Česká vláda chce Evropský patentový soud i přes likvidační výši poplatků
9.10.2015, ceska-justice.cz, Dušan Šrámek
České firmy, podnikatelé i jednotlivci mají smůlu. Přestože poplatky za patentové řízení u předpokládaného evropského patentového soudu jsou pro ně vysloveně likvidační, česká vláda, která by měla hájit jejich zájmy, s tím nic nenadělá. Jak vyplývá z odpovědi ministra spravedlnosti Roberta Pelikána na stanovisko ČAK, která navrhovanou výši poplatků kritizovala, „tón udávají velké západní státy“. […]
České firmy, podnikatelé i jednotlivci mají smůlu. Přestože poplatky za patentové řízení u předpokládaného evropského patentového soudu jsou pro ně vysloveně likvidační, česká vláda, která by měla hájit jejich zájmy, s tím nic nenadělá. Jak vyplývá z odpovědi ministra spravedlnosti Roberta Pelikána na stanovisko ČAK, která navrhovanou výši poplatků kritizovala, „tón udávají velké západní státy“.
Projekt Jednotného patentového soudu je součástí tzv. „patentového balíčku“, jehož primární složkou je evropský patent s jednotným účinkem. Nařízení o jednotném patentu účastí členského státu na jednotném soudnictví fakticky podmiňuje účast na jednotném patentu, protože jednotný patent bude mít účinek jen v těch členských státech, v nichž ke dni jeho registrace bude fungovat UPC. Vytvoření jednotného patentového soudnictví je nutným předpokladem pro fungování jednotných patentů. Mělo by také dopomoci lepší soudní ochraně práv z evropského patentu, uvádí ministr ve své odpovědi.
Zájmy velkých západních států
Jak dále konstatuje, zkušenosti s dosavadním fungováním soudní ochrany ve vztahu k evropským patentům ukazují na řadu problémů. Stávající systém zejména umožňuje a v některých případech dokonce vyžaduje vedení paralelních soudních sporů v řadě členských států.
„Bohužel, v tomto směru je zřejmě nutné smířit se s tím, že kurs budou udávat západoevropské státy s největším množstvím patentů a patentových sporů, kde jsou relace odlišné. - Robert Pelikán, ministr spravedlnosti
Existují přitom významné rozdíly mezi jednotlivými vnitrostátními soudními systémy a způsoby, jakými soudy řeší patentové spory; vícenásobný spor v různých státech tak může vést k různým výsledkům. Stávající systém je tak pro zúčastněné strany složitý, nákladný a problematický z hlediska právní jistoty. „Ministerstvo spravedlnosti ustavení Jednotného patentového soudu podporuje. Jsme si přitom vědomi některých kritických hlasů, které zaznívají, zvláště pokud jde soudní poplatky. Je skutečností, že navrhovaná výše poplatků výrazně překračuje tuzemský model.
Bohužel, v tomto směru je zřejmě nutné smířit se s tím, že kurs budou udávat západoevropské státy s největším množstvím patentů a patentových sporů, kde jsou relace odlišné,“ píše dále Pelikán. Problém výše soudních poplatků pro tuzemské subjekty podle něj ostatně vyvstane i v jakémkoli jiném občanskoprávním sporu, podávají-li žalobu v těchto státech. „I s ohledem na Vámi přednesené výhrady se nicméně budeme této otázce znovu podrobněji věnovat. Pokud jde o otázku ratifikace Dohody ze strany České republiky, je nyní třeba, aby k věci zaujal jasné stanovisko hlavní gestor, kterým je Ministerstvo průmyslu a obchodu. V další fázi bude vše na uvážení našich zákonodárců,“ uzavírá ministr. Odmítl tak jednoznačně apel českých advokátů, aby se Česká republika k Dohodě vůbec nepřipojovala.
Mimo soudní jurisdikci ČR
Zmíněná Dohoda je podle České advokátní komory přelomová v tom, že poprvé v historii státních útvarů na území dnešní České republiky zavádí povinný přesun plné jurisdikce pro určitý typ civilních řízení na nadnárodní orgán, zřízený touto mezinárodní smlouvou, který bude zasedat mimo území České republiky a který nebude podléhat právnímu řádu a ústavnímu pořádku České republiky. V praxi to znamená, že jakákoli soukromá osoba z ČR, ať již právnická či fyzická, která bude chtít žalovat v souvislosti s jednotným patentem účinným na území ČR, nebo která má být žalována pro tvrzené porušení tohoto patentu na území ČR, se bude muset povinně podrobit jurisdikci Jednotného patentového soudu. Nebude se moci dovolávat soudní ochrany před systémem českých soudů, zřízených a fungujících na základě Ústavy České republiky a Listiny základních práv a svobod.
