Půl žebráci, půl vyděrači
21.9.2015, Lidové noviny, str. 15, Tomáš Sokol
Pochvaloval si v rádiu jeden pán, jak je to dobře, že není výhodné vymáhat menší dluhy, neboť náklady jsou vyšší, než co se vysoudí. Prý tak právo vychovává. Zejména podnikatele ve spotřebitelských věcech k tomu, aby si dali větší pozor, komu půjčují. Míněno prodávají na úvěr.
Říkal to jeden z těch, co svou obživu nacházejí v tom, že se nikým nežádáni starají o záležitosti druhých, tvrdíce, že chrání slabší a brání nadměrnému vykořisťování. Peníze na to dostávají dílem od státu, jsouce oblečeni do hábitu neziskovky, dílem od soukromých sponzorů. Ti si tím zajišťují, aby o nich ty neziskovky nepsaly a nemluvily ošklivě. Jako o těch, co jim neplatí. Jsou to, tihle spolkové, půl žebráci, půl vyděrači. Upgradovaný Jura Jánošík.
Mně jde ale o tu ideu práva co vychovatele. Už jsem ji slyšel párkrát předtím a voní mi mládím stráveným v socialismu, kde komouši nic jiného nedělali, než nás zkoušeli vychovávat. Právem, pendrekama, prostě co bylo po ruce. A moc to nefungovalo. Pravda, byl jsem malý, když se věšelo a posílalo do pracovních lágrů, to byl jiný pořádek, to by se tomu půl žebrákovi, půl vyděrači asi moc líbilo. Ale právo má jen minimální výchovnou moc. Když lidem přikáže, aby se upoutávali v autě, dělají to obvykle jen kvůli pokutě. Apomalu jezdí jen tam, kde se bojí, že je chytnou. Pokud snad i z vlastní vůle, tak určitě ne kvůli zákonu.
Přesně tak to funguje i s těmi malými úvěry. Je naprostá pitomost si myslet, že prodavačka v krámě bude selektovat zákazníky na ty, co spotřebitelský úvěr zaplatí, a na ty, co ne. Ostatně o nějakémdělení na chudé a bohaté by nesměla ani ceknout. Jinak by ten podnik měl do týdne na krku neziskový spolek, co se zase živí dohledemnad zachováváním rovnosti. Případně chodí provokovat, aby se dokázalo, že se diskriminuje. Tak se prostě trochu zvedne cena a je to. Za ty, co neplatí, platí ti, co platí. A je vychováno.
