Nad zastupiteli visí hrozba kriminálu
7.12.2015, Lidové noviny, str. 14, Jan Januš
Stále častější kriminalizaci
rozhodování obecních zastupitelů zatím kritizovali hlavně advokáti. Nyní se k nim otevřeně přidávají i významní trestní soudci.
Vadí jim, že se politické účty často vyřizují právě trestním oznámením a před soudy se dostávají věci, které k nim vůbec nepatří.
Obecní zastupitelé chtějí prodat místní hospodu. Pohostinské zařízení ke koloritu obce tak nějak patří, a tak jej přenechají raději jejímu dosavadnímu a vyzkoušenému provozovateli než neznámému investorovi, který sice nabízí více peněz, ale se stavbou má jiné záměry. Místní jim za to snad budou vděční, možná na ně ale také někdo podá trestní oznámení. Zastupitele totiž obviní ze spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku. Za ten hrozí až osm let vězení. Obec totiž mohla získat více peněz. Soud je nakonec nejspíše osvobodí, ale stíhání se potáhne několik let.
I když případ nakonec „dobře“ dopadne, ze stíhaných už nikdo nesejme určité stigma. Že je naznačený scénář reálný, přitom dokazuje zcela obdobný případ zastupitelů Jaroměře. Tyto černé vyhlídky mohou vést až k tomu, že do zastupitelstev nebude chtít už brzy téměř nikdo kandidovat.
Nástroj politického boje
Narůstající kriminalizace, na niž už měsíce upozorňuje například Unie obhájců, začíná vadit i soudcům. V unií sledovaných případech přitom navíc došlo k pravomocnému odsouzení zhruba jen pětiny stíhaných zastupitelů.
„Zastupitelé a starostové vykonávají rovněž politické funkce a jsou zapojeni do politického boje. Jako takoví samozřejmě mají své politické odpůrce, kteří si často vyřizují své politické účty i cestou trestních oznámeních. Pokud spojíme tuto politickou kulturu s poptávkou po stíhání politických představitelů, je to živná půda pro kriminalizaci,“ uvedl tak Petr Franc, předseda Okresního soudu Praha-západ, na konferenci Starostové, primátoři a hejtmani mezi paragrafy, která proběhla jako poslední akce letošního ročníku Pražského právnického podzimu. „Státní zástupce je potom vystaven poměrně silnému tlaku. V tom smyslu, že v přípravném řízení pak neplatí zásada v pochybnostech ve prospěch obviněného, ale spíše zásada opačná. Pro jistotu věc nechává projít soudem, aby mu snad nikdo nevyčetl, že řízení zastavil sám. To je prostě realita dnešního trestního řízení,“ dodal Franc, který dříve soudil například případ takzvaného Berdychova gangu.
Problém je podle něj patrný nejen u okresních soudů, ale rovněž u dalších článků justiční soustavy, včetně Nejvyššího soudu. Státní zástupci se ale často brání tím, že jim podle současného trestního řádu ani nic jiného nezbývá. Musejí totiž stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozvědí. „Vžila se taková teze, prožeňme tu věc soudem a pak se uvidí,“ řekl však na konferenci také bývalý předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček, který aktuálně působí u pražské vrchního soudu.
Kompro, a ještě zdarma
Navíc podle něj není v současnosti dodržován jeden ze základních principů trestního práva, ultima ratio. Ten spočívá v tomto konstatování trestního zákoníku: „Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu.“
Naopak je ale zcela patrná kriminalizace, a to jak podnikatelského, tak právě i v politického prostředí, uvedl dále Sváček. „Než podat civilní nebo obchodní žalobu je lepší, levnější a rychlejší podat trestní oznámení. Stát tak prostřednictvím orgánů činných v trestním řízení shromáždí a provede dostupné důkazy. Poté věc odloží, ale oznamovatel má k dispozici zdarma kvalitní podklady pro budoucí civilní řízení,“ popsal Sváček. „Od státu to má připravené na stříbrném podnose. Aco víc, kompromituje svého obchodního nebo politického partnera,“ dodal.
V předsoudním stadiu řízení navíc podle něj téměř nejsou využívány takzvané odklony, tedy podmíněné zastavení trestního stíhání nebo narovnání. Přivítal by tak zvýšení odpovědnosti státního zástupce za výsledek sporu. „Mohl bych rovněž zmínit roli obhájců, kteří jsou v těchto věcech ustanovováni ex offo. Obhájce ex offo je velmi motivován tím, aby věc prošla pokud možno všemi soudními instancemi, protože od toho se odvíjí také jeho platba, a nikoliv tím, aby věc skončila ještě v přípravném řízení,“ poukázal na další problém Sváček.
***
Státní zástupce věc nechá raději projít soudem. Aby mu někdo nevyčetl, že řízení zastavil sám. soudce Petr Franc
Než obchodní žalobu – to je rychlejší a levnější podat trestní oznámení. Stát pak oznamovateli naservíruje kompro. soudce Jan Sváček
