Advokáti jsou pod ochranou i na cloudu. Pomůže to Savovovi?
16.7.2015, echo24.cz, Tomáš Pergler
Advokáti zaznamenali důležitý úspěch ve sporu, který patřil k nejsledovanějším v české právnické komunitě. Policisté už nebudou smět snadno zabavovat listiny, které mají advokáti uložené na cloudech a jiných datových úložištích. Vyplývá to z nového stanoviska Trestního kolegia Nejvyššího soudu, které si vyžádal deník ECHO24.cz. Podle výkladu, jenž je směrodatný pro všechny obecné soudy, se ochrana advokátské mlčenlivosti vztahuje na jakékoli prostory, které souvisí s výkonem advokacie.
Advokáti zaznamenali důležitý úspěch ve sporu, který patřil k nejsledovanějším v české právnické komunitě. Policisté už nebudou smět snadno zabavovat listiny, které mají advokáti uložené na cloudech a jiných datových úložištích. Vyplývá to z nového stanoviska Trestního kolegia Nejvyššího soudu, které si vyžádal deník ECHO24.cz. Podle výkladu, jenž je směrodatný pro všechny obecné soudy, se ochrana advokátské mlčenlivosti vztahuje na jakékoli prostory, které souvisí s výkonem advokacie.
„Nelze pominout zřetelný fakt, že v současnosti se těžiště informací přesunulo do elektronické podoby a stále více nabývají na významu informace v elektronické podobě. Advokát tak technicky může mít informace, na něž se vztahuje jeho povinnost mlčenlivosti, kdekoliv,“ napsali soudci Nejvyššího soudu v odůvodnění, v němž se také pokusili upřesnit, jak se mají z hromadných elektronických souborů advokátů vyčlenit právě ty dokumenty, o které policie usiluje.
Spor se přímo týkal výkladu pasáže „jiné prostory, v nichž advokát vykonává advokacii“ v části trestního řádu, kde se definují podmínky, za jakých může policie získat přístup k listinám, jejichž obsah spadá pod ochranu advokátské mlčenlivosti. V takových případech si policie musí vyžádat souhlas České advokátní komory, případně soudu. Trestní řád přitom nespecifikuje, kde mohou advokáti svoji činnost vykonávat ani neurčuje typy úložišť, a soudy dosud neposuzovaly věc jednotně. Policisté namítali, že advokáti ochranu zneužívají.
K Nejvyššímu soudu se spor dostal po rozhodnutí Městského soudu v Praze, který loni v červenci konstatoval, že výkon advokacie se nevztahuje na cloudové úložiště. Rozhodnutí padlo v kauze kontroverzního podnikatele Františka Savova, obviněného z rozsáhlých podvodů na dani z přidané hodnoty. Pražský soud dal za pravdu protikorupční policejní jednotce, která zabavila záznamy z datového centra, jež využívala se Savovem spojovaná advokátní kancelář Garris Legal (dnes Uni Legal). Během jednání se sice objevilo podezření, že Savovovi právníci předložili soudu falšovanou listinu, advokátská obec se ale verdiktu městského soudu přesto chopila a vytrvale ho kritizovala. Výklad totiž citelně postihl i samostatně působící advokáty nebo malé právní kanceláře, které se snaží ukládáním na cloudy ušetřit na administrativních výdajích.
Podle advokáta Tomáše Sokola, který se ve sporu angažoval i za advokátskou komoru, výklad Nejvyššího soudu „utne jakékoli dohady jakékoliv dohady a pokusy zužovat zcela nepřípadně výklad pojmu výkon advokacie“. Policisté budou muset sledovat faktickou stránku věci. „Tím by do budoucna měla odpadnout většina výkladových sporů, které v této věci vznikaly, včetně onoho cloudu,“ uvedl Sokol pro deník ECHO24.cz.
Stanovisko vítá i Nejvyšší státní zastupitelství. „Nejvyšší soud ve svém výkladu zohlednil technologický pokrok a zahrnul mezi tyto prostory také různé typy elektronických datových úložišť,“ odpověděl tiskový mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.
Zda bude mít stanovisko Nejvyššího soudu nějaký přímý dopad na Savovovu kauzu, nelze odhadnout, pokyn pro soudy nižších instancí je určen do budoucna. Obhajoba by se nicméně mohla pokusit namítat, že důkazy nebyly pořízeny v souladu s právem. Savov se před českou justicí uchýlil do Británie, kde žije pod policejním dohledem a snaží se zabránit svému vydání. V současnosti se čeká na jednání odvolacího soudu v Londýně.
Evropské státy upravují výkon advokacie na cloudu různě, postupně mu ale přisuzují rovnocennou ochranu mlčenlivosti. Ze studie Rady evropských advokátních komor (CCBE) vydané loni v dubnu vyplývá, že například v Německu jsou prohlídky dat uložených mimo prostory advokátní kanceláře povoleny jen v případě, že se netýkají klientů a advokát je podezřelý ze spáchání trestného činu. V Dánsku je server nebo cloud považován za „rozšíření“ advokátní kanceláře. Advokát má současně povinnost ukládat data na úložišti se stejnou náležitostí jako u fyzických spisů. Ve Finsku platí, že data uložená mimo advokátní prostory podléhají stejné ochraně jako v kanceláři.
