Vyslechnout si ortel může být výchovné
3.8.2015, Lidové noviny, str. 2
Soudce Havlín ani exhejtman Rath se čtení rozsudku neúčastnili. Mělo by to být povinné, myslí si část justičních špiček a chystá změnu
PRAHA Měl by se obžalovaný dostavit k soudu, aby si osobně vyslechl verdikt soudu? Ani na takto zdánlivě jednoduchou otázku není mezi právníky jednotný názor. Zatímco šéfka Vrchního státního zastupitelství v Praze Lenka Bradáčová s nelibostí nese, když lavice obžalovaných při vynášení ortelu zeje prázdnotou, kupříkladu předseda Okresního soudu Prahazápad Petr Franc nevidí potřebu, aby se v tomto ohledu trestní řád měnil. Jenže právě to Bradáčová požaduje. Chce ho upravit tak, aby v budoucnu obžalovaní museli být konfrontováni s výrokem soudu přímo v jednací síni.
Pravidla trestního řízení dnes umožňují, aby se obžalovaní z jednání omluvili a čtení rozsudku proběhlo v jejich nepřítomnosti. Naposledy na zavedenou soudní praxi narazila Bradáčová v korupčním případě Ondřeje Havlína. Při čtení rozsudku, v němž soudce Petr Sedlařík minulý čtvrtek uložil Havlínovi trest 6,5 roku vězení nepodmíněně, byli v kladenské soudní síni přítomni pouze dva ze sedmi obžalovaných. Před časem se z finále soudního líčení omluvil exhejtman David Rath.
„Při prvním a posledním jednání nalézacího soudu, tedy při čtení obžaloby a později rozsudku, by měl být obžalovaný přítomen,“ řekla LN o přestávce líčení s Havlínem státní zástupkyně Bradáčová. „Mám za to, že rozsudek a jeho odůvodnění je nejen projevem zásady veřejnosti, kdy veřejnost kontroluje výkon moci soudní, ale soudní řízení má působit i preventivně. A to jak vůči celé společnosti, tak i vůči samotnému obžalovanému,“ dodala s tím, že bezprostřední apel soudce na obžalovaného považuje za zcela zásadní moment líčení.
Ztracený respekt
Její slova podpořili hned tři bývalí ministři spravedlnosti. „Trestní řízení má mít i nějaký výchovný účinek. A to jednak na veřejnost, ale i na obžalovaného. Obrátil bych to, aby u verdiktu obžalovaný být musel, ledaže by byl omluven ze zvlášť závažných důvodů,“ řekl LN Karel Čermák, ministr spravedlnosti z let 2003 až 2004 a bývalý dvojnásobný prezident České advokátní komory. Podle něj semá soudní líčení odehrávat ve slavnostním duchu.
Připojil inspiraci z Velké Británie. „Soudci tam nosí paruky a taláry. V širokém publiku tyto formality přece jenom vzbuzují určitou úctu. U nás je úcta k soudu na velmi nízké úrovni. A k jejímu zajištění pomůže, pokud se obžalovaní,obtěžují‘ jít si alespoň vyslechnout, co soud řekne a jak to odůvodní,“ poznamenal Čermák, který v roce 2005 získal prestižní ocenění Právník roku. Dodal ještě, že se na špatném kreditu soudů podepsalo jednání samotných soudců.
Za pravdu mu dává i exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil: „Jsem pro takový model, kdy zákon předpokládá přítomnost obžalovaného, ale umožňoval by zároveň i jeho omluvu. Bylo by na soudu, zda ji přijme či ne.“
Výchovný prvek vyzdvihla bývalá šéfka české justice Helena Válková, která si myslí, že by tento institut měl být součástí trestního řádu. „Samozřejmě že by měl být obžalovaný z výchovného hlediska i s ohledem na generálně preventivní význam odsuzujícího rozsudku přítomen. Proto mám shodný názor jako Lenka Bradáčová,“ napsala LN Válková.
V obecné rovině podporuje myšlenku i prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. „Nejsem trestní soudkyně. Souhlasím, že by to mělo výchovný účinek, ale pravděpodobně by bylo nutné připustit výjimky pro některé případy, aby nedocházelo k protahování řízení,“ uvedla Zemanová. Nic by na současném modelu neměnil docent pražských práv a advokát Tomáš Gřivna. Podle něj je úprava, která ponechává rozhodnutí v rukou soudu, adekvátní. „Primárně jde o rozhodnutí soudce. Pokud soudce řekne, že v nepřítomnosti obžalovaného se číst rozsudek nebude, tak se číst nebude. Pokud obžalovaný požádá, aby se verdikt vynesl v jeho nepřítomnosti, tak je na předsedovi senátu, jestli mu vyhoví anebo ne,“ vysvětlil Gřivna, jenž působil jako místopředseda pracovní komise pro změnu trestního řádu při ministerstvu spravedlnosti.
Pro umožnění nepřítomnosti podle něj hovoří ještě jeden argument: „Vypadalo by to jako nějaká šikana obžalovaného, a to zvláště za situace, v níž by se jednání odročovala jen za účelem vyhlášení rozsudku.“
Ani jeho stavovský kolega a uznávaný trestní právník Tomáš Sokol si nemyslí, že by bylo nutné měnit v tomto ohledu trestní řád. Podle něj je mnohem důležitější odstranit zbytečné duplicity, které brzdí trestní proces.
Profesor trestního práva Jiří Jelínek upozornil, že výchovného účinku lze čtením verdiktu dosáhnout pouze za předpokladu, že soudce představí pečlivé odůvodnění. „Když se dostavíte a soudkyně Králová vám řekne, že vám neřekne žádné odůvodnění, protože je všechno tajné, tak to pak význam nemá,“ uvedl Jelínek v narážce na červnový verdikt soudkyně Heleny Králové z Obvodního soudu pro Prahu 1, která uznala bývalou šéfku kabinetu premiéra Petra Nečase a tři vojenské zpravodajce nevinnými v kauze Nagygate.
Pelikán už chystá změnu
Asi největší míru skepse ke čtení rozsudků, které by mohly mít přínos pro společnost i odsouzené, projevil Petr Franc, předseda Okresního soudu Praha-západ. Čerpá přitom ze své bohaté prvoinstanční praxe, v rámci které se setkal s velkým množstvím delikventů. Zřejmě nejznámější proces, jenž měl na starosti, se týkal Berdychova gangu, v němž vystupovalo 36 obžalovaných a 200 svědků. „Obhajoba obžalovaného v hlavním líčení je jeho právem, nikoli povinností. Jestli se s námi nechce bavit, tak ať se s námi nebaví. Jsem zcela skeptický k preventivním účinkům. Nedělám si iluze, že by je moje odůvodnění nějak prudce vychovalo. To je z říše snů,“ rozesmál se v rozhovoru s LN předseda Franc.
Myšlenku změnit trestní řád kvůli chybějícím obžalovaným při vynášení verdiktu hodlá prosazovat ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Uvedl to o víkendu pro web Aktuálně.cz. Mělo by se tak stát v rámci série úprav, které chce Pelikán vtělit do nového trestního řádu, který představí na konci roku.
Foto popis| S fonendoskopem na krku byl David Rath k vidění ve chvíli, kdy soudce oznamoval, že je vinen korupcí. Dal jsem přednost pacientům, říkal.
Foto autor| FOTO MAFRA – DAN MATERNA
