Za nenávist hrozí i kriminál
19.10.201, Lidové noviny, str. 15, Jan Januš
Advokát Jan Vidrna vysvětluje trestněprávní souvislosti protiimigračních statusů na sociálních sítích
* LN Stále častěji jsme svědky různých projevů nenávisti spojené se současnou uprchlickou krizí. Jak na tyto situace reaguje trestní právo?
V českém právním řádu existují dva rasově motivované trestné činy. Naše právo ale přitom chrání rovnost všech lidí, bez rozdílu jejich národnosti, jazyka, etnické skupiny, rasy, politického přesvědčení i náboženství. Platí tedy, že stejně tak jako mohou rasově motivované trestné činy páchat Češi vůči například muslimům, mohou je opačně páchat i tito muslimové vůči Čechům. Podle mých informací se ale zatím nikomu nic nestalo. Když ovšem dokonce i různí renomovaní komentátoři a politologové vyslovují úvahy o tom, že klidné časy v Evropě už skončily, může nervozita občanů a pocit ohrožení jejich základních životních jistot samozřejmě vyvolávat nejrůznější vnější projevy, které mohou mít přesah až právě do trestního práva.
* LN O jaké trestné činy konkrétně jde?
Jednak jde o trestný čin „hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob“, jednak o trestný čin „podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod“. Obsahové náplně těchto dvou trestných činů v podstatě vyplývají už z jejich názvů. Tyto trestné činy jsou pak přísněji trestány, především tehdy, pokud jsou spáchány prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků nebo počítačových sítí.
* LN Jak často k takovýmto útokům dosud docházelo?
Soudě podle ročenky kriminality, kterou pravidelně zveřejňuje ministerstvo spravedlnosti, dosud nebyly tyto trestné činy stíhány příliš často. V současnosti jsou dostupná nejnovější data z let 2011 až 2013, přičemž každý rok jde maximálně o desítky těchto trestných činů. Dá se přitom předpokládat, že tyto útoky v minulosti směřovaly především proti našim romským spoluobčanům. Je ale bohužel možné, že se tato dosud vcelku přehledná a příslušnými orgány dobře zvládaná situace časem může zhoršit.
* LN To znamená, že bude k těmto trestným činům docházet častěji?
Je to pravděpodobné. Může přitom ještě navíc docházet třeba i ke střetům mezi příznivci a odpůrci uprchlíků. Pokud vím, už nyní jsou například napadány některé charitativní organizace, které chtějí uprchlíkům pomáhat. Jsou označovány za zrádce. A to v situaci, kdy se nás celý ten problém zatím skutečně týká jen okrajově. Pro uprchlíky z drtivé většiny nejsme cílovou zemí a i ti lidé, kteří jsou teď za ostnatými dráty v detenčních zařízeních, tu už brzo nebudou. Pokud ovšem dojde k další eskalaci uprchlické krize – například kvůli nedostatku vody v severní Africe a na Blízkém východě, o čemž se už otevřeně hovoří – musíme opravdu počítat s tím, že bude docházet k takovýmto trestným činům stále častěji.
* LN Jsou tyto trestné činy nastaveny optimálně? Není namístě jejich zpřísnění?
Určitě ne. V našem trestním právu máme tendenci řešit některé věci až příliš kazuisticky. Vminulosti šlo například o ustavení samostatného trestného činu pro přetáčení tachometru, ale přitom jde o normální podvod. Není to tedy třeba přehánět, protože existující právní nástroje jsou dostatečné. Hodně ale bude záležet na konkrétním postupu orgánů činných v trestním řízení v jednotlivých případech.
* LN Riskuje trestní postih například i člověk, který napíše na Facebook určitý rasistický či nenávistný status?
Záleží samozřejmě na intenzitě tohoto jednání. Pokud někdo napíše například „zabíjejte uprchlíky“, orgány činné v trestnímřízení už by na to patrně měly reagovat. Samozřejmě je otázka, zda dokážou takovéhoto pachatele vůbec najít. Jde však o krajní příklad a existuje celá řada „mezistupňů“. Bylo by však asi dobré, aby policie a státní zastupitelství uvažovaly do budoucnosti v tomto ohledu o určité metodice a o sjednocení svých postupů. Aby pak teprve následně nedocházelo k dohadům o tom, jaký postup byl anebo je správný a jaký není.
* LN Když takovýto status na Facebooku uvidím, musím to někam oznámit?
Tyto trestné činy nejsou svou povahou tak závažné, aby podléhaly oznamovací povinnosti, a proto není trestné ani jejich nepřekažení. Takováto povinnost tedy neexistuje. Trestní oznámení ale samozřejmě může podat každý.
* LN Je už nyní namístě, aby policie přistupovala k takovýmto jednáním spíše přísněji a zahajovala trestní stíhání? S tím, že by případně bylo následně na státním zastupitelstvím a na soudech, aby rozhodovaly, že o trestné činy nejde?
Trestní řád ukládá orgánům činným v trestním řízení, aby komplexně zohledňovaly všechny okolnosti, za kterých byl trestný čin spáchán. Do jisté míry je tak třeba chápat také jistou eskalaci subjektivních obav našich občanů z budoucnosti, které možná mohou být dokonce i namístě. Odpovědnost každého by se tak měla v těchto případech vážit na lékárnických vahách, jsou to totiž opravdu velmi citlivé otázky. Koneckonců, obdobná konfliktní situace vznikla v minulosti vTeplicích, ne sice přímo s uprchlíky, ales muslimskými lázeňskými hosty. V součinnosti ambasád zúčastněných států, náboženských komunit, orgánů státní moci a radnice se ale nakonec přece jen podařilo nastolit určitý status quo. Naši občané a muslimové tam už jsou, doufejme, schopni spolu existovat, aniž by dál docházelo k nějakým zbytečným excesům.
* LN Na začátku července proběhla demonstrace se šibenicemi. Je policie dostatečně metodicky připravená na takovéto situace? Vědí policisté, co mají dělat?
Pokud se dobře pamatuji, tak tehdejší názory na správné řešení této situace byly dosti chaotické. Policie tehdy proti tomu na místě ani nezasáhla. Osobně mám pocit, že policie tak trochu tápala, jak má postupovat, a jak tedy vlastně má celé to jednání kvalifikovat. Měly by se tak opravdu nastavit určité mantinely. Stačí totiž, aby například v nějakém uprchlickém zařízení vypukl určitý konflikt, a taková věc se nám může znovu někde vynořit v podobné veřejné formě.
* LN Podobně různorodé jsou také názory na zadržování uprchlíků v detenčních zařízeních. Co o tom soudíte?
Bohužel dokonce i různé názory našich ministrů na zadržování lidí v detenčních zařízeních jsou podobným příkladem chaosu. Běžný občan pak logicky nemá šanci vytvořit si nějaký objektivní názor. Víme jen, že například existuje poměrně nedávné rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem, podle kterého policie nesmí zavírat běžence do uprchlických táborů kvůli možnému útěku. Dublinské nařízení totiž vyžaduje, aby stát sám definoval právě pojem takzvaného nebezpečí útěku, což se u nás ještě nestalo. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán kritizoval současné postupy ministerstva vnitra, které sice kritiku odmítá, ale pokud vím, i přesto připravuje novelu zákona o pobytu cizinců na území ČR.
