Na dotaz odpovídá JuDr. Michal Žižlavský, člen představenstva České advokátní komory
17.12.2015, Konkursní noviny - Bulletin, str. 22
Zaujala mě možnost požadovat nezaplacenou část pohledávky, kterou jsem přihlásil v insolvenčním řízení obchodního partnera, po jednatelích obchodního partnera jako náhradu škody za to, že podali pozdě insolvenční návrh. Stačí podat žalobu na náhradu škody po skončení insolvenčního řízení?
V daném případě jde o odpovědnost za škodu, způsobenou porušením povinnosti podat insolvenční návrh, jak je upravena v § 99 insolvenčního zákona. Dlužník musí podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité péči měl dozvědět o svém úpadku. V případě korporací mají povinnost podat insolvenční návrh manažeři, typicky jednatelé společností s ručením omezeným a členové představenstev akciových společností. Ti podstupují značné riziko, když nepodají návrh včas. Pak totiž odpovídají věřitelům za dluhy korporace celým svým osobním majetkem.
Pokud vás zajímá obvyklý modelový případ, je to situace, kdy dodáte jako dodavatel zboží v době, kdy se již odběratel nachází v úpadku a vy to nevíte. Odběratel vám nezaplatí a je zahájeno insolvenční řízení. Když bude cena za dodané zboží například jeden milion korun a insolvenční správce vám později uhradí sto tisíc korun (což je podle statistik optimistická varianta), můžete chtít po jednateli doplacení rozdílu, tedy devět set tisíc korun. Když vám nezaplatí dobrovolně (a většinou nezaplatí), můžete na něj podat žalobu a na základě rozsudku se domoci uspokojení vaší pohledávky z exekuce jeho osobního majetku (dům, auto).
Ale k vašemu dotazu. Pro zodpovězení otázky, do kdy je nutné podat žalobu, je třeba nejprve vyjasnit, kdy vlastně vzniká škoda a kdy zjistíte výši škody. Jde o to, aby se váš nárok nepromlčel. Při opožděném uplatnění nároku protistrana zpravidla namítne promlčení a vy ve sporu neuspějete, i když jste v právu. Promlčecí lhůta běží od vzniku škody, ale těžko můžete podat žalobu, když nevíte, jaká je výše škody (jakou částku máte požadovat). Existuje zde jistý problém. K porušení povinnosti podat včas insolvenční návrh dochází logicky již v období před zahájením insolvenčního řízení, ale výši škody se dozvíte s konečnou platností až v průběhu insolvenčního řízení.
Podle nového občanského zákoníku se nárok na náhradu škody promlčuje ve tříleté subjektivní lhůtě, nejpozději uplynutím desetileté objektivní lhůty, počítané ode dne, kdy škoda vznikla.
Nejvyšší soud se opakovaně věnoval otázce, kdy nejdříve lze určit výši škody. Ve svých starších rozhodnutích vycházel z toho, že výši škody lze určit až po vydání rozvrhového usnesení, tedy na samém konci insolvenčního řízení. Tento názor ale později změnil, když ve svém rozhodnutí, vydaném pod sp.zn. 29 cdo 4968/2009 dospěl k závěru, že výši škody lze určit již dříve v průběhu insolvenčního řízení, například při částečném rozvrhu nebo na základě zpráv správce o stavu řízení. V nedávné době se Nejvyšší soud vyslovil i k otázce okamžiku vzniku škody. Přiklonil se k názoru, že dnem vzniku škody je v daném případě nejpozději den, kdy byl skutečně podán insolvenční návrh (rozhodnutí bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod číslem R 103/2014). Nejvyšší soud vycházel z toho, že po tomto dni nelze případný pokles míry uspokojení pohledávky věřitele z majetku dlužníka přičítat porušení povinnosti podat insolvenční návrh. co z toho plyne?
Stopky, které měří běh promlčecí lhůty, se spouštějí nejpozději dnem zahájení insolvenčního řízení. Z toho, že se o zahájení řízení každý dozví, respektive může dozvědět (insolvenční rejstřík je veřejný) se dá dovodit, že nejpozději tímto dnem začíná běžet nejen objektivní, ale i tříletá subjektivní promlčecí lhůta. Slovo „nejpozději“ bych zdůraznil. lhůta může začít běžet i dříve. Proto rozhodně nedoporučuji čekat s uplatněním nároku na náhradu škody až do skončení insolvenčního řízení. insolvenční řízení nepřerušuje běh promlčecí doby a tato lhůta běží po celou dobu trvání insolvenčního řízení, které trvá běžně víc let. Může tak snadno uplynout předtím, než řízení skončí.
Odpověď na položenou otázku tedy zní: žalobu na náhradu škody nestačí podat až po ukončení insolvenčního řízení. Pokud se k takovému kroku rozhodnete, doporučuji naopak žalovat jednatele dlužníka co nejdříve po zahájení insolvenčního řízení. Jen tak se vyhnete možnému promlčení nároku. Skutečnost, že ještě nevíte, kolik přesně vám bude vyplaceno v insolvenčním řízení (tedy jak vysoká škoda vám vznikne) můžete řešit kvalifi kovaným odhadem. Můžete vyjít ze statistik nebo ze zprávy insolvenčního správce. Ten již v počáteční fázi řízení mapuje majetek dlužníka a objem pohledávek jeho věřitelů. Při porovnání hodnoty majetku dlužníka ze soupisu majetkové podstaty a sumy všech přihlášených pohledávek odhadnete, kolik na vás zbude. Podle výsledků insolvenčního řízení můžete žalobu později upravit tak, že ji vezmete z části zpět. Konkrétní případ ale doporučuji konzultovat s odborníkem. Nesprávně formulovaná anebo nedostatečně podložená žaloba vás jen zatíží zbytečnými náklady a ten, kdo spor prohraje, hradí i náklady protistrany.
