroučel Pavel Marc, který založil s několika kolegy sympatickou a „rovnostářskou“ kancelář Novalia. Mohli bychom pokračovat.
Dodejme však jen, že hned v lednu se poprvé za svou dosavadní existenci proměnilo vedení Notářské komory ČR. V čele notářů stáli přes 20 let Martin Foukal a Miloslav Jindřich. Skoro nikdo si nepřipouštěl, že by to mohlo být také někdy jinak. Své funkce se ale rozhodli předat „mladým“, prezidentem je tak nyní Radim Neubauer, viceprezidentem Pavel Bernard. S notáři se pojí ještě jedna výrazná novinka. Vkvětnu se konečně podařilo dotáhnout plány na jejich přímý přístup do obchodního rejstříku. I oni tak začali vedle soudů zapisovat údaje o založení obchodních společností nebo třeba o změnách v jejich statutárních orgánech. Prospělo to notářům i podnikatelům.
Exekutoři před krachem
Na opačném spektru žebříčku obliby se s velkým náskokem udrželi exekutoři. Podle řady výpadů to dokonce vypadalo, že reprezentují veškeré zlo pod sluncem. Robert Pelikán se dmul tím, že bude historicky spojován s rezignací nechvalně proslulého Tomáše Vrány a nová prezidentka jejich stavu Pavla Fučíková začala nahlas upozorňovat na to, že ne všichni exekutoři jsou oněmi obchodníky s lidskou chudobou a že bez exekutorů prostě právní stát fungovat nebude.
Desetina exekutorů, možná i více, má navíc vážné finanční potíže a zvažuje uzavření svých úřadů. Do dluhové pasti je táhnou bezvýsledné exekuce. Jak totiž v rozhovoru pro LN uvedla Fučíková, až dvě třetiny současných pohledávek jsou nevymožitelné. Dlužníci nemají a nikdy ani mít nebudou na jejich zaplacení. Exekutoři ale nemohou vymáhání odmítnout a náklady jim nikdo nezaplatí. „Myšlenka pana ministra, že by exekutorů měla zůstat jen polovina, je velmi nebezpečná. Může nastat kolaps systému, tito exekutoři totiž za sebou nechají tisíce neskončených řízení. Budou tak dotčena i práva tisíců lidí,“ varuje Fučíková.
Válka právníků
Popularita letos zrovna nevzrostla ani advokátům. Spíše naopak. Pořádně horko začalo být zejména ve slovní válce, vedené mezi policií, státními zástupci a obhájci v souvislosti se stíháním advokáta Martina Grubnera. Situaci pak korunoval předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který pronesl v ČT i památnou větu: „Málokterá profese jako advokátská profese vytváří ohromný prostor pro praní špinavých peněz.“
Předseda České advokátní komory Martin Vychopeň si ji ale nenechal líbit a v rozhovoru pro LN tyto výroky označil za věcně nesprávné, dehonestující a nepřípustně zobecňující. „Excesy samozřejmě byly, jsou a budou, ale takové zobecnění zcela nespravedlivě ubližuje celému stavu. Předseda Ústavního soudu by si na takové veřejné výroky měl dát pozor nebo měl tyto výroky také veřejně odůvodnit konkrétními argumenty, nehledě na to, že nemá v kompetenci hodnocení advokacie,“ kontroval Vychopeň. Válka se sice díky začínajícím prázdninám nerozhořela naplno, panuje však jen jakési napjaté příměří.
Hlavní letošní právní dění se tak opravdu pojí s právními osobnostmi. Naopak výraznějších legislativních změn jsme se letos nedočkali. Zpětným pohledem vybočuje jen několik důležitých zákonů, například rozsáhlá novela zákoníku práce přinášející změny do pravidel odškodňování pracovních úrazů. Zajímavější to bude příští rok, kdy na přetřes patrně přijdou třeba nový zákon o státním zastupitelství nebo elektronická evidence tržeb.
***
Robert Pelikán přijal funkci ministra „s pokorou, odvahou a odhodláním“. Odvahu a odhodlání mu nelze upřít, s pokorou je to horší.
Leden
Předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová rezignuje na svůj mandát. Jejím nástupcem se stává Pavel Šámal. Martina Foukala, vůbec prvního předsedu Notářské komory ČR, střídá Radim Neubauer, dosavadní šéf notářů hlavního města Prahy. Únor Ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) končí v úřadu. Na svém posledním setkání s novináři neskrývá roztrpčení. Březen Prezident Miloš Zeman jmenuje Roberta Pelikána (za ANO) novým ministrem spravedlnosti.
Náměstkemministra spravedlnosti pro Náměstkem ministra legislativu a justici se stává Michal Franěk. Duben Pavla Fučíková se stává novou šéfkou Exekutorské komory, střídá Davida Koncze. Unie podnikových právníků předává další ocenění podnikovým právníkům roku. Coby kancelář uspěje právní kolektiv Siemensu, mezi jednotlivci pak Petra Gříbková z Atlas Consulting. Květen Notáři začínají zapisovat údaje do obchodního rejstříku. Přípravu nového trestního řádu dostává oficiálně na starost profesorka Dagmar Císařová. Bořivoj Líbal se stává novým šéfem kanceláře PwC Legal. Patří k vůbec nejmladším právníkům na takto vysokém postu. Červen Intenzivně se hledají kandidáti na nové soudce Ústavního soudu.
Spekuluje se i o Heleně Válkové, Janě Reschové či Zdeňku Kühnovi. Rozbíhá se „válka“ mezi právnickými profesemi. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v ČT zkritizuje advokáty, jejich předseda Martin Vychopeň na to ostře reaguje. Červenec Stanislav Rizman končí jako předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu. Jeho nástupcem se stává František Púry. Bývalý hejtman David Rath je nepravomocně odsouzen za korupci. Soud mu vyměřil trest ve výši 8,5 roku a několikamilionové propadnutí majetku.
Srpen Vlasta Formánková opouští Ústavní soud a vrací se ke Krajskému soudu v Plzni. Září Kancelář Weinhold Legal se spojuje s poradenskou firmou EY (dříve Ernst & Young). Jaromír Jirsa, místopředseda Městského soudu v Praze, se stává novým soudcem Ústavního soudu. Františku Ištvánkovi vypršel mandát předsedy občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu. Ve funkci zatím zůstává, začátkemledna by jej začátkem ledna měl vystřídat Vladimír Kůrka. Říjen Michal Bobek se stává vůbec prvním českým generálním advokátem u evropského soudu. Probíhá sněm Soudcovské unie. Předsedové Nejvyššího, Nejvyššího správního i pražského městského soudu na něm silně kritizují Roberta Pelikána. Ten právě odjíždí na dovolenou do Indie. Listopad Domácí právnickou firmou roku se stává kancelář Havel, Holásek & Partners, mezinárodní pak Weil, Gotshal & Manges. Nejvyšší správní soud rozhoduje, že daňové penále má povahu trestu. Vztahují se tak na ně i související pravidla trestního práva. Prosinec Vladimír Kůrka, poslední ústavní soudce jmenovaný Václavem Klausem, opouští Ústavní soud. Na uvolněné místo nastupuje profesor Josef Fiala. České věznice jsou opět přeplněny. Na začátku prosince převyšuje počet vězňů ubytovací kapacity téměř o 400 osob.
