Nepřehlédněte!


BEZPLATNÉ PRÁVNÍ
PORADENSTVÍ
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Neziskovky zveřejnily migrační manifest, advokáti nabízejí pomoc

2.10.2015, ct24.cz, manakv

Česká veřejná sféra se aktivizuje v pomoci běžencům, kteří přicházejí do Evropské unie. Konsorcium osmnácti nevládních organizací zveřejnilo migrační manifest a varovalo před tím, že se Česko svým přístupem k běžencům „řítí“ směrem k Maďarsku a Rusku. Pomocnou ruku – a bezplatnou právní radu – začala migrantům část členů České advokátní komory.

Martin Rozumek
šéf Organizace na pomoc uprchlíkům

„V přístupu k migrantům jednoznačně patříme na východ. Řítíme se směrem k Maďarsku, ne-li k Rusku. Vnímání České republiky na západě začíná být problém. Když tam cestujeme, musíme obhajovat neobhajitelné. Západní společnost je k uprchlíkům vstřícná a ochotná pomáhat.“

Manifest shrnuje zásady, jimiž by se podle něj Česko mělo v přístupu k uprchlíkům i jiným cizincům řídit. Podle Evy Dohnalové z konsorcia nechce být „opozicí státní politiky“, ale má na problematiku přinést nový pohled. Organizace se inspirovaly v západních zemích či návrhy Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

Podle konsorcia čeští politici vnímají běžence jen jako bezpečnostní problém a situaci řeší hlavně ministerstvo vnitra, ostatní resorty jsou stranou. V diskusi zástupcům organizací chybí hlas ministerstva práce či demografů. Navrhovaná pravidla se týkají možnosti migrovat, solidarity a azylu, integrace, sociálních práv, vzdělávání, zaměstnávání i účasti na politice.

Co žádá migrační manifest?

Česká imigrační pravidla by se měla zjednodušit a zprůhlednit, systém je prý nepřehledný.

Podle konsorcia je nezbytná revize dublinského nařízení, aby se ulevilo hraničním státům s největším náporem. Dosud dublinská úmluva počítá s tím, že běženec žádá o azyl v tom státě, kde vstoupil na území EU – a ten se postará o celou proceduru.

Utečenci by měli mít možnost dostat se do bezpečí legálně. Nesmí být trestáni za to, že utekli z vlasti bez dokumentů.

Integrace by měla začít už v době azylového řízení a svou integrační politiku by měly mít i kraje a obce. Týkat by se měla všech migrantů bez ohledu na jejich pobytové postavení, všichni by měli mít také přístup k sociálním službám.

Zlepšit by se mělo vzdělávání a dostupnost výuky češtiny. Na práci s migranty by se měli připravit i učitelé.

Cizinci by měli s plněním podmínek získávat i práva; po čase by měli mít možnost volit v komunálních volbách či vstoupit do politických stran.

ČR by se měla začít aktivněji podílet na řešení krizí ve světě.

Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR dlouhodobě kritizuje český přístup k uprchlíkům. Za nepřijatelné považuje třeba zajišťování zadržených v „polovězeňských“ zařízeních, kde musejí pobývat i děti.Kvóty prý mohou fungovat

Vladislav Günter
šéf Centra pro integraci cizinců

„Kulturní blízkost se zaměňuje za folklorní blízkost. Stačí, když člověk umí zazpívat Ach synku, synku, ví, jak se slaví u nás Vánoce, a chutná mu svíčková. V praxi mu to k ničemu nepomůže.“

Zástupci nevládních organizací jsou současně s tím přesvědčení, že kvóty na přerozdělení uprchlíků mohou fungovat. Ne všichni běženci totiž jdou do Německa či Švédska. Česko ale většinou neznají a nic o něm nevědí, takže do něj sami nezamíří. Kdyby se o situaci v zemi něco dozvěděli a pracovalo se s nimi, zůstali by.

Pokud podle šéfa Centra pro integraci cizinců Vladislava Güntera Česko sdílí prostor EU, nemůže se zbavovat odpovědnosti za pomoc a integraci migrantů. Desetimilionová země je připravena zvládnout větší vlnu lidí, míní. Dokázala to už v minulosti, když poskytla útočiště tisícům uprchlíků před boji v bývalé Jugoslávii. Advokátní komora vyzvala k pomoci

Do pomoci běžencům, ke které své členy vyzvala Česká advokátní komora (ČAK), se přihlásily téměř dvě desítky advokátů. Zdarma nabídnou právní pomoc lidem v zabezpečovacích zařízeních.

„Česká advokátní komora získala spoustu podnětů z médií, od advokátů i od ministerstva spravedlnosti. Na základě toho dospěla k názoru, že existují na území České republiky osoby, které akutně potřebují právní pomoc,“ uvedl pověřený zástupce ČAK Štěpán Holub.

„Nejčastěji jde o správní delikty, například nelegální překročení hranice. Můžou jim také pomoci podávat opravné prostředky proti rozhodnutí o vyhoštění ze země,“ vyjmenovává situace, v nichž by advokáti mohli migrantům poskytnout právní oporu. „Podle Listiny základních práv a svobod mají uprchlíci na právní pomoc nárok, bohužel si o ni ale neumějí říct.“Advokátka Krejčí: Lidé jsou zavíráni bez soudu

Do bezplatné pomoci lidem v zabezpečovacích zařízeních se dosud přihlásily téměř dvě desítky advokátů, mimo jiné Petra Krejčí. „Nesouhlasíme s tím, že jsou na území České republiky zavíraní lidé bez soudu,“ vysvětluje svou motivaci.

Obdobně hovoří i advokát Jan Procházka, který s migranty dlouhodobě pracuje a podílí se na realizaci projektu: „Rozhodnutí soudu z poslední doby potvrzují, že není na místě, aby byli v zařízení pro zajištění cizinců zajištěni.“

Komora advokátům proplatí, nebo alespoň přispěje na výdaje, které se s pomocí běžencům pojí, vedle toho pro advokáty připravuje i školení o vnitřním chodu detenčních zařízení.
 

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi