Za mřížemi, zmatení a bez informací. Běženci nechápou, proč je Češi vězní
3.10.2015, zpravy.iDNES.cz, iDNES.cz, Zdeňka Trachtová
Přes 800 uprchlíků včetně 160 dětí, je podle nejnovějších statistik drženo v českých detenčních zařízeních, která mají podobný režim jako věznice. Mnohým z nich nikdo neřekl, proč skončili za mřížemi ani jak dlouho tam budou. Často jediný kontakt se světem představuje hrstka právníků, kteří jim dobrovolně poskytují konzultace.
Do zařízení pro zajištění cizinců v Bělé - Jezové, Vyšních Lhotách a v Zastávce u Brna policie vozí uprchlíky většinou proto, že spáchali přestupek - projížděli přes území České republiky bez platného víza. Podle dobrovolníků a právníků, se kterými server iDNES.cz hovořil, zadržení často nemají ani základní informace o své situaci. Ty by jim přitom měla poskytnout již policie ve spolupráci s tlumočníky a zaměstnanci detenčních zařízení.
Podle advokáta Jana Procházky jsou zadržení lidé často zmatení. „Vůbec nerozumějí, z jakého důvodu tam jsou, jak dlouho tam budou, co se s nimi chystá policie udělat a do jaké země je třeba bude přemisťovat. Případně, jestli se proti tomu mohou nějak bránit,“ říká Procházka, který v Bělé dobrovolně tráví každou druhou sobotu.
U zajištění cizinců policií by měl být vždy přítomen tlumočník, podle právníků tomu však informovanost uprchlíků neodpovídá. „Přijdou za námi s papírem, který jim dala policie. Je to rozhodnutí o zajištění, které je ale psáno v českém jazyce. Netuší vůbec, o co jde,“ říká Tereza Bártová z Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU).
„Často se stává, že třeba lidem ze Somálska překládá tlumočník, který mluví arabsky, ale oni arabsky nerozumí. Když už třeba pochopí, že jsou zajištěni na třicet dní, nikdo jim neřekne, že se zajištění velmi pravděpodobně prodlouží,“ vysvětluje. Nerozumí pak, proč v detenci zůstávají dále i poté, co uplynulo třicet dní. Personál, který často neovládá angličtinu, jim to nepoví.
Jediný přestupek, za který se u nás zavírá do vězení
Právníci některým ze zadržených pomáhají sepisovat žaloby. „Soud rozhoduje, jestli zadržení bylo správné nebo ne. A podle toho, jak v těchto případech soudy rozhodují i podle našeho pohledu na věc bych řekl, že ti lidé by v řadě případů skutečně zajištěni být neměli,“ říká Procházka.
Smysl držení uprchlíků v detenčních zařízeních je nejasný. Podle dublinských azylových pravidel by se tito lidé měli vracet do země, v níž překročili hranice EU, často do Maďarska. V detenčním zařízení by pak měli pouze čekat na přesuny. K těm však již dlouho nedochází. Podle statistik ministerstva vnitra byl například v srpnu z 258 lidí, kteří měli být navráceni, fakticky vrácen pouze jeden migrant.
Většina z nich je po několika měsících propuštěna a pokračuje ve své cestě na západ, pouze lehčí o obnosy v peněžence, neboť za den v detenci zadržení platí 242 korun. Čtyřčlenná rodina pak za měsíc za mřížemi zaplatí téměř třicet tisíc.
Podle neziskových organizací je zavírání uprchlíků protiprávní. „Zajištění má sloužit právě k transferu lidí, pokud je jasně vidět, že transfer není proveditelný, tak důvod zajištění odpadá. Navíc, tím, že uprchlíci překročili české hranice, spáchali přestupek. Je to jediný přestupek, za který se u nás zavírá do vězení, tedy do detenčního střediska, kde jsou podmínky stejné. Proto podáváme žaloby a v poslední době je hodně z nich úspěšných,“ podotýká Bártová.
Dalším problémem je, že za mřížemi často končí děti, přestože na webu Správy uprchlických zařízení stojí, že zajištěny mohou být jen osoby ve věku nad patnáct let. V současnosti se v detenčních zařízeních nachází 109 dětí mladších patnácti let. Ministerstvo vnitra totiž použilo zajímavou kličku a děti nemají na rozdíl od rodičů status „zajištěných“, ale v táborech jsou pouze „ubytovány“. Žijí však za stejnými mřížemi a ve stejných podmínkách jako dospělí uprchlíci.
Na většinu uprchlíků právníci nemají kapacitu
Zadržení uprchlíci, ke kterým se dostanou dobrovolní právníci, mají štěstí. OPU poskytuje v Bělé Jezové právní konzultace každý týden, jednou za 14 dní pak zařízení navštěvují pracovníci Asociace pro právní otázky imigrace. Na většinu z osmi set zadržených tak nemají kapacitu. Přestože na bezplatnou právní pomoc mají ze zákona nárok, fakticky se jim nedostává.
Štěpán Holub, pověřený zástupce České advokátní komory (ČAK), zadržení uprchlíků porovnává s vazbou, do které jsou bráni lidé obvinění z trestného činu. „Obvinění, proti kterým se vede řízení, mají povinně ze zákona advokáta. Podmínky v uprchlických zařízeních se velmi podobají vazbě, ale právní pomoc tam žádným způsobem zajištěna není,“ kritizuje Holub.
Vedení ČAK proto v září vyzvalo advokáty , zejména advokáty z regionů, kde se nacházejí detenční zařízení, aby se v rámci aktivit pro bono zapojili do poskytování právních služeb imigrantům. Od minulého týdne podle Holuba nabídlo pomoc zdarma už dvacet advokátů.
