Počet odposlechů se zdvojnásobil
20.7.2015, Lidové noviny, Jan Januš
Advokáti si stěžují, že policie při vyšetřování nadužívá „napíchnutí“ telefonů
PRAHA Počet odposlechů v posledních letech roste. A to výrazně. „Napíchnutí“ telefonu přitom patří až ke krajním nástrojům vyšetřování. Policie jej smí používat jen při šetření nejzávažnějších trestných činů, za které hrozí mnoholeté vězení. Podle řady advokátů se tak odposlechy nadužívají a zasahují do soukromí lidí daleko více, než je přípustné.
Zatímco v roce 2009 odposlouchávala policie jen 2726 lidí, v roce 2013 už to bylo 4258 osob. Zvyšuje se i počet napíchnutých linek, a to z 4571 v roce 2009 na 6689 v roce 2013. „Odposloucháván může být prakticky kdokoliv,“ říká Lukáš Bohuslav z pražské právnické fakulty. Policejní orgány podle něj do jisté míry rezignovaly na zajištění důkazů standardní cestou a tento problém se prý postupem času spíš prohlubuje.
Prvotní zdroj důkazů
„Odposlech by měl být alternativním způsobem získání důkazů, v praxi je však většinou tím primárním,“ upozorňuje pak advokát Filip Seifert. Policie podobné názory příliš komentovat nechce. „Mohu jen odkázat na paragraf 88 trestního řádu, který přesně stanovuje důvody pro použití tohoto nástroje,“ říká David Schön z Policejního prezidia ČR.
Současnou praxi hlasitěji kritizuje také Unie obhájců v čele se známým advokátem Tomášem Sokolem. Loni například poukázala na to, že Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) používal nejméně v letech 2009 až 2013 odposlechy ve sto procentech případů. Otázku pátrající po důvodu takové četnosti odposlechů nechal ÚOOZ bez odpovědi.
„Veškeré procesní úkony dle trestního řádu jsou dozorovány a povolovány justičními orgány,“ uvedla Iva Knolová z ÚOOZ. Jiné speciální útvary přitom tento nástroj šetření tak často nevyužívají.
