Nejvyšší žalobce Zeman udeřil u Moravce na advokáty. Málokde se prý mohou prát špinavé peníze, jako v této profesi
21.6.2015, parlamentnilisty.cz, Václav Mika
V první části pořadu se diskutovalo o nízké důvěře veřejnosti v justici. Podle Rychetského důvěru v justici do jisté míry podkopávají média, protože píšou jen o selháních justice. Přičemž o dobré práci soudců se neinformuje.
Podle šéfa Ústavního soudu je problém v tom, že každá justice čas od času selže. Buď tím, že rozsudek neobstojí u ÚS, nebo nepřiměřenou délkou řízení.
I když příslušná statistika v Evropě neexistuje, Rychetskému se nezdá, že bychom byli v ČR horší, než jsou vyspělé demokratické země. Tam prý také často dochází k selhání justice.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman upozornil, že o soudu se soudcem Ondřejem Havlínem bylo v médiích zmínek minimum. Havlín byl v únoru 2013 policií obviněn, že jako soudce minimálně v 17 případech přijal úplatek.
Justice je konzervativní instituce, která na náladu společnosti nereaguje zbrkle
Zeman připustil, že justice se může jevit jako pomalá. Je to prý ale tím, že jde o konzervativní instituci, která na nálady ve společnosti nereaguje zbrkle. Kauza soudce Havlína je prý důležitá v tom ohledu, že i justice dokáže zamířit do svých řad.
Řeč přišla i na konflikty mezi Českou advokátní komorou a žalobci. Jejich zdrojem prý není vnitropolitická situace, ale nárůst praní špinavých peněz. “Málokterá profese jako advokátská vytváří tak velký prostor pro praní špinavých peněz,“ podotkl Zeman a vysvětlil, že advokáti mohou přijímat jako zálohu za hypotetické právní služby až stamiliony korun. Je to prý důsledek implementace mezinárodních úmluv, ke kterým jsme se zavázali.
Žalobci častěji vyšetřují sjednání výhody při zadávání veřejné zakázky, protože už se to naučili
Zeman také odmítl námitku moderátora, že advokáti jsou v poslední době “štvanou zvěří“. Státní zastupitelství prý začíná vyšetřovat druhy kriminality, která se dříve stíhala jen okrajově. “Například sjednání výhody při zadávání veřejné zakázky,“ podotkl Zeman s tím, že státní zástupci tak jen reagují na to, jak se vyvíjí kriminalita. A stíhání této kriminality také začínají umět.
Rychetský také nepřímo kritizoval některé výstřelky policie, když uvedl, že profese policisty “velmi často deformuje a svádí k nepřiměřeným zásahům“. Prý se to ale týká všech ozbrojených sborů. Předseda Ústavního soudu dokonce zašel tak daleko, že zmínil to, že lidé, kteří jsou stíháni za zanedbatelnou majetkovou trestnou činnost, by neměli být voděni k soudu v želízkách. “To by se mělo i trestat,“ poznamenal Rychetský.
Rychetský proti zavedení klouzavého mandátu
Na přetřes přišly i případné změny ústavy. Moravec přečetl pasáž z prvorepublikové ústavy, která zakazuje členům vlády účast v orgánech představenstva výdělečné společnosti. Rychetský poukázal na to, že tehdejší ústavodárci byli moudřejší než ti, kteří psali současnou ústavu.
Ohledně návrhu změn ústavy, kterou předkládá současná vláda, Rychetský uvedl, že mu nejvíce vadí požadavek na zavedení tzv. klouzavého mandátu. To znamená, že poslanec, který by se stal členem vlády, by po dobu výkonu vládní funkce postoupil svůj poslanecký mandát politikovi, který byl v kandidátce za posledním zvoleným poslancem. Rychetský poukázal na to, že v Anglii neexistuje, že by ve vládě byl někdo, kdo není současně poslancem. “Institut klouzavého mandátu, i jak sleduji mediální ohlasy, nemá šanci,“ poznamenal Rychetský.
Je špatně, když o propuštění vězně rozhoduje jiný soud, než který ho odsoudil
Ohledně pochyby vzbuzujícího předčasného propuštění z vězení bývalého politika ODS Alexandra Nováka Zeman uvedl, že dal v této věci podnět krajskému státnímu zástupci v Ústí nad Labem a zvažuje také kárnou odpovědnost státního zástupce, který s propuštěním Nováka souhlasil.
Systémově je ale podle Zemana špatně, že o podmínečném propuštění rozhoduje soud, který dotyčného nesoudil. “Měl by to být ten, který jej soudil,“ řekl. Rychetský k tomu dodal, že by to nemusel být nutně soudce, který dotyčného soudil, protože už může být v penzi. Ale v každém případě by to měl být ten soud, který se seznámil s jeho kauzou.
Rychetský také poukázal na to, že soudy jsou nyní tak zatížené, že podmínečné propouštění a domovní prohlídky berou jako nutné zlo a příliš podrobně se tomu nevěnují. “Je to pro ně okrajová agenda, není vykonávána se stejným smyslem pro spravedlnost,“ poznamnenal s tím, že soudce se při posuzování žádosti o podmínečné propuštění “jen podívá na to, kolik kázeňských trestů ve věznici měl a jak se tam chová“.
