Zemanův soud
3.12.2015, Lidové noviny, str. 8, Jan Januš
Prezident zkompletoval svůj konstituční tribunál
Jedno musíme prezidentu Zemanovi nechat. V obsazování Ústavního soudu je mimořádně úspěšný. Respektive byl, Senát včera potvrdil brněnského profesora Josefa Fialu coby patnáctého a posledního Zemanova soudce. Patrně v polovině prosince, po skončení mandátu Vladimíra Kůrky, tak prezident obsadí instituci kompletně svými nominanty.
Při celkem 18 návrzích Zeman neuspěl jen se třemi kandidáty. Jde vlastně o historický úspěch, dosažený jednak díky přátelsky naladěnému Senátu, jednak díky dobrým radám vrcholných představitelů justice, koho že by to vlastně měl vybrat. Prezident tak prakticky nikdy nesáhl vedle. A pokud by se nesnažil o opakování mandátu bývalých ústavních soudců Miloslava Výborného a Jiřího Nykodýma, které Senát svým negativním verdiktem spíše potrestal za jejich předchozí rozhodování, možná by dokonce neuspěl jen s návrhem jediným. Bývalého předsedu Městského soudu v Praze Jana Sváčka totiž Senát odmítl už jako nominanta Václava Klause.
Nyní se tak naplno rozeběhne fungování takzvané třetí dekády Ústavního soudu. Fialovým nástupem se sice podle některých hlasů posílí v Joštově ulici „ultralevicové křídlo“, celkově ale nové plénum vypadá jako správné právnické nebe, dobře namixované zástupci různých právnických profesí i odlišných specializací. Vždyť mezi patnácti členy soudu je hned pět univerzitních profesorů, jeden ze soudců je docentem, u soudu zasedají například také dva bývalí prezidenti Soudcovské unie či někdejší místopředseda České advokátní komory, který se měl stát jejím příštím šéfem. Škoda jen, že tam jsou pouze dvě ženy. Každopádně ale jde o nebývale živnou půdu pro kvalitní a nadčasová rozhodnutí. Právě ta budou potřeba.
Jak řekl profesor Fiala včera senátorům, jeho životním krédem je rčení „Kdo jasně myslí, jasně mluví“. Hodí se, že s touto větou by patrně souhlasila i většina ústavních soudců, kdyby se jich tedy někdo zeptal. Možná více než kdykoli dříve totiž bude nutné, aby – s trochou naivity – občané svým soudcům rozuměli. Do Brna totiž už brzy přijdou tisíce věcí spojenýchs migrací, udělováním azylu a také se současnou bezpečnostní situací. A kdo jiný než Ústavní soud by měl při této příležitosti znovu poměřit základní hodnoty státu. Pokud tak učiní srozumitelným a jasně uchopitelným způsobem, zaslouží si za to už dopředu náš dík.