Evidence tržeb versus právo
16.11.2015, Lidové noviny, str. 15, Jan Januš
Proti elektronické evidenci tržeb se vymezují i advokáti. Vadí jim přemíra kontroly. Také se obávají, že zavedení evidence ohrozí jejich povinnost mlčenlivosti a advokátní tajemství.
Česká advokátní komora se tak proti zákonu, který by měl evidenci zavést, silně ohradila.
Celý systém elektronické evidence tržeb je podle České advokátní komory zneužitelný. Může prý tak ohrozit i některé základní atributy poskytování právní pomoci. O jednotlivých klientech advokátů by se toho totiž stát mohl dozvědět až příliš mnoho, a vlastně tak prolomit i zákonem střežené advokátní tajemství. „Domnívám se, že tak vysoká potřeba shromažďování dat ze strany státu může vést k dotčení povinnosti mlčenlivosti advokátů. Prostřednictvím zpracování dat – nikoliv pouze jejich shromažďování – si totiž může finanční nebo i jiný úřad udělat poměrně podrobnou představu o tom, od koho přijímám peníze, respektive koho zastupuji,“ varovala advokátka Petra Vráblíková u kulatého stolu Právní aspekty elektronické evidence tržeb, jedné z akcí letošního ročníku projektu Pražský právnický podzim. Vráblíková působí v odboru vnější a vnitřní legislativy České advokátní komory.
Pokud pak advokát peníze znovu někam předá – například uhradí znalecký posudek – půjde si podle ní udělat jasnou představu o tom, čeho se celá transakce vlastně týká. Správce daně přitom bude nově získávat další údaje také díky takzvanému kontrolnímu hlášení DPH a právě množství sesbíraných údajů může být ohrožující. Podle Vráblíkové správce daně navíc už během zdaňovacího období tak velké množství dat nepotřebuje. Proti kritice ze strany advokátů se však ohradila náměstkyně ministra financí Simona Hornochová. Tato kritika je podle ní málo konkrétní a už i někteří advokáti tyto obavy považují – alespoň podle jejích slov – za paranoidní. „Nedokážu si představit, jakým způsobem by zaevidování toho, kdy a kolik jste zaúčtovali tržbu, mohlo porušit advokátní mlčenlivost,“ uvedla Hornochová s tím, že nechápe, podle čeho by šlo poznat, o jakého klienta či o jakou jeho konkrétní kauzu jde. „Zákon nic takového nevyžaduje,“ oponovala Hornochová. K ohrožení povinné mlčenlivosti advokáta pak nedojde ani podle Martina Janečka, generálního ředitele Generálního finančního ředitelství: „Určitě existují postupy, jak ji neohrozit.“ Například u rozvozu pizzy může podle jeho slov proběhnout takzvaná fiskalizace ještě před tím, než podnikatel obdrží peníze. Poslíček tak přinese s pizzou už i účtenku, která byla vytištěna o hodinu dříve. I v případě advokátů tak mohou být účty vydány s předstihem a jejich možné „zosobnění“ zanikne v množství dalších klientů. „Nikdo z toho nic nepozná, všechny tyto věci se dají řešit,“ tvrdí Janeček.
Přijdou žaloby?
Zákon o elektronické evidenci tržeb je však právně problematický i v dalších ohledech. Například poslanec Martin Plíšek (TOP 09) připomněl, že už Legislativní rada vlády požadovala, aby zákon obsahoval co možná nejméně výjimek. Elektronická evidence má však na různé skupiny podnikatelů dopadnout postupně, nejprve se podle všeho bude týkat restaurací a ubytovacích zařízení. Zákon tak podle Plíška porušuje dva základní principy: „Jedním je rovné zacházení s podnikatelskými subjekty, druhým pak ústavněprávní princip, který stanoví, že povinnosti mohou být uloženy pouze zákonem.“
Řada výjimek by přitom měla existovat nastálo a náběh zákona bude díky nařízení vlády postupný, může tak jít o problém. „Žaloba subjektů, které jsou poprvé začleněny do toho systému, musí být úspěšná nejen u našich instancí, ale i u Soudního dvora EU,“ odhaduje Plíšek. „V tom směru, jak se u nás nerovně zachází s podnikateli. Skutečně se to může jevit tak, že šedá ekonomika v oblasti stravovacích a ubytovacích služeb je vyšší nežumaloobchodu a velkoobchodu, než u řemeslníků a ne už u drobných podnikatelů. Asi všichni sami tušíme, že tomu tak není,“ dodává.
Oponoval mu však docent Radim Boháč, který působí na ministerstvu financí a také na pražské právnické fakultě: „Rovnost není absolutní.“ Výjimky tak podle něj v zákoně být mohou. Pokud jsou tedy odůvodněné, proporcionální a také racionální. V pořádku by měla být například výjimka u automatu na ulici, který by se z technických důvodů neevidoval. Podle Boháče je rovněž v pořádku, že povinnost stanoví zákon, ale výjimky až nařízení vlády. Shromáždil prý tři strany takto nastavených předpisů, které už v právním řádu existují. Jde pak podle něj o vlastní znění konkrétního nařízení, to totiž nemůže například stanovit, že evidováni budou jen muži, a ženy ne. „V devizovém zákoně jsme měli institut devizových povolení,“ připomněl také Boháč. Asi dvacet let tak podle něj bylo v zákoně napsáno, že se vyžadují devizová povolení. Poté následovala věta, že vláda stanoví nařízením, kdy se povolení nevyžadují.
Bez zákona to nepůjde?
Nově sbírat takto velké množství dat je podle Simony Hornochové každopádně nutné. V současnosti totiž nejsou k dispozici a bez nich a jejich následné analýzy není možné efektivně bojovat s daňovými úniky. Jak připomněla profesorka Hana Marková, která působí v Legislativní radě vlády a na pražské právnické fakultě, řada daňových poplatníků nepatří mezi plátce DPH, a proto není možné evidenci tržeb a kontrolní hlášení DPH spojovat. Zákon o elektronické evidenci tržeb je podle ní potřebný a měl by napravit současnou situaci. Marková ale zároveň připomněla, že návrh zákona byl na Legislativní radě vlády projednáván v jiné verzi, než o které bude rozhodovat sněmovna, a nikdo tak v současnosti neví, co z něj vlastně vyjde.
Podle advokátů je problematické také to, že zákon nedefinuje, jakým způsobem má před zneužitím ministerstvo chránit sesbíraná data. Nic takového ale podle Hornochové ani zákon obsahovat nemůže: „Všichni pracovníci finančních úřadů jsou zavázáni povinnou mlčenlivostí pod poměrně slušnou sankcí, která není limitována podle zákoníku práce. A data z finančních úřadů prostě neunikají.“
***
Pokud budou provozovatelé restaurací žalovat ČR za nerovný přístup k podnikatelům, mohou mít slušné šance na úspěch