Základní soudní poplatek před Jednotným patentovým soudem má být 11 tisíc euro. K tomuto základnímu poplatku pak bude připočten vlastní soudní poplatek v závislosti na hodnotě sporu ve výši od 11 tisíc euro do 231 tisíc euro.
„Tyto navrhované poplatky, zveřejněné přípravným výborem Jednotného patentového soudu 11. 5. 2015, jsou v českém právním a podnikatelském prostředí dosud zcela nevídané a pro většinu českých malých a středních podniků budou představovat závažnou překážku bránící v přístupu ke spravedlnosti v oblasti patentových sporů.“ - stanovisko ČAK
Pro srovnání – zahájení řízení v patentové věci v ČR s uplatněním zdržovacího nároku je zpoplatněno soudním poplatkem ve výši dva tisíce korun. Velmi znepokojující je podle ČAK též soudní poplatek za protižalobu na zneplatnění patentu, což je žaloba, kterou bude muset podat tvrzený porušovatel z České republiky, pokud bude zahraničním vlastníkem patentu zažalován pro tvrzené porušení patentu, ve výši dvacet tisíc euro.
Pro české poměry nevídaná je i výše náhrady nákladů právního zastoupení, jež je limitována částkou 3 miliony EUR. „Tyto navrhované poplatky, zveřejněné přípravným výborem Jednotného patentového soudu 11. 5. 2015, jsou v českém právním a podnikatelském prostředí dosud zcela nevídané a pro většinu českých malých a středních podniků budou představovat závažnou překážku bránící v přístupu ke spravedlnosti v oblasti patentových sporů,“ varuje ČAK. Jeden z návrhů sice počítá s možností částečného osvobození malých a středních podniků, neziskových organizací a univerzit od soudních poplatků, avšak až po přezkoumání podmínek Jednotným patentovým soudem. I v případě takového hypotetického osvobození, na něž není právní nárok, by tyto osoby musely zaplatit minimálně fixní poplatek jedenáct tisíc euro a nadále by pro ně platil fixní poplatek dvacet tisíc euro za protižaloby na neplatnost.
Poplatky kritizují i podnikatelské organizace.
Likvidační poplatky
Likvidační výši poplatků odsuzují i podnikatelské organizace. „Jednotný patentový soud nedávno předložil konzultaci, v níž je navržená výše soudních poplatků pro řízení před tímto soudem velmi vysoká. Takovýto návrh máme za neakceptovatelný a výši soudních poplatků předloženou v tomto návrhu považujeme za neadekvátní a neúměrně vysokou.
V důsledku vysokých soudních poplatků by totiž celá iniciativa spojená s Jednotným evropským patentem ztrácela smysl, neboť by pro většinu podnikatelů znamenala zamezení efektivního přístupu k vymáhání jejich patentových práv,“ konstatuje Hospodářská komora ČR.
„V případě, že systém ochrany a vymáhání patentových práv v Evropě bude zpoplatněn podle navrženého sazebníku, ztratí proces patentování pro naše podniky smysl úplně. Důsledek zavedení vysokých poplatků nebude dostupnější ochrana práv našich vynálezců, ale vytvoření prostoru pro hry" nadnárodních korporací, které jsou ekonomicky silnější,“ říká Jiří Janda z tiskového oddělení Svazu průmyslu a dopravy.
„Každopádně současný návrh a podmínky zřízení Jednotného evropského patentového soudu jsou pro české firmy nepřijatelné a finančně likvidační. Výše náhrady právního zastoupení, kterou by musel v případě sporu český podnik v zahraničí mít, je absurdně vysoká i pro velké firmy, kdy částka může dosáhnout až tří miliónů EUR“ konstatuje generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová. AMSP ČR proto zásadně odmítá chystaný dokument Přípravného výboru pro Jednotný patentový soud, který zpoplatňuje sazebník ochrany a vymáhání patentových práv v EU, neboť pravidla pro stanovení soudních poplatků a náhrad nákladů řízení jsou pro malé a střední firmy nepřijatelná, a navrhované sazby neúměrně vysoké.
Zda nakonec Jednotný evropský patentový soud vznikne, není zatím vůbec jasné, neboť jednotlivé státy se nejsou schopny dohodnout, a uvažuje se prozatím o čtyřech místech v EU, kde by sídlil. O České republice se přitom vůbec neuvažuje, neboť zde se prosadí sídla ve větších státech. Pro nás v souvislosti se zřízením soudu nastává i další problém. Nejsou totiž patentoví soudci. Respektive, ti, co o patentech něco vědí, neumějí anglicky. Ti, co umí anglicky a měli by zájem pro Jednotný patentový soud v zahraničí pracovat, nemají s patenty vůbec zkušenosti, protože jde o právníky zabývající se rozvody, komerčním právem a podobně.
