Týden v české justici: Rychetský chce jako nástupce Josefa Baxu
29.9.2015, ceska-justice.cz, Eva Paseková
Jak česká média referovala v uplynulém týdnu o dění v české justici? Ve spolupráci se společností HI-LIGHTS Česká-justice.cz přináší pravidelné týdenní shrnutí důležitých událostí. Zároveň jsme pro vás připravili i přehled očekávané agendy následujícího pracovního týdne.
Zatímco resort spravedlnosti ohlásil příchod Elvize, který by měl rozhýbat tuzemskou justici, ministr Pelikán stále řeší kontroverze kolem zákona o státním zastupitelství. A do toho se stíhá zabývat i více jak 40 let starými případy. Kromě zpráv zabývajících se činností resortu pak média přinesla i řadu zajímavých rozhovorů, které by neměly uniknout Vaší pozornosti.
Čtvrteční vydání MF DNES přineslo rozhovor s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským. Ten hned na úvod odmítl spekulace o tom, že by chtěl kandidovat na prezidenta. Podstatná část rozhovoru pak byla zaměřena na současnou situaci kolem migrační krize, kdy Rychetský vyjádřil své znepokojení nad nárůstem xenofobie a nenávisti v naší společnosti. Z dalších témat se v rozhovoru dostalo na nízké zastoupení žen u Ústavního soudu, kauzu kolem Lukáše Nečesaného či na možného budoucího šéfa ÚS. „Netajím, že za vhodného kandidáta považuji předsedu Nejvyššího správního soudu pana Josefa Baxu,“ řekl Rychetský závěrem interview.
Na současnou situaci kolem kontroverzního zákona o státním zastupitelství se ve středu zaměřil server echo24.cz. Nad jedním z klíčových zákonů stále nepanuje uvnitř koalice shoda, a to zvláště co se týká tzv. protikorupčního speciálu. Výraznými kritiky návrhu, který ministr spravedlnosti Robert Pelikán představil v březnu, zůstávají i nadále především představitelé ČSSD v čele s Marií Benešovou. A i když sám Pelikán avizoval, že se jednání blíží k závěru, server zapochyboval, že by měl zákon začít platit od 1. ledna roku 2017.
Zatímco budoucnost státního zastupitelství je nejasná, konkrétnější obrysy začíná dostávat novinka v podobě elektronického soudního spisu (ministerstvo tento projekt ve své tiskové zprávě označilo jako ELVIZ). Ministr Pelikán nešetřil po úterní schůzce s vedoucími státními zástupci optimismem a médiím oznámil, že zavedení dlouho diskutovaného opatření by mohlo přijít v průběhu příštího roku. Podrobnosti o schůzce a historickém vývoji kolem elektronického trestního řízení přinesly středeční Lidové noviny.
Aktuálním a hojně diskutovaným tématem i nadále zůstává migrační krize. A to nejen na politické, ale také na právní scéně. Česká advokátní komora vyzvala prostřednictvím tiskové zprávy advokáty, aby se v rámci aktivit PRO BONO zapojili do poskytování právních služeb imigrantům. Závěrem týdne pak informovala o zřízení speciální pracovní skupiny, která má za úkol koordinovat poskytování právní pomoci. Ve čtvrtek pak napříč médii včetně serveru Česká justice zazněla zpráva, že Nejvyšší správní soud kvůli zajišťování migrantů k Soudnímu dvoru EU využil institutu tzv. předběžné otázky.
Na středeční schůzi Senátu bylo odhlasováno, že Jaromír Jirsa se stane novým ústavním soudcem. Zatímco však v horní komoře Parlamentu získal místopředseda Městského soudu v Praze širokou podporu, podle informací serveru Česká justice z jeho volby není příliš nadšený předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Ohlédnutí do nedávné historie nabídl čtenářům pondělní MF DNES Luděk Navara. Ten se ve svém článku zabýval dvacet let starým sporem mezi Ústavním a Nejvyšším soudem, který v konečném důsledku vyjasnil roli a postavení Ústavního soudu na tuzemské justiční scéně. Konkrétně šlo o případ, v němž ÚS rozhodl o zrušení opakovaného trestu kvůli odmítnutí jít na vojnu. Soudci Nejvyššího soudu však tehdy verdikt ústavních soudců nerespektovali, nakonec museli zasáhnout tehdejší předsedkyně NS Eliška Wágnerová a ministr spravedlnosti Otakar Motejl.
Ještě hlouběji do historie se při své činnosti podíval současný ministr Robert Pelikán. Ten chce, aby Nejvyšší soud zrušil verdikt Vojenského soudu v Litoměřicích, který v roce 1973 odsoudil na 14 měsíců do vězení člena Svědků Jehovových. Kvůli své víře totiž odmítal cvičit se zbraní. „Svobodu svědomí je třeba chápat jako základní právo absolutní a v případech odepření vojenské služby jako právo určující,“ citoval deník přímo ze stížnosti.
Šéf právníků společnosti ČEPS Vratislav Košťál, který v současnosti pracuje na tvorbě vůbec prvního komentáře k energetickému zákonu, poskytl rozhovor pondělnímu vydání Lidových novin. A rozhodně se netýkal jen oblasti energetiky. V interview mj. varoval před častými změnami legislativy, především pak před laickými návrhy, „které zákony posouvají do oblastí, jež neodpovídají realitě.“ Dále Košťál apeloval na to, aby se neměnil nový občanský zákoník, jakkoliv k němu měl zpočátku výhrady.
Košťál nebyl jediným, kdo se pustil do kritiky značného množství novel a zákonů. Místopředseda Nejvyššího soudu Robert Fiala se v obsáhlém rozhovoru pro server ParlamentníListy.cz dokonce nechal slyšet, že zákony a novely „dnes velmi často nejsou tvořeny na základě společenské potřebnosti, ale jsou vytvářeny k politické sebeprezentaci jednotlivých politiků.“ Důsledkem je pak nestabilita celého právního řádu, jejíž příčinu vidí Fiala i ve čtyřletém volebním cyklu, který neposkytuje dostatek času pro dlouhodobé plány a vize.
Napříč médii zazněla ve středu informace, že soudce Tomáš Kubovec z pražského městského soudu odeslal předminulý pátek podnět k prošetření dvou soudních znalců, kteří se svými posudky zastávali odsouzeného lobbisty Romana Janouška. Podle Kubovce se mohli dopustit křivého svědectví. „Soudce Kubovec dal naději, že tentokrát by se na místní hluboce zažranou praxi mohl podívat i nezávislý vyšetřovatel,“ kvitoval jeho krok ve čtvrtečním Právu Josef Koukal.
