Revoluce v exekucích odložena
11.5.2015, Lidové noviny, str. 14, KRISTIÁN LÉKO
Převratná myšlenka místní příslušnosti exekutorů se v nejbližší době neprosadí. Nemá totiž podporu ministra spravedlnosti Roberta Pelikána. Skokové zavedení teritoriality by podle něj způsobilo rozpad systému vymáhání práva. Naopak dílčí změny exekučního řízení, které bude ve středu projednávat Senát, zřejmě projdou bez potíží.
Loni bylo v České republice zahájeno přes 800 tisíc exekucí. Věřitelé si volně vybírali, kterého ze 160 exekutorů v zemi si na vymožení své pohledávky najmou. Pokud by se však zavedl model takzvané teritoriality (místní příslušnosti) exekutorů, každý by se musel obrátit jen na toho, jenž působí v místě bydliště či sídla dlužníka.
Tím by se omezil podnikatelský charakter exekutorů - ten totiž v některých případech vede k až drastickému přístupu k získávání klientů i vymáhání pohledávek. Exekutorská činnost by se tak přiblížila spíše té soudní. Nynější vedení resortu spravedlnosti však došlo k závěru, že současné problémy exekučního řízení by teritorialita nespasila. Právě naopak, způsobila by velké přesuny agendy mezi jednotlivými exekutorskými úřady. To by dle ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (za ANO) mohlo vést dokonce až k rozpadu celého systému, který zde od zavedení exekutorů v roce 2001 vznikl.
Nemá to však znamenat, že by myšlenka místní příslušnosti exekutorů byla mrtvou. „Jen ji odkládáme a budeme hledat řešení problémů, kvůli kterým ji nelze skokově zavést,“ řekl ministr Pelikán minulou neděli v České televizi. O konkrétních krocích ale zatím jasno nemá. „Nyní o nich přemýšlíme,“ uvedl pro LN.
Zdrcující analýza Výrazně negativní vztah ministerstva ke skokovému zavedení teritoriality zapříčinila zejména analýza, o niž bezplatně požádalo Vysokou školu ekonomickou (VŠE) v Praze. Hlavním zpracovatelem byl docent Luboš Smrčka, jenž se mimochodem loni v jednom polemickém textu k teritorialitě vyjadřoval značně negativně (Kde končí rozum, tam začíná politika, LN 29. 4. 2014).
Předmětnou analýzu mají Lidové noviny k dispozici a pro exekutorskou teritorialitu vyznívá velmi negativně. Sedmdesátistránkový materiál vychází ze statistických dat sebraných od exekutorů, jejich profesní komory a velkých věřitelů. Data jednoznačně potvrdila, co se již delší dobu předpokládalo - že mezi exekutorskými úřady existují propastné rozdíly. Dvacet největších úřadů vyřídí více než polovinu všech věcí, zatímco na devadesát nejmenších exekutorů připadá jen necelá desetina případů.
Velké rozdíly pak panují především v úspěšnosti vymáhání pohledávek. Zejména kvůli tomu vyznívá analýza negativně, protože teritorialita by věřitelům přikázala exekutora podle bydliště či sídla dlužníka. Z dat od velkých věřitelů plyne, že rozdíly mezi úspěšností jednotlivých exekutorů se pohybují v desítkách procent. Analýza navíc zdůrazňuje, že tito věřitelé „své pohledávky směřují k úřadům, jež považují za výkonnější, než je na trhu obvyklé“.
Autoři ze sebraných dat dovozují, že zavedení teritoriality by vedlo ke snížení vymahatelnosti práva „minimálně v řádu desítek procent“. Dále by došlo k prodloužení času vymáhání a nárůstu nákladů věřitelů.
Ministr Pelikán ale kritizuje, že analýza hledí pouze na ekonomické hledisko, a považuje ji za zaujatou. „Proto jsme ji museli vyhodnotit opatrně a kriticky, ale i tak nám přinesla velmi cenné poučení,“ řekl. Docent Smrčka ale věc vidí poněkud jinak. „Nezabývali jsme se nijak sociálními, společenskými ani dalšími dopady exekučních řízení, neboť to nám nepřísluší,“ řekl LN.
„Kompromisní bramboračka“ Robert Pelikán se rovněž jasně vymezil vůči ideji takzvané „nepravé“ teritoriality. Tu přitom hodlalo prosazovat nové, v březnu zvolené vedení Exekutorské komory ČR v čele s prezidentkou Pavlou Fučíkovou. „Exekutoři by byli místně příslušní při vymáhání pohledávek veřejnoprávních institucí, například státu, obcí, krajů, zdravotních pojišťoven či dalších organizací zřízených zákonem,“ popsala LN Fučíková s tím, že by místně příslušným exekutorům byly věci přidělovány na principu rovnoměrného rozdělení nápadu.
