Případem se prolíná spor s žalobci
8.8.2015, Lidové noviny, str. 2, Martin Shabu
PRAHA Případ okolo Františka Savova je pozoruhodný i kvůli konfliktu mezi advokáty a žalobci.
Jádrem střetu je způsob obstarání elektronických dat od advokátů z Garris Legal (dnes Uni Legal). Obhájci stíhaných osob, které policisté viní z podvodů s DPH a z praní špinavých peněz, tvrdí, že se vyšetřovatelé dostali k citlivým elektronickým datům nezákonně. Zajistili je v místě určeném pro výkon advokacie, které zákony chrání s ohledem na advokátní mlčenlivost.
Pokud policisté chtějí v rámci prohlídek zajistit důkazy u advokátů, musí při zásahu asistovat zástupce České advokátní komory (ČAK). Pokud odmítne detektivům některé materiály vydat, rozhoduje o případném vydání důkazů soudce, který prohlídku povolil.
Dva soudní verdikty
Už loni v létě kvůli dokumentům od advokátůzGarris Legal rozhodoval Městský soud v Praze. Soudce Stanislav Králík tehdy dal za pravdu žalobcům a umožnil nahlížet i do informací, které se skrývaly na virtuálních úložištích dat, a to i bez účasti reprezentanta ČAK.
Kvůli vyjasnění právní situace se následně Nejvyšší státní zastupitelství v Brně obrátilo na Nejvyšší soud. A ten před měsícem, jak informoval web Echo24.cz, vydal stanovisko trestního kolegia, v němž specifikuje, za jakých okolností mohou detektivové a žalobci získávat důkazy a informace od advokátů.
Nejvyšší soud se nezabýval jen elektronickými úložišti. „Stanovisko se týkalo i sporů, co je místem výkonu advokacie. Například když má advokát spis v autě, na chalupě či v hotelovém pokoji a měla by se tam uskutečnit prohlídka. Tedy zda musí být v režimu prohlídky na pracovišti, kde je advokacie reálně vykonávaná, u níž musí být zástupce ČAK přítomen. Anebo – jak někdy říkala policie– že u tohoto typu zástupce ČAK být nemusí. Nejvyšší soud konstatoval, že všechna tato místa je nutné považovat za místa výkonu advokacie,“ řekl LN advokát Tomáš Sokol, který je prezidentem sdružení Unie obhájců. Upozornil však, že poměrně rozsáhlé stanovisko ještě nebylo oficiálně publikováno. Advokát Sokol dodal, že lze očekávat spor o to, zda se zmíněné stanovisko bude vztahovat jen na budoucí kauzy, anebo ho bude možné využít také na již rozběhnuté případy, včetně kauzy Savov.
Nekryjí trestnou činnost?
Žalobci, kteří jsou přesvědčeni, že zločinci čím dál častěji využívají služeb advokátů k „přikrytí“ trestné činnosti, vyjasnění vítají. Jsou však přesvědčeni, že stanovisko Nejvyššího soudu, které slouží ke sjednocování postupů soudů, nestačí. Podle Nejvyššího státního zastupitelství bude nutné změnit zákony. Trestní řád nespecifikuje, kde mohou advokáti svou činnost vykonávat, ani neurčuje typy úložišť, na kterých mohou uchovávat listiny.
Důvěryhodný zdroj LN z justice obeznámený s detaily případu je přesvědčen, že stanovisko Nejvyššího soudu stíhání neovlivní. „I když nyní Nejvyšší soud řekl, že cloudy (virtuální úložiště, pozn. red.) jsou prostorem k výkonu advokacie, tak se neruší dřívější výrok Ústavního soudu. Řekl, že pokud se jedná o páchání trestné činnosti ze strany advokátů nebo součinnost s pachatelem, tak to je trestná činnost, nikoli advokacie. Na to se nevztahuje ochrana dle zákona o advokacii.“