Tomuto řešení ale ministr Pelikán není nakloněn: „To už z toho děláme kompromisní bramboračku. Buď řekneme teritorialita ano, nebo ne. Těžko lze říci, že tento subjekt ano a tamten ne. To z hlediska principů nedává žádný smysl,“ řekl v ČT.
Spory i o dílčí změny Namísto skokového zavádění revolučních myšlenek způsobilých rozklížit fungující systém exekucí se ministr Robert Pelikán chce soustředit na dílčí změny exekučního řízení. Aktuálně tak zákonodárným procesem prochází dvě novely.
První z nich je návrh ministerstva spravedlnosti, který bude ve středu projednávat Senát. Zavedlo by se pravidlo, podle kterého by nebylo možné provádět srážky z příjmu nedlužícího manžela, jeho stavebního spoření či penzijního připojištění.
Druhým návrhem je komplexní poslanecká novela, za níž stojí předseda ústavně-právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD). „Zpracovával ji za intenzivní podpory našeho ministerstva,“ řekl Robert Pelikán. Rovněž jeho resort se chystá v polovině roku předložit novelu exekučního řádu. Má například přesunout kárnou pravomoc nad exekutory od zvláštních senátů Nejvyššího správního soudu přímo na ministerstvo spravedlnosti. Robert Pelikán o chystané novele říká, že nakonec „nebude až tak velká, protože novela poslance Tejce obsahuje řadu věcí, které jsme chtěli předložit sami“.
Jde hlavně o „humanizaci“ mobiliárních exekucí, tedy zabavování movitého majetku „v terénu“. Nově by se musel z těchto exekucí povinně pořizovat videozáznam. Zákon také nově zpřesní, které věci exekutor nebude moci oblepit proslulými žlutými štítky - například postel, sporák či dětské hračky. Návrh by měl též zamezit dražbám nemovitostí, v nichž má dlužník trvalý pobyt, nepřevyšujeli pohledávka 30 tisíc korun.
Tvrdá kritika z vedení stavu Podle mnohých exekutorů tyto změny ke zlepšení situace nepovedou. „Salámové novely nijak neomezí drastické metody některých exekutorů, naopak zkomplikují život všem ostatním,“ řekl LN kladenský exekutor Petr Kučera.
K navrženým změnám je velmi kritická rovněž Exekutorská komora. Vedly by údajně ke snížení úspěšnosti a prodloužení exekucí.
Rizikem jsou také úniky majetku mimo dosah vykonávacího řízení, které přitom navržená legislativa vůbec neřeší. „V průběhu let výrazně ubylo exekučních příkazů vydaných na bankovní účty, dlužníci totiž ukrývají svůj majetek. Peníze odvedou na účty příbuzných nebo známých a nadále s nimi hospodaří,“ říká Petr Polanský z vedení komory.
Její prezidentka Pavla Fučíková pléduje za koncepční přístup: „Neustálé změny zákonů jsou pro exekutorský stav, dlužníky i věřitele nesmírně náročné a systém se stává velmi složitým a nepřehledným.“ Podobně hovoří i Petr Polanský: „Systémové chyby nikdo neléčí, nikdo se nezabývá třeba efektivním propojením exekucí a insolvencí. Místo toho se politicky bojuje proti exekutorům.“
***
Aktuální a zvažované změny exekučního řízení
* Nejdále v legislativním procesu je vládní novela (sněmovní tisk č. 337), podle níž nebude možné provádět srážky z příjmů nedlužícího manžela, jeho stavebního spoření či penzijního připojištění. Ve středu o této novele bude hlasovat horní komora parlamentu.
* Významnější co do obsahových změn je ale „Tejcova novela“ (sněmovní tisk č. 181). Zavádí hlavně striktní pořadí způsobů provádění exekuce a znemožní dražbu nemovitosti, kde dlužník bydlí, je-li dluh nižší než 30 tisíc Kč. Měla by také „zlidštit“ mobiliární exekuce.
* Senát bude ve středu hlasovat také o návrhu senátorů v čele se Zdeňkem Škromachem (senátní tisk č. 331), který navrhuje zavést krajskou teritorialitu exekutorů. * Ministerstvo spravedlnosti chce v půlce roku předložit další novelu se změnami v kárném řízení. lek
